V srpnu se dočkáme modrého Měsíce, což představuje dva úplňky v jednom kalendářním měsíci. Jsou to zajímavé chvíle, o úplňku celá planeta spí o 15 minut méně a prý to není tím, že Měsíc táhne vodu, zatímco v oceánech vrcholí přílivy a odlivy.

Při té příležitosti mi chodí zajímavé analogie mezi životem i smrtí Abrahama Lincolna a Johna F. Kennedyho. A já marně hledám v knihovně Shakespearovy spisy, abych mohl správně citovat, jak to je s tím mezi nebem a zemí.

Přesto nevěřím Duškovi, že každý si svou nemoc zvolí sám a v pravou chvíli ji na sebe nechá padnout. Byl mi sympatický, a je čím dál tím méně, stejně jako Honza Hnízdil. Oba povznesli myšlenkový svět člověka nad přírodu, což je ze samého principu nesmysl.

Mám pocit, že netrpím téměř žádnými předsudky, ač jsem člověk věřící, nikoliv bigotní. Jsem přesvědčen, že pasovat člověka na vrchol dosavadního všeho a nechat ho o všem rozhodovat, je blbost. Nejen ve zdraví a nemoci.