se narodil 25. srpna 1925

Z jeho pozůstalosti bych dal k lepšímu jednu jeho povídku; nemá vročení, nemá jméno, já bych ji pokřtil FENIX.

Mým sousedem v utrpení byl starý Janota z Dobřichovic. Celý den ležel a těžce vzdychal. Zhoubný nádor prorůstal celým tělem; jak bylo psáno v jeho chorobopisu. Od malíčku levé nohy k pravé nosní dírce. Již 30 dnů nejedl a nepil a patrně simuloval, že žije.

Jedné sestře připomínal jejího dávno zemřelého otce a ona v návalu neobvyklé něhy ho políbila na ústa. Janota se mžikem posadil a zařval: Když ženský, tak taky chlast a cigarety!

Obojím jsme mu mžikem posloužili. Kouřil tlustý kubánský doutník, když tu náhle odpadl žhavý popel do peřiny a v mžiku vzplál bleděmodrým plamenem. Hasili jsme to především tím, co bylo po ruce, 8 lahvemi Plzeňského Prazdroje, jednou minerálkou, 5 kompoty a jedním pravým anglickým ginem. Když dohořel, odstranili jsme zpopelněné zbytky a potom k našemu údivu jsme spatřili růžolícího Janotu, zdravého a bez zhoubného nádoru a lidskou jiskrou v oku.

Zázračného uzdravení bylo použito k podrobnému vědeckému výzkumu. Bylo odhaleno, že pokus se zdaří jen tenkrát, dodrží-li se přesně náš původní postup. Zcela bez účinku byly snahy jakkoliv ušetřit, nevyplatilo se gin nahradit slivovicí, či pivo sodovkou. Dokonce nebylo možno obejít se bez hanlivého a odsouzeníhodného výkřiku, kterým to všechno začalo. Nevylo sice nutné zařvat vždy když ženský, tak taky chlast a cigarety, ale zůstalo zcela bez efektu, vykřikl-li nemocný něco příkladného, či snad dokonce něco hospodářsky propagačního.

Vynikající úzdravy dosáhla babička, která vykřikla: pro pána krále. Já se z toho doutníku poseru! Z popelu byla vyhrabána copatá roztomilá holčička, neschopná dosud vyslovit hlásku „r“.

Dodnes se uvedeným postupem léčí na tamní kožní klinice a dodnes se ředitelství nemůže smířit s tím, že vrchní sestra žádá každý měsíc v místní lékárně 8 lahví ginu, 60 lahví Prazdroje, 12 peřin a 8 pravých kubánských doutníků.