Díky, Václave!
Cizincům jsem říkával, že Česku se daří dobře, protože na rozdíl od Maďarska, Polska či Slovenska máme zdravou demokracii, nezávislá média a volnou politickou soutěž. To vše je nyní v sázce a já přemítám, čím to, že jsme měli léta takové štěstí a nevolili populisty, vládu pevné ruky, zlobu a zášť? Napadá mě jediné hlubší vysvětlení, a tím je Václav Havel — jeho osobnost, ideály, věhlas, morální autorita. Havlovo světlo nás chránilo a dohořívalo ještě léta po jeho odchodu, než se ščuři odvážili vylézt z děr. Ať už jsme si toho byli vědomi či ne, jeho éra byla vzácným úkazem světového významu. Teď máme jen to, co všichni kolem: Starosti, reálpolitiku a zodpovědnost za vlastní osud, kde svobody, které si neuhájíme, nebudeme mít. Vaškovo Odcházení je pryč a už je skutečně jen na nás, zda Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.