Posilování mozku pohybem
Jelikož čtete tento článek, je docela pravděpodobné, že se alespoň zčásti živíte duševní prací. Někdo v kanceláři, jiný v obchodě, doma na počítači, nebo někde venku při vedení lidí či projektů…
Hlava nás živí. Přesto se téměř nezamýšlíme: Co vlastně činnost mozku ovlivňuje? Tedy dokud se nevyskytnou problémy — neschopnost udržet pozornost, špatná nálada, ztráta kreativity, zapomínání, podrážděnost, prokrastinace — to vše mohou být příznaky vyčerpání a nedostatečné duševní hygieny.
Mozek je živý orgán a jeho výkon je podřízen tělesným procesům, zejména dennímu biorytmu. Když začínáme ráno pracovat, jsme obvykle schopni se plně soustředit. Podáváme dobrý výkon, ale pozornost postupně klesá únavou. Největší propad míváme po jídle, poté výkon opět narůstá atd.
Mentální schopnosti jsou rovněž ovlivňovány mezilidskými vztahy a přístupem k práci. Míváme-li konflikty s kolegy, nebo nás sama práce nebaví, výsledky podle toho vypadají. Dalším důležitým faktorem je pochopitelně strava.
Většina z nás se dříve či později naučí mozek ovlivňovat pomocí jemných stimulantů. Nejrozšířenější jsou káva a čaj, někomu pomáhají cigarety, energetické nápoje, dokonce lehké drogy. Nevýhodou všech těchto látek ale je, že jejich povzbuzující účinek časem výrazně klesá. Narozdíl od rizik.
Podobně problematické je pravidelné uvolňování stresu nadměrnou konzumací alkoholu — lidová metoda, která sice krátkodobě funguje, ale tělu ani mozku neprospívá. Profesionál, který pracuje hlavou, jednoduše nemůže prochlastat večer a doufat, že následující den podá špičkový výkon.
Princip nabuzení (stimulace) a uvolnění (relaxace) mozku je správný, v tom se lidová tradice neplete. Je však důležité, abychom na mozek působili metodami, které jsou zdravé a dlouhodobě účinné.
Nejlepší metodu stimulace popsala moderní věda. Výzkum v oblasti neurověd dokazuje, že zdravý výkon mozku lze posilovat pravidelným intenzivním pohybem. Alespoň 20 minut v tzv. anaerobním pásmu nad 80 % maximální tepové frekvence, nejlépe každý den.
Okamžitý účinek intenzivního pohybu je znám jako runner’s high, běžecký rauš. Vylučované endorfiny podporují dobrou náladu, tlumí bolest a uvolňují stres, pročež se jim také říká hormony štěstí.
Relativně novým poznatkem jsou nicméně dlouhodobé účinky takové tělesné zátěže. Ukazuje se, že intenzivní pohyb mozku skutečně velmi prospívá — zlepšuje paměť, soustředění a inteligenci, posiluje odolnost vůči stresu a chmurám, zpomaluje proces stárnutí, dokonce pomáhá při léčbě duševních a nervově-degenerativních nemocí.
Americké střední školy, které jako první zavedly dynamický tělesný trénink s měřiči tepové frekvence ráno před výukou, dnes patří podle srovnávacích testů studentů k nejlepším na světě.
Skvělé shrnutí nejnovějších vědeckých poznatků o vlivu cvičení a pohybu na mozek včetně řady praktických rad nabízí kniha Spark, jejímž autorem je harvardský profesor psychiatrie John Ratey. (Jako vhodný druh pohybu doporučuje Ratey mimo jiné běh a v této souvislosti nemohu nezmínit další vynikající knihu Zrozeni k běhu.)