Nassim Taleb uvádí ve slavné knize Black Swan pádný argument proti romantickým představám o stěhování podnikání někam na venkov. Přesídlený profesionál či podnikatel se podle něj ochuzuje o náhodná setkání, jejichž přínos může být nedozírný.

Taleb má pravdu. Sám už 2 roky na venkově žiju a řídím odsud své podnikání. Chápu tedy, o čem mluví. Relativní izolace je prostě odvrácenou stranou rozhodnutí opustit město a bydlet v přírodě.

Problém má dvě řešení. To první se nabízí samo — nesedět doma u internetu, jezdit více do města a cestovat, stýkat se s lidmi, udržovat a posilovat dobré vztahy…

Napadá vás to druhé?

Spočívá v utváření pracovní komunity přímo na venkově. Od určitého množství „venkovanů“ se to logicky vyplatí jako ekonomičtější, trvale udržitelná varianta.

Zní to snad trochu jako pohádka? Taková venkovská komunita už ale skutečně existuje v Gaskoňsku, na jihozápadě Francie.

Projekt se jmenuje Soho Solo Gers a sdružuje přes 260 nezávislých profesionálů a podnikatelů. V roce 2004 jej založila místní pobočka CGI (obdoba naší Hospodářské komory), aby zpomalila trend postupného vylidňování krajiny.

Princip je prostý. Pracujete-li doma a chcete přesídlit na venkov, manažer projektu vám najde nový domov v jedné z vesniček v okolí městečka Auch. Má k ruce další 4 konzultanty pro případ, že byste měli nový podnikatelský záměr.

Ročně se takto do regionu Gers přistěhuje až 60 rodin. Mohlo by jich být i více, ale vhodných nemovitostí k prodeji či pronájmu není vždy dost pro všechny zájemce.

Vznikající komunita staví na osvědčených základech svobodného podnikání. Členové se mohou účastnit společných setkání, srazů či přednášek, docházet do jednoho z 8 telecenter a navazovat kontakty. Vše je samozřejmě dobrovolné.

70 % tvoří nezávislí profesionálové: informatici, novináři, překladatelé atp. Zbylých 30 % jsou drobní podnikatelé a domestikovaní zaměstnanci. Většinou jde o dobře situované lidi s rodinami, které omrzelo město. Celou pětinu tvoří cizinci.

Služby Soho Solo Gers jsou bezplatné. Financování jde převážně z místních zdrojů. Po 1.000 € ročně přispívají členské obce a ty také organizují vlastní uvítací výbory složené z dobře informovaných dobrovolníků.

Nezdá se to, ale těch 260 podnikavých duší s rodinami představuje obrovský přínos pro celý region. Potvrzuje to i ocenění v mezinárodní soutěži European Business Awards 2008 a trvalý zájem francouzských médií.

Bude-li počet domácích pracovníků nadále vzrůstat, uchytí se projekty tohoto typu nejen ve Francii. Region, který to u nás v Česku pochopí jako první, pak možná vybere celý jackpot.


Poznámka: Gers jsem navštívil poprvé letos v červnu. Měl jsem tak příležitost osobně poznat manažera projektu i některé jeho členy. Fotografie obsahuje má reportáž.