Totální sebedůvěra na steroidech
Nepočítám se mezi fanoušky Arnoldových filmů a knihu jsem si přečetl vlastně jen proto, že ji doporučoval textař Otto Bohuš coby jakousi základní četbu na našem think-tanku loni v Brně. Našlapaných 23 hodin v audiu jsem slupnul jako pohádku před spaním. Musím Ottovi dát za pravdu, že kniha pokrývá jedinečnou kariéru s fenomenálními úspěchy hned na třech nezávislých frontách (sport, herectví a politika), což je něco nevídaného, natož pak na kluka z chudých poměrů rakouského venkova!
Líbila se mi otevřenost, s níž Arnold přiznává i temnější stránky svého charakteru, přičemž to největší sousto si schovává až na závěr. Dává to knize přirozené světlo a jistý životní nadhled, nemluvě o zábavnosti, která právě v oněch pasážích vrcholí.
Dost dobré jsou rovněž kapitoly věnované šoubyznysu a byznysu obecně. Arnold dosahoval rekordních příjmů jako herec, ale ani ve vlastním podnikání nezůstal pozadu, rozjel to v realitách a mj. díky dlouholeté známosti s Buffettem i jako investor. Líbilo se mi, že popisuje detaily dohod a pozadí oborů, v nichž působil, v tom je kniha zdaleka nejobjevnější. Velmi působivé.
A jelikož má zjevně ve zvyku neponechávat nic náhodě, na závěr připojuje ještě naléhavé rady do života opírající se o příběhy z knihy. Daly by se shrnout do kréda utíkat odvážně vpřed a moc se neohlížet zpátky. Tato upřímnost a přímočarost dělá z celé autobiografie výjimečný kousek, mimořádně užitečný zejména pro váhavé střelce. Pro ně však platí jedno extra varování: Vedlejším důsledkem tohoto postoje je, že nikdo netrpí syndromem přeživších více než právě Arnold. Totální sebedůvěra na steroidech prostě automaticky vylučuje nějaké pochybnosti o tom, co by kdyby. Tohle jsou paměti člověka, který svůj úspěch v Americe pokládal za jistý ještě jako umouněný rakouský týnejdžr.
Well played, Arnold.
Tipy na další zajímavé knihy najdete na mém čtenářském blogu Co čtu.