„Česko hledá prezidenta“
V pořadí třetí série reality show s názvem „Česko hledá prezidenta“ již plní online i offline prostor. Soutěžící, kteří prošli prvním kolem, v němž měli posbírat dostatek podpisů do svých podpisových archů, si nyní stylizují masky do kola následujícího.
Volba od volby je snad horší a horší. Nemohu se ubránit dojmu, že první přímá volba prezidenta ČR byla co do kandidátů a kandidátek rozmanitější a o dost zajímavější. Na osobách, které se nyní uchází o tento úřad, není zajímavé takřka nic. Agrobaron, odborář, bývalý voják, bývalý rektor, bývalá rektorka, senátoři, podnikatel a Bašta. Kdo se hodlá dívat s radostí a očekáváním na velkodebaty, ať zvedne ruku. Já to dělat nebudu.
Otázky, které jsou kandidátům na různých portálech kladeny, jsou často úplně mimo prezidentské pravomoci a nemohu se tak ubránit dojmu, že mají pouze vylepšovat PR masku toho kterého kandidáta. Tak nějak polidštit a ukázat v lepším světle i ty, kteří byli několikrát satiricky zobrazeni ve slušivém vězeňském úboru.
Model „já se ptám, a ty odpovídáš“ by se mohl nahradit aktivnějším přístupem „pokud budu zvolený/zvolená, udělám následující“. Níže uvádím pouze pro inspiraci seznam možných bodů, které by mnohým z nás (mě nevyjímaje) mohly usnadnit rozhodování.
1. Prezident či prezidentka by neměli již nadále bojovat o Hrad. Nejsou králové, ani císaři. Jsou jen součástí parlamentní demokracie, a tudíž by měli mít pouze svou kancelář v podhradí a některé hradní prostory by mohli využívat k reprezentačním ceremoniálům.
2. Plat prezidenta by měl být na úrovni učitele. Učitelské povolání by tím získalo větší prestiž, kterou by mít mělo, neboť jeho úkolem je výchova a vzdělání budoucích generací (prezident „pouze“ reprezentuje stát na vymezené období) a za druhé by možná další volby prezidenta nebyly tak atraktivní. A tudíž by se z této události nedělala reality show, která v člověku evokuje, že se volí nový vládce země v polo či plně prezidentském státu. Prezidenta by dělali lidé, jejichž motivací by nebyly výhradně finance či jiné úmysly.
3. Odebrání Hradu, finančních prostředků a prestiže prezidentského úřadu, by mělo za cíl skutečné zlidštění kandidátů, neboť by se museli chovat jako normální lidé. Jezdit městskou dopravou, jíst v kantýnách, chodit do své kanceláře a pouze občas, v případě významné zahraniční cesty, by použili prezidentský speciál. Samozřejmě možných omezení je celá řada, která by prospěla celému politickému aparátu.
Najde se nějaký kandidát či kandidátka, která by podobné kroky podnikla? Měl/a by můj hlas. A pokud se nikdo takový nenajde, ať je součástí dalších voleb alespoň povinný zpěv před porotou, nebo nějaká zábavná show, aby se dělo alespoň něco opravdového.
Volba od volby je snad horší a horší. Nemohu se ubránit dojmu, že první přímá volba prezidenta ČR byla co do kandidátů a kandidátek rozmanitější a o dost zajímavější. Na osobách, které se nyní uchází o tento úřad, není zajímavé takřka nic. Agrobaron, odborář, bývalý voják, bývalý rektor, bývalá rektorka, senátoři, podnikatel a Bašta. Kdo se hodlá dívat s radostí a očekáváním na velkodebaty, ať zvedne ruku. Já to dělat nebudu.
Otázky, které jsou kandidátům na různých portálech kladeny, jsou často úplně mimo prezidentské pravomoci a nemohu se tak ubránit dojmu, že mají pouze vylepšovat PR masku toho kterého kandidáta. Tak nějak polidštit a ukázat v lepším světle i ty, kteří byli několikrát satiricky zobrazeni ve slušivém vězeňském úboru.
Model „já se ptám, a ty odpovídáš“ by se mohl nahradit aktivnějším přístupem „pokud budu zvolený/zvolená, udělám následující“. Níže uvádím pouze pro inspiraci seznam možných bodů, které by mnohým z nás (mě nevyjímaje) mohly usnadnit rozhodování.
1. Prezident či prezidentka by neměli již nadále bojovat o Hrad. Nejsou králové, ani císaři. Jsou jen součástí parlamentní demokracie, a tudíž by měli mít pouze svou kancelář v podhradí a některé hradní prostory by mohli využívat k reprezentačním ceremoniálům.
2. Plat prezidenta by měl být na úrovni učitele. Učitelské povolání by tím získalo větší prestiž, kterou by mít mělo, neboť jeho úkolem je výchova a vzdělání budoucích generací (prezident „pouze“ reprezentuje stát na vymezené období) a za druhé by možná další volby prezidenta nebyly tak atraktivní. A tudíž by se z této události nedělala reality show, která v člověku evokuje, že se volí nový vládce země v polo či plně prezidentském státu. Prezidenta by dělali lidé, jejichž motivací by nebyly výhradně finance či jiné úmysly.
3. Odebrání Hradu, finančních prostředků a prestiže prezidentského úřadu, by mělo za cíl skutečné zlidštění kandidátů, neboť by se museli chovat jako normální lidé. Jezdit městskou dopravou, jíst v kantýnách, chodit do své kanceláře a pouze občas, v případě významné zahraniční cesty, by použili prezidentský speciál. Samozřejmě možných omezení je celá řada, která by prospěla celému politickému aparátu.
Najde se nějaký kandidát či kandidátka, která by podobné kroky podnikla? Měl/a by můj hlas. A pokud se nikdo takový nenajde, ať je součástí dalších voleb alespoň povinný zpěv před porotou, nebo nějaká zábavná show, aby se dělo alespoň něco opravdového.