Řady KDU-ČSL jsou plné ostřílených tanečníků, jejichž těla se pohybují výhradně v rytmu konzervativních tanců. Nažehlené obleky obepínají pánské pupky a pevně uvázané kravaty dělají ze třech brad jenom dvě. Vítejte na žlutomodrém parketu.

„Odkud a kam lidovci jdou“

Přívětivá kombinace pozitivních barev a vznosné odstavce o návaznosti na evropskou kulturu, tradice křesťanskodemokratických a křesťanskosociálních stran a hnutí lze najít na oficiálním webu konzervativní, až příliš konzervativní strany KDU-ČSL. Zábavné. Vskutku zábavné čtivo, v jehož praktickém uplatňování se skrývá čistý cynismus. Ale vážně, odkud a kam lidovci jdou?

Tato vybledlá strana v průzkumech směřuje zcela logicky mimo Poslaneckou sněmovnu v důsledku její „nelidové, nelidské“ politické praxe. Řady modrožlutých mimo jiné stále obývá kontroverzní Jiří Čunek, jehož zpátečnické názory zastává valná část strany. V minulosti se „proslavil“ klasickým rasismem v současnosti do svého „konzervativního“ repertoáru přidal i homofobii. Homosexuálové dle něj nemají nárok na to, aby je stát chránil. K tomu se přihlásili i další. Kromě toho se bývalý ministr zemědělství Nekula proslavil tím, že se spotřební daň na tichá vína nebude vztahovat, neboť by se jinak nemohl vrátit do svého rodného Znojma. Pohádky o tom, že víno je národní nápoj a v důsledku jeho pravidelné konzumace jsou lidé zdravější, neboť nejde o prostý chlast, ale o lék, přenechal jiným. A na scénu přichází Jurečka s jeho „láskou ke všem generacím“.

„S láskou ke všem generacím“

Slibný to název programové konference KDU-ČSL, v níž je kromě jiného akcentováno Česko pro všechny generace. Bydlení, společnost bez překážek, podpora rodiny a důraz na zdravotní systém a samotnou péči jsou témata, k nimž lidovci přikládají své vize. Současně s tímto navoněným materiálem přichází krutá česká realita týkající se důchodů, o níž se hovořilo před nedávnem. Zatímco našinec vyhlížel další sérii Stardance, Francie byla na nohou.

Lidovecký cynismus je skutečně k popukání. Jedna z oněch lidoveckých vizí se týká péče o seniory, ale je otázka, o jakou péči vlastně půjde. Bude-li muset člověk pracovat do 67+ let, pak se důchodu dožije jen hrstka, s čímž přesně Jurečka ve své predikci počítá. Péče bude udržovat starce ve věčném ekonomickém soukolí. Tato představa je stejně humánní jako slavné Babišovo promoření během pandemie. Slabší kusy padnou, ale ve výsledku jde přeci o obecné blaho společnosti jako celku. Tak nebuďme sobci!

„Jde nám o obecné blaho společnosti jako celku“

Jurečkova důvodová zpráva k novele zákona o důchodovém pojištění je řízená suchými daty a statistikami, a proto je přesným opakem toho, co lze nazvat „lidským“ a láskou ke všem generacím. Statistika neví nic o kvalitách, prožitcích života, neboť tabulky, z nichž vychází, dělají z lidí pouhá čísla, z kvality kvantitu.

Lidovci jsou tak parodií sami na sebe. A je zřejmé, že jejich program plný floskulí, jejich stav plně definuje. Skutečně jim jde asi o obecné blaho společnosti jako celku, ale žádné blaho neexistuje, když se nedaří konkrétním lidem napříč generacemi. Může se stát, že slovo důchod navždy zmizí z aktivního používání a stane se z něj jen slovníková relikvie. A živým nezbyde nic jiného, než se spolehnout na onu židovsko-křesťanskou tradici a budou se modlit za snesitelnější zítřky v nejbližším kostelíčku.

Bohužel i kvůli žlutomodrému týmu umetá současná vláda svými politickými výjevy cestičku opozičním šmelinářům s lidskou chudobou a naivní hloupostí. Ti se nezdráhají hrdě hlásit k východním mafiánsko-fašistickým praktikám. Takže když nad tím tak přemýšlím, s výhledem pražádného důchodu a českého státu, který bude zanedlouho řízen bandou diktátorských mafiánů, vlastně přivítám hektolitry nezdaněného tichého vína a s plným demižonem červeného v ruce budu vyhlížet zubatou. Možná si i skočím valčíček na rozloučenou…