Konvičkovo syndrom
Značná část naší společnosti se začíná radikalizovat. Výsledkem toho je hnědé hnutí kolem Miroslava Konvičky, který stojí za iniciativou Islám v České republice nechceme. Asi nemá smysl rozebírat cíle této iniciativy. Zkrátka a jednoduše, budˇ se naše společnost bude držet evropských demokratických tradic, kdy dáváme každému člověku prostor ke svobodnému vyznání, anebo uděláme opak.
Hnědé hnutí kolem Miroslava Konvičky legitimizoval prezident Miloš Zeman, když vystoupil 17. listopadu na pódiu právě vedle Konvičky. Na druhou stranu lze vnímat lehce pozitivně Zemanovu snahu se od Konvičky distancovat, když tvrdil, že jeho názory neznal. Všichni sice vědí, že to není možné. Konvičku zná většina lidí, kteří čtou noviny, natož muž číslo jedna disponující zástupem poradců.
Příznivci hnědé iniciativy tvrdí, že islám je zdrojem problémů nejen v naší společnosti. Když pominu fakt, že drtivá většina příznivců této iniciativy si plete islám (náboženství) a islamismus (politický směr), je dobré se podívat do historie. Za posledních 100 let najdeme nemálo příkladů, kdy frustrace a nespokojenost společnosti byla překrývána umělými problémy. Za největší průšvihy pak lze považovat dvě genocidy a to systematické vyvražďování Arménů Turky a asi známější holocaust. Na počátku obou těchto hrůzných etap historie stála nespokojenost a frustrace společnosti, která byla léčena jasným označením viníka.
Na světě žije přibližně 1,6 miliardy muslimů. Ptejme se, kolik z nich jsou vraždící monstra? Zjistíme, že jen naprosto zanedbatelný zlomek. Zemanův argument, že islám je náboženství nenávisti dokáže vyvrátit snadno každý, kdo se v tématu alespoň trochu orientuje. Neoficiálně existují dvě skupiny muslimů. Jedna má blíže k Medině a druhá k Mecce. Právě z Mediny jsou Mohamedova zjevení o nenávisti a zabíjení. Z Mekky jsou pak zjevení o lásce a milosrdenství. Jak drtivá většina lidí ví, nejdůležitějším místem je pro muslimy Mekka, a i proto se drtivá většina muslimů hlásí k „typu Mekka“.
Dnes jsme v situaci, kdy předák hnědé iniciativy tvrdí, že muslimy je třeba namlít do masokostní moučky, začít shromažďovat do koncentračních táborů a v neposlední řadě se vypořádat s názorovými odpůrci, kteří si dovolí s takovými postupy nesouhlasit. Konvička bohužel formuloval něco, co v řadě lidí tiše doutná a on se to snaží rozfoukat.
Zrůdné události v Paříži bohužel přilily olej do ohně a výsledně pomohly naší společnosti se dále radikalizovat. Uvědomme si ale, že to, co tzv. Islámskému státu na Evropě vadí, není jen křesťansko-demokratická tradice, ale hlavně ona svoboda. Ta je totiž s tzv. Islámským státem naprosto neslučitelná. Zatím se jeví, a bohudík, že vojensky tzv. Islámský stát nemá příliš mnoho šancí uskutečnit svoje celosvětové vize. Bohužel má velkou šanci změnit naše myšlení a vzít nám svobodu, jednu z nejdůležitějších lidských hodnot. A výsledně je jedno, jestli to bude zrušení Schengenského prostoru nebo kontrola náboženského vyznání.
Tzv. Islámský stát si také velmi dobře uvědomuje, že za současné konstalace nemá příliš velkou šanci na úspěch. Jeho prakticky jedinou šancí je sjednotit oněch 1,6 miliardy muslimů, kteří v drtivé většině dnes stojí proti němu. A každé sjednocení má největší šanci na úspěch, když je společný nepřítel. A to je právě snahou tzv. Islámského státu, poštvat západní křesťanské země proti všem muslimům. Proto atentáty v Paříži. Jejich primárním cílem nebylo zabíjet, ale změnit myšlení západních států a skrze vyvolanou nenávist k muslimům, je výsledně sjednotit.
Výsledkem mediální masáže a snahy některých politiků, je raketově stoupající počet útoků na uprchlíky. Jako by utíkající rodiny před válkou ze Sýrie mohly za naše problémy. Pokud někdo tvrdí, že díky uprchlíkům se sem dostává nemálo radikálů připravených páchat násilí, je také dobré si říct, že tzv. Islámský stát dnes nemá problém padělat pasy v takové kvalitě, že tito radikálové nemají problém se do Evropy dostat. Výsledně je tak na tajných službách evropských zemí, aby předcházely nebezpečí z řad teroristů, stavba plotů totiž nic nevyřeší.
Nejen Česká republika se musí rozhodnout, jestli bude inklinovat spíše k Německu nebo Maďarsku. K stavění bariér nebo k jejich odstraňování. Maďaři se dlouhodobě radikalizují a za zmínku stojí nedávná slova jejich předsedy parlamentu, který prohlásil, že Česká republika kvůli Benešovým dekretům nepatří do Evropské unie. Místo toho, abychom s tímto pánem diskutovali, k jaké době bychom se tedy měli vrátit (před válku?, do doby pobělohorské nebo předbělohorské?, do dob Karla IV.?), bychom se měli zamyslet, kdo je v dlouhodobých debatách a spojenectvích opravdovým spolehlivým partnerem.
Zajímavostí pro mě osobně je, že znám desítky lidí, kteří navštívili islámské země (Írán, Irák, Mauretánie, Pákistán atd.) a minimum z nich sdílí názory hnědého hnutí Miroslava Konvičky. Domnívám se, že je to proto, že jsou to lidé, kteří mají osobní zkušenost s islámem a ví, že podstata islámu je neslučitelná s násilím, stejně jako u křesťanství. A na tom nic nemění řada fundamentalistických a teroristických hnutí, kteří se zastřešují jakýmkoli náboženstvím. Breivik zabíjel ve jménu křesťanství, stejně jako teroristická organiace IRA. To však nemá s křesťanstvím nic společného.
A až Vám někdo bude citovat úryvky z Koránu, jaký byl Mohamed lump nebo výzvy k násilí, přečtěte si také úryvky z Bible. Zmíním pouze několik:
„Také každá žena modlící se nebo prorokující s nezahalenou hlavou hanobí svou hlavu“ (1. Korintský 11, 5)
„Eliáš jim poručil: „Pochytejte Bálovy proroky! Nikdo z nich ať neunikne!“ Když je pochytali, zavedl je Eliáš dolů k potoku Kišonu a tam je pobil” (1. Korintský 18,40).
„Protož i hned táhni a zkaz Amalecha, a zahlaďte jako proklaté všecko, což má. Neslitovávejž se nad ním, ale zahub od muže až do ženy, od malého až do toho, kterýž prsí požívá, od vola také až do ovce, a od velblouda až do osla.“ (Samuel 15, 3)
A naštěstí většina lidí ví, že to není výzva k páchání násilí, ale jistý obraz. Pokud se začneme ptát, v jakého Boha věříš a podle toho posuzovat a kádrovat lidi, bude to minimálně posun do dob, kdy zde vládla totalitní ideologie.
Braňme se nebezpečným fundamentalistům a radikálům, mezi které nepochybně patří i Miroslav Konvička. Drtivá většina muslimů totiž nechce likvidovat lidi s jiným vyznáním a jinými názory.
Hnědé hnutí kolem Miroslava Konvičky legitimizoval prezident Miloš Zeman, když vystoupil 17. listopadu na pódiu právě vedle Konvičky. Na druhou stranu lze vnímat lehce pozitivně Zemanovu snahu se od Konvičky distancovat, když tvrdil, že jeho názory neznal. Všichni sice vědí, že to není možné. Konvičku zná většina lidí, kteří čtou noviny, natož muž číslo jedna disponující zástupem poradců.
Příznivci hnědé iniciativy tvrdí, že islám je zdrojem problémů nejen v naší společnosti. Když pominu fakt, že drtivá většina příznivců této iniciativy si plete islám (náboženství) a islamismus (politický směr), je dobré se podívat do historie. Za posledních 100 let najdeme nemálo příkladů, kdy frustrace a nespokojenost společnosti byla překrývána umělými problémy. Za největší průšvihy pak lze považovat dvě genocidy a to systematické vyvražďování Arménů Turky a asi známější holocaust. Na počátku obou těchto hrůzných etap historie stála nespokojenost a frustrace společnosti, která byla léčena jasným označením viníka.
Na světě žije přibližně 1,6 miliardy muslimů. Ptejme se, kolik z nich jsou vraždící monstra? Zjistíme, že jen naprosto zanedbatelný zlomek. Zemanův argument, že islám je náboženství nenávisti dokáže vyvrátit snadno každý, kdo se v tématu alespoň trochu orientuje. Neoficiálně existují dvě skupiny muslimů. Jedna má blíže k Medině a druhá k Mecce. Právě z Mediny jsou Mohamedova zjevení o nenávisti a zabíjení. Z Mekky jsou pak zjevení o lásce a milosrdenství. Jak drtivá většina lidí ví, nejdůležitějším místem je pro muslimy Mekka, a i proto se drtivá většina muslimů hlásí k „typu Mekka“.
Dnes jsme v situaci, kdy předák hnědé iniciativy tvrdí, že muslimy je třeba namlít do masokostní moučky, začít shromažďovat do koncentračních táborů a v neposlední řadě se vypořádat s názorovými odpůrci, kteří si dovolí s takovými postupy nesouhlasit. Konvička bohužel formuloval něco, co v řadě lidí tiše doutná a on se to snaží rozfoukat.
Zrůdné události v Paříži bohužel přilily olej do ohně a výsledně pomohly naší společnosti se dále radikalizovat. Uvědomme si ale, že to, co tzv. Islámskému státu na Evropě vadí, není jen křesťansko-demokratická tradice, ale hlavně ona svoboda. Ta je totiž s tzv. Islámským státem naprosto neslučitelná. Zatím se jeví, a bohudík, že vojensky tzv. Islámský stát nemá příliš mnoho šancí uskutečnit svoje celosvětové vize. Bohužel má velkou šanci změnit naše myšlení a vzít nám svobodu, jednu z nejdůležitějších lidských hodnot. A výsledně je jedno, jestli to bude zrušení Schengenského prostoru nebo kontrola náboženského vyznání.
Tzv. Islámský stát si také velmi dobře uvědomuje, že za současné konstalace nemá příliš velkou šanci na úspěch. Jeho prakticky jedinou šancí je sjednotit oněch 1,6 miliardy muslimů, kteří v drtivé většině dnes stojí proti němu. A každé sjednocení má největší šanci na úspěch, když je společný nepřítel. A to je právě snahou tzv. Islámského státu, poštvat západní křesťanské země proti všem muslimům. Proto atentáty v Paříži. Jejich primárním cílem nebylo zabíjet, ale změnit myšlení západních států a skrze vyvolanou nenávist k muslimům, je výsledně sjednotit.
Výsledkem mediální masáže a snahy některých politiků, je raketově stoupající počet útoků na uprchlíky. Jako by utíkající rodiny před válkou ze Sýrie mohly za naše problémy. Pokud někdo tvrdí, že díky uprchlíkům se sem dostává nemálo radikálů připravených páchat násilí, je také dobré si říct, že tzv. Islámský stát dnes nemá problém padělat pasy v takové kvalitě, že tito radikálové nemají problém se do Evropy dostat. Výsledně je tak na tajných službách evropských zemí, aby předcházely nebezpečí z řad teroristů, stavba plotů totiž nic nevyřeší.
Nejen Česká republika se musí rozhodnout, jestli bude inklinovat spíše k Německu nebo Maďarsku. K stavění bariér nebo k jejich odstraňování. Maďaři se dlouhodobě radikalizují a za zmínku stojí nedávná slova jejich předsedy parlamentu, který prohlásil, že Česká republika kvůli Benešovým dekretům nepatří do Evropské unie. Místo toho, abychom s tímto pánem diskutovali, k jaké době bychom se tedy měli vrátit (před válku?, do doby pobělohorské nebo předbělohorské?, do dob Karla IV.?), bychom se měli zamyslet, kdo je v dlouhodobých debatách a spojenectvích opravdovým spolehlivým partnerem.
Zajímavostí pro mě osobně je, že znám desítky lidí, kteří navštívili islámské země (Írán, Irák, Mauretánie, Pákistán atd.) a minimum z nich sdílí názory hnědého hnutí Miroslava Konvičky. Domnívám se, že je to proto, že jsou to lidé, kteří mají osobní zkušenost s islámem a ví, že podstata islámu je neslučitelná s násilím, stejně jako u křesťanství. A na tom nic nemění řada fundamentalistických a teroristických hnutí, kteří se zastřešují jakýmkoli náboženstvím. Breivik zabíjel ve jménu křesťanství, stejně jako teroristická organiace IRA. To však nemá s křesťanstvím nic společného.
A až Vám někdo bude citovat úryvky z Koránu, jaký byl Mohamed lump nebo výzvy k násilí, přečtěte si také úryvky z Bible. Zmíním pouze několik:
„Také každá žena modlící se nebo prorokující s nezahalenou hlavou hanobí svou hlavu“ (1. Korintský 11, 5)
„Eliáš jim poručil: „Pochytejte Bálovy proroky! Nikdo z nich ať neunikne!“ Když je pochytali, zavedl je Eliáš dolů k potoku Kišonu a tam je pobil” (1. Korintský 18,40).
„Protož i hned táhni a zkaz Amalecha, a zahlaďte jako proklaté všecko, což má. Neslitovávejž se nad ním, ale zahub od muže až do ženy, od malého až do toho, kterýž prsí požívá, od vola také až do ovce, a od velblouda až do osla.“ (Samuel 15, 3)
A naštěstí většina lidí ví, že to není výzva k páchání násilí, ale jistý obraz. Pokud se začneme ptát, v jakého Boha věříš a podle toho posuzovat a kádrovat lidi, bude to minimálně posun do dob, kdy zde vládla totalitní ideologie.
Braňme se nebezpečným fundamentalistům a radikálům, mezi které nepochybně patří i Miroslav Konvička. Drtivá většina muslimů totiž nechce likvidovat lidi s jiným vyznáním a jinými názory.