Pražské události ze soboty 10. listopadu 2007 povzbudily mnohé nejen k jistě oprávněným úvahám nad stavem společnosti, ale také k úvahám nad stavem právního zakotvení demokracie a demokratických svobod, nad stavem ochrany práv a svobod u nás.
Sdružení majitelů domů podpořilo zrušení Benešových dekretů
Hnutí majitelů se ztotožňuje s požadavky landsmanšaft.
Před několika dny, 5. listopadu, se v Bruselu sešel výbor Evropského parlamentu LIBE, tedy výbor pro občanské svobody. Na tomto výboru byl učiněn pokus některých maďarských europoslanců o otevření otázky „Benešových dekretů“, k čemuž jim poskytlo záminku nedávné rozhodnutí Slovenské národní rady o nedotknutelnosti území Slovenska , tedy rozhodnutí, které je v podstatě stejné jaké přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v r. 2002.
Podstatnou je pro nás však jiná skutečnost. V předvečer jednání se na mailových boxech členů tohoto výboru objevil dopis (vhodnější termín by byl asi hanopis) sdružení HOMR , tedy u nás známého Hnutí na obranu majitelů realit – našich známých štrasburských žalobníků - podepsaný předsedou tohoto sdružení, rovněž známým panem Zapletalem, který u nás používá jméno G. Giormani. Dopis byl plný útoků na Českou republiku, bylo zde tvrzeno, že v ČR jsou porušována vlastnická práva, a že zde dodnes dochází k diskriminaci na bázi „Benešových dekretů“, samozřejmě s odvoláním na spory, které u nás vede proti státu pan Kinský. Tato akce vzbudila zde, v sídle Evropského parlamentu, jistý podiv, neboť nebývá zde zvykem, aby se na poslance obracela občanská sdružení s tvrzeními poškozujícími vlastní zemi, navíc v otázkách, které s jejich činností nijak nesouvisí…
Kinský se pak skutečně, spolu s početným doprovodem a se svým advokátem Čapkem, na jednání výboru dostavil, ale výsledek jednání pro něj samozřejmě příznivý nebyl. Jasně totiž na výboru zaznělo, že Benešovy dekrety nejsou téma pro jednání Evropské unie a jsou zcela mimo působnost evropského práva. Jasná odpověď i pro členy HOMRu.
Alespoň je tedy zřejmé, že HOMR a G. Giormani k prosazení svých majetkových představ a cílů nejen neváhají žalovat Českou republiku u ESLP ve Štrasburku – to jim konec konců nelze ani tak mít za zlé, neboť na to má každý právo – ale neváhají se postavit po bok těch, kteří chtějí, kvůli restitucím, prolomení Benešových dekretů, tj. de facto sledují politiku agresivní části sudetoněmeckého landsmanšaftu. Ve skutečnosti tak působí proti zájmům České republiky a jejích občanů.
Až nás tedy budou tito lidé opět přesvědčovat o nedotknutelnosti a nezpochybnitelnosti svých práv a vyzývat , jak dnes na svých internetových stránkách činí, k účasti na demonstracích na podporu senátora Čunka a k výročí 17. listopadu – prý také na připomenutí revoluce, která jim (sic!) prý byla ukradena - připomeňme si, jaké zájmy ve skutečnosti sledují. Kolik členů HOMRu asi o této akci svého předsedy, činěné i jejich jménem, asi ví ? A tak lze jen politovat ty poctivé majitele domů, kteří chtějí prosazovat a bránit svá legitimní práva. Jsou zneužíváni proti svým skutečným zájmům ve prospěch něčeho, co si mnozí z těch, kteří byli o své majetky okradeni nejen komunisty, ale i v domě nacistického panství, určitě nepřejí.
Náklady na bydlení jsou evropským problémem.