Chráníme právo na bydlení obyčejných lidí.

Poslanec Stanislav Křeček: Řeč ve Sněmovně dne 8. 12. 2010
k projednávanému bodu 20. -Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník /sněmovní tisk 188/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Děkuji vám, pane místopředsedo.

Dámy a pánové, nacházíme se v situaci, která nemá obdoby v činnosti Sněmovny, a to je to, že vláda nám předkládá k projednání dva občanské zákoníky protichůdného znění a my je máme oba projednat. Vůbec si nedovedu představit, a je pro mne velkým zklamáním postoj ministra spravedlnosti, že prostě na jednu stranu nám předkládá k projednání novelu nového občanského zákoníku, včera jsme se dozvěděli, že ústavněprávní výbor vyjíždí na výjezdní zasedání, kde se má tento občanský zákoník projednat, a současně kromě ministra spravedlnosti ještě ministr pro místní rozvoj si předloží také novelu občanského zákoníku, a obě tyto normy jsou diametrálně v rozporu.

Se vší naléhavostí upozorňuji, prosím vás, že komise projednávající tento nový občanský zákoník tato ustanovení, která tady pan ministr předkládá, odmítla. A to z celé řady důvodů, mimo jiné taky pro rozpor s ústavou. Já na to v průběhu upozorním.

Takže situace, kdy máme projednávat dva občanské zákoníky, každý jiného znění, nechápu, jak si to vláda tedy představuje. Možná, že je jí to jedno, že si tam každý předkládá, co chce, ale nerozumím tomu.

Musím přiznat, že panu ministru pro místní rozvoj se podařilo přesvědčit, a znovu to předvedla paní zpravodajka, že tato změna občanského zákoníku souvisí s ukončením regulace nájmů od 1. ledna. Dámy a pánové, absolutně ne! Nemá s ukončením regulace vůbec, ale vůbec nic společného. Ukončení regulace se týká jenom jednoho ustanovení, které říká, že když se nájemci nedohodnou, rozhodne soud. Ale to tady přece máme od roku 2005 na základě nálezu Ústavního soudu, není-li právní předpis, rozhodne o nájmu soud. Přece v roce 2005 až 2007, všichni to možná znáte, soudy rozhodovaly o nájemném, stanovovaly nájemné místně obvyklé, nebyl v tom přece žádný problém. Někteří majitelé požádali, čili nepotřebujeme k tomu žádnou změnu. Není pravda, že ukončení regulace vyžaduje přijetí tohoto zákona. A i kdyby tomu tak bylo, i kdyby opravdu toto jediné ustanovení mělo být, tak kde je těch 33 dalších velmi podstatných a zásadních změn, které pan ministr předkládá a které s demokracií vůbec nemají nic společného, a snad si to nemyslí ani paní zpravodajka.

Domnívám se také, že celá řada těch, kteří třeba tuto změnu obhajují, neví vůbec, co v zákoně je. Takovým klasickým příkladem je článek pana Rusnoka, dobré odpoledne, pane poslanče, zdravím vás prostřednictvím předsedajícího, který nám tady sděluje, možná, že jste to četli: novela občanského zákoníku zavádí povinnost hlásit pronajímateli změny počty osob v bytě. No nesmysl, prosím vás, takovouhle povinnost mají nájemci už mnoho let, dokonce pod hrozbou výpovědi z nájmu bytu, běžně to funguje, žádné výpovědi nejsou v tomto smyslu dávány, čili nic nového v tomto smyslu se nezavádí, jenom se do toho zavádí bramboračka.

A já vám, až se k tomu dostane, řeknu, v čem to je. Obávám se, že tyto návrhy jsou neodstranitelné ve výboru, a to především pro neuvěřitelnou záležitost, protože pan ministr se rozhodl zrušit služební byty. Prosím vás, to je tak závažný institut, který byl v občanském zákoníku za republiky, byl teď, počítá s ním nový občanský zákoník a pan ministr prostě se svými pomocníky se rozhodne, že prostě zruší služební byty, že ten pojem prostě nebude existovat. Příště přijde pan ministr kultury a zruší nám společné jmění manželů, proč ne, protože je to k ničemu, takhle se dá přistupovat k právu! Když dělám takovou zásadní změnu, copak v té vládě nezavolám ministru spravedlnosti a neřeknu, jak vy to máte, jak s tím počítáte v budoucí úpravě. Ne, prostě navrhnu zrušení služebních bytů způsobem prostě neuvěřitelným. Já jsem o tom dost psal, přece jenom se jim zdálo moc to nějak zrušit, tak vymysleli, že jestliže někdo zemře v práci na základě pracovního úrazu, tak se nemusí vystěhovat hned do dvou let, což má být tedy výhoda, takže železničáři, kterému vlak ujede nohu, tak ten se musí vystěhovat do měsíce ze služebního bytu, ten, kdo umře, zahynul, tak tam rodina může být ještě dva roky.

Tohle označil profesor Eliáš, který stanovil občanský zákoník, za surovost. Takovýto návrh se nám předkládá, zrušení služebních bytů jako mírnix týrnix prostě neuvěřitelné.

Já bych přešel k jednotlivým ustanovením, jen k několika, které nejvíce křičí, je jich 33, nechci vás obtěžovat. § 689 říká podle nové novely: Pronajímatel má právo požadovat, aby v bytě žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání, aby byt osoby mohly řádně užívat. Pane ministře, co to je - má právo požadovat? Právo je od toho, aby říkalo, co mám právo činit nebo nemám činit a ne to, co mám právo požadovat. Mám právo požadovat, aby venku bylo hezky. No a co? Tak majitel bude toto požadovat a co dál z toho plyne? Jak bude zabraňovat přeplnění bytu? Když manželé bydlí v bytě 1+1, narodí se třetí dítě, byt je přeplněn, no to bych prosil, že je přeplněn, ale co z toho plyne? To si tam to dítě nesmí přinést nebo jaké kroky? To se majitel postaví do dveří a zabrání tetičce, která přijela na návštěvu, aby nepřeplňovala? Proč takovéto věci? Co to je - přiměřeně velikosti bytu? Máme nějakou normu, která to bude říkat? Kdyby tady bylo napsáno, že na nájemníka připadá 8 metrů, jestliže by to bylo méně, tak by to byla pěkná blbost, ale aspoň by to bylo konkrétní ustanovení. Ale zavádět do občanského zákoníku, že pronajímatel má právo požadovat přiměření velikosti bytu - to přece nikdo neví, co je, nevyplývají z toho ani žádná práva ani povinnosti, jenom tím zaplevelujete právní řád nesmyslným ustanovením.

Další ustanovení. Pronajímatel má právo vyhradit si v nájemní smlouvě souhlas s přijetím další osoby do bytu. Toto, prosím vás, legislativní komise odmítla jako protiústavní. Občané si nemohou dohodnout cokoli. Pan Rusnok ve svém známém článku píše, že si to můžou dohodnout a když na to nepřistoupí, tak ne. Kdyby tomu totiž tak bylo, kdyby si občané mohli dohodnout cokoliv, tak by nám stačily místo takovéhle dlouhé bichle tři paragrafy - občané si dohodnou cokoli, komu se to nelíbí, ať se obrátí na soud a platí to od 1. ledna. To by byl celý občanský zákoník. K čemu by to bylo? (Smích a potlesk zleva.) Čili nemohou si dohodnout cokoliv. Nemohou, protože jsou tady ústavní práva, která nelze vyloučit. Čili ani dohodou majitele a nájemce si nemohou vyloučit ústavní právo na soukromý život, na rodinný život. S jedinou výjimkou, která uznává i nový občanský zákoník - jestliže pronajímatel pronajímá byt, který je vybaven nábytkem. Pak samozřejmě je to něco jiného, je to jiný stav, tam si skutečně může vyhradit, ale jinak aby pronajímatel vylučoval, s kým bude vést společnou domácnost? Znovu říkám, komise to odmítla, nebude to v novém občanském zákoníku - tedy může to být, vy si to můžete prosadit, ale každá příští vláda to samozřejmě zruší.

Další ustanovení: Při vzniku nájmu majitel oznámí pronajímateli počet osob v bytě. To je to, co jsem říkal, co tam je, ale kde ta novela do toho zavádí bramboračku, já vám řeknu, v čem. Dneska je ta povinnost vázána, že pronajímateli je povinen sdělit osoby, které s ním žijí v bytě ve společné domácnosti. Je to jasné. Vyloučeny jsou návštěvy, kdo žije ve společné domácnosti, musí se ohlásit. Nový občanský zákoník říká, že musí oznámit ty osoby, se kterými vede rodinný život. Ale co říká novela? Novela říká, že musí oznámit pronajímateli počet osob v bytě. Teď v tuto chvíli. Počet osob v bytě. Bez rodinného života, bez společné domácnosti, počet osob v bytě. Pan ministr několikrát a pan kolega Rusnok - já ho tady cituju jako z bible - říká, že se to nevztahuje na osoby, které v bytě jsou dva měsíce. Kde jste to sebral, pane poslanče, se souhlasem předsedajícího? Ta dvouměsíční lhůta tam je, ale na oznámení těchto změn. Majiteli je povinen do dvou měsíců oznámit, že k té změně došlo, ne že ta návštěva může trvat dva měsíce, jak jste se nám mnohokráte snažili vnutit. Nic takového tam není, to by muselo znít úplně jinak.

Čili skutečně se tam vytváří dojem, aby pronajímatel požadoval v jakékoli chvíli počet osob. A tady prosím vás upozorňuji, nevím, jestli jste si toho všimli, byl-li by přijat tento zákon, všichni nájemci v České republice, regulovaní, neregulovaní, tržní, netržní, všichni by museli oznámit svým pronajímatelům, s kým žijí v bytě. To se na to podívejte, prosím vás, to je změna 30 v tomto zákoně. Všichni by museli oznámit nově, s kým žijí v bytě. Tohle, dámy a pánové, bylo v Praze naposledy za heydrichiády. Od té doby nikdy nikdo nepožadoval, aby všichni nájemci byli povinni oznámit svým pronajímatelům, v tuto chvíli s kým žijí v bytě. Představte si magistrát Prahy, Plzně, Liberce, Brna, jak jsou zavaleni stovkami oznámení nájemníků, kteří píšou, že v bytě žijí s manželkou a s dvěma dětmi... K čemu to je, prosím vás? Proč takhle šikanujete lidi? Proč tohle přijímáte? Vždyť ti lidé tohle běžně hlásí, není v tom žádný problém a musí to znova všichni oznamovat? K čemu by to, prosím vás, bylo? Tady už předřečnice upozornila - jaká je sociální situace? Lidem se nežije dobře, zvyšuje se nájem, zvyšují se jim ceny všeho možného a ještě jim ukládáte takováhle nesmyslná opatření, která vůbec k ničemu nejsou, nikdo je nepotřebuje, je to jenom šikanující.

Perličkou je další ustanovení § 3, jestliže nájemce ví předem o své dlouhodobé nepřítomnosti, spojené se složitou dosažitelností své osoby, oznámí tuto skutečnost pronajímateli, současně určí osobu, která po tu dobu zajistí možnost vstupu do bytu, pokud to bude nezbytně nutné. Pokud takovou nájemce neoznačí, je tou osobou pronajímatel. Tak já vynechám diskuse o tom, co to je dlouhodobá nepřítomnost spojená se složitou dosažitelností osoby. Když bude někdo dva měsíce na Seychelách, je to dlouhodobá nepřítomnost? Je to složité dosažení osoby? To já tedy nevím. Jak si to v praxi představuje pan kolega Rusnok, vám tady přečtu: Bude to fungovat, jestliže hrozí vznik škody na majetku nebo zdraví např. v případě požáru, prasklého potrubí apod. Takže přátelé v případě požáru nebo prasklého potrubí pronajímatel nejprve nalistuje, jestli nájemce oznámil osobu, která mu zajistí přístup do bytu, pak se s tou osobou spojí - no takhle to má fungovat, prosím vás? Tohle přece v praxi nemůže nikdy fungovat. Nehledě na to, jestliže je případ požáru, prasklého potrubí, jestli je třeba nezbytně do toho bytu vstoupit, no tak pak je jedno, jestli jsem z toho bytu dlouhodobě pryč nebo jestli jsem pryč jedno odpoledne, v každém případě do toho bytu musí okamžitě někdo vstoupit. Proč tohle zavádět - copak to nefunguje? Jestliže něco takového je, zavolá pronajímatel policii, policie otevře byt a je to vyřízené. Proč zavádíme takovéhle šílenosti, abych oznamoval. Jak dlouho předem? Jestli já dnes oznámím pronajímateli, že za rok odjedu, platí to? Neplatí? Nebo 14 dnů před svým odjezdem? Jak to bude dlouho platit, prosím vás? Jestli je to dlouhodobá nepřítomnost - já řeknu, že to otevře strýček František - copak já vím, jestli za rok ještě ten Franta bude naživu nebo jak bude fungovat, přece takovéhle věci vůbec nemohou, prosím vás, v praxi existovat. A jenom tím sekýrujeme lidi, zaplevelujeme občanský zákoník nesmysly, které nemohou být.

Vrcholem ministerské legislativy je sdělení o tom, že nájemní smlouva nemusí být doručena. Dámy a pánové, dneska základní ustanovení § 711 říká, že pokud dostanete výpověď, výpověď musí být doručena a musí obsahovat některá ustanovení. To, že výpověď musí být doručena, se ze zákona vypouští. Hned druhý odstavec teda říká, to jste tam asi zapomněli, že do 60 dnů od doručení, které v prvním odstavci bylo vypuštěno, může nájemce podat žalobu. Čili kromě neuvěřitelného amatérismu ještě postavíte nájemce a pronajímatele do těžko řešitelné situace. Jestli vypustíme ustanovení, že výpověď musí doručit, tak co? Já vím, že jsou úvahy o dojití atd., ale, prosím vás, dojití je hmotně právní předpis, vyloučení je procesní předpis, to jsou odlišné věci a nemůže se s nimi takto zacházet.

I nový občanský zákoník, znovu říkám, říká, že výpověď musí být doručena. Nebude-li doručena, tak od kterého okamžiku budou ti lidé dávat tu 60denní žalobu?

Prostě, jedna šílenost za druhou. Nechci to dále rozvíjet, už jsem asi mluvil dlouho. Vrátím se k nájemnému. Já nechci vytýkat to ustanovení, které určuje, že budou o nájmu rozhodovat soudy. Tomu se asi prostě nevyhneme. Ať je máme.

Nevytýkám také příliš moc to, že ministerstvo nepřipravilo zákon o místně obvyklém nájemném, protože nový občanský zákoník říká: Soudy určují nájemné podle místně obvyklého nájemného. Co je to místně obvyklé nájemné, stanoví zákon. To říká. Ten zákon chybí. Ministerstvo ho neudělalo. Já mu to nevyčítám. Neudělal to nikdo. Neudělali jsme to ani my. Je to naše hrubá chyba. Já to uznávám. Když už ale upravujeme to, že o nájemném budou rozhodovat soudy, proč se nepřevzalo to, co je navrženo v novém občanském zákoníku? V něm se říká v § 2088, že se navrhuje zvýšení nájemného a soud rozhodne do výše srovnatelného nájemného, obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než 20 %. To je návrh v novém občanském zákoníku. Proč jste to tedy nepřevzali do tohoto ustanovení?

Nemluvím o výměně bytu. Je pravda - má pan ministr pravdu - že výměny bytů nejsou obvyklým institutem evropského práva. Ale u nás? Prosím vás, vždyť ti staří lidé zůstávají ve velkých bytech! Já zastupuji před soudy tři lidi, kteří chtějí jít do menšího bytu, a pronajímatel jim nedá souhlas. Tak jim i tuto možnost vezmeme, aby z těch velkých bytů vypadli?

Jen tak obecně, na jaké nízké úrovni je ten zákon připravován. Je ustanovení § 694, které říká, že rozhodování soudů o místně obvyklém nájemném se nepoužije pro určení nájemného u družstevního bytu. No, předkladatelé této novely zřejmě nevědí, že v družstevních bytech bydlí nejen družstevníci, ale také nájemníci. A na ty se to nutně vztahovat tedy musí, protože jinak by u nich neměl kdo nájem zvyšovat.

Dámy a pánové, s ohledem na to, že to vůbec nesouvisí s deregulací - po 1. lednu budou o nájmu rozhodovat soudy bez zákona, se všemi zmatky, které vzniknou, nedá se s tím nic dělat - není opravdu žádný spěch. Je třeba to vzájemně projednat. Otázkou ale je, jestli opravdu potřebujeme lidi s tím šikanovat. Proč nepočkáme na novelu velkého občanského zákoníku? Proč budeme tyto věci měnit a za pár měsíců je budeme znovu měnit v souvislosti s tímto občanským zákoníkem?

Čili, takovýto postup já považuji za krajně neuvážený, jenom za sekýrování lidí. A navrhuji, abychom tuto předlohu vrátili předkladateli k novému dopracování. (Dlouhotrvající potlesk poslanců ČSSD.)



Děkuji. Nechci zdržovat, jenom několik krátkých poznámek. Má pravdu paní kolegyně Horníková, že už v minulém období se podobná novela předkládala a nikdy nebyla zařazena na program, protože jsme si ji nepřáli. My jsme ji prostě nechtěli, to nebylo lajdáctví. My jsme prostě nechtěli, aby se projednávaly věci, které zhoršují diametrálním způsobem postavení nájemníků. Tam byly ještě horší věci.

Služební byt. No samozřejmě, že služební byt je byt po dobu výkonu práce. Nikdo by neměl služební byty, kdyby mu tam důchodci zůstali až do smrti. To je přece jasné, to bylo za republiky taky. Ale je přece rozdíl mezi smlouvou na dobu určitou na rok a smlouvou na dobu výkonu práce. A ten rozdíl je v tom, že na tu dobu určitou je ta doba předvídatelná. Každý ví, co je rok, kdy rok končí a kdy musí z bytu vypadnout. Ale na dobu výkonu práce, to je přece něco jiného. To může skončit za týden, ale taky za dvacet let a musí tam být trošku jiný režim, aby se ti lidé na to mohli připravit, zejména pokud to skončilo třeba pracovním úrazem nebo z důvodů zdravotních nemohl tu práci vykonat. To je ten rozdíl a nelze to prostě smýt, že je to na dobu určitou.

Skvrnka na stropě. No jistě, to je přesně tak, ale pak mi řekněte, proč se skvrnka na stropě v zákoně upravuje jenom v případě dlouhodobé nepřítomnosti, kterou jsem předvídal. ***
Jestli je skvrnka na chodbě, tak ta přece mi vadí, když ten nájemník je na dva dny pryč, ne když je dva roky pryč, čili to musí být přece v těchto případech stejná úprava a ne jiná úprava v době, kdy dlouhodobě je nepřítomen.

Počet osob v bytě. No, samozřejmě že pronajímatel má právo znát počet osob v bytě, jejich narození, rodinný stav, ale to už tam dneska je. Jenom vy tam vypouštíte, že to jsou osoby, které žily delší dobu a říkáte "stav osob v bytě". Proč? Přece ten počet osob musí být od určité doby, ne když přijede tchyně na neděli, abych to hned hlásil, protože majitel řekne, že jsem nehlásil počet osob.

Sociální dávky - tady paní kolegyně řekla 30 %. No, to je starý sen majitelů domů, že prostě oni stanoví nájemné a stát to doplatí těm lidem do 30 %. Ale prosím vás, na to nemá ani Kuwait, natož Česká republika. Představte si průměrné důchody 10 tisíc, tržní nájem v Praze za šedesátimetrový byt je dneska 13 - 15 tisíc, tak si představte, co by ten stát doplácel jako sociální dávku lidem, kteří celý život poctivě pracovali. Proč oni by měli být najednou v režimu sociálních dávek sociálně potřebným, když to nejsou osoby sociálně potřebné.

Když se deset lidí přestěhuje, říkal ... (není rozumět), no, to je velký problém. Já chápu, že to je velký problém, ale nelze tomu zabránit tím, že napíšu, že majitel má právo požadovat. Tím, že má právo požadovat, jsem těch deset lidí přece nevyřešil.

A konečně práva majitele a nájemníka. Prosím vás, to není tak jednoduché. Jestliže pronajímatel pronajme byt, vzdává se dispozičního práva s tím bytem. V Anglii se dokonce nájemní právo prodává. Když mi zbývá - já nevím - deset let nájmu, tak to mohu prodat. A nový občanský zákoník, který budeme projednávat, dokonce počítá s tím, že se nájemní právo dědí. Jestliže nájemník zemře, tak nájemní právo zdědí jeho dědici. To není tak jednoduché, jako se tady vžilo, že nájemné (?) je trošku lepší káznice a že majitel prostě na to dohlíží a má právo dispozice. Tak to není v Evropě, prosím vás. Je vlastníkem toho bytu, ale dispozičního práva s bytem se vzdal a má ho nájemník ......... (není rozumět). (Potlesk z levé strany sálu.)

Ano, a dávám ještě návrh na to, aby zákon byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Proboha, je to občanský zákoník! Kdo jiný by to měl dělat, než ústavně právní výbor?