Na Varnsdorf mám zvláštní vzpomínku. Někdy počátkem šedesátých let jsem, jako pracovník geologického ústavu, pořizoval mapu středočeských kopců (geologicky: třetihorních vyvřelin) od severní státní hranice až na úroveň Řípu.

Což představovalo vylézt na každý kopec (od té doby kdykoliv jedu Českým středohořím bolí mne nohy), zakreslit jeho tvar do mapy a odebrat vzorek horniny. Jedním z takových „kopců “ je i varnsdorfský Hrádek – Burgsberg, ležící téměř na hranici. A jelikož i přes počátek politického uvolňování zakreslovat si něco do mapy přímo na státní hranici bylo ještě v té době podezřelé, skončil jsem v místnosti pro zadržené na zdejším útvaru Pohraniční stráže. Ověřování mého tvrzení se v Praze poněkud protáhlo, protože to bylo zrovna 4. 9., což byl v té době Den horníků a v geologickém ústavu nikdo. Všichni slavili…..

Od té doby uplynula řádka let a kromě kopců nám zde vyvřelo i něco jiného. Krásného sobotního odpoledne jsem využil k „návštěvě“ již tradiční (osmé) sobotní zábavy varnsdorfských obyvatel – „demonstrace“ proti „nepřizpůsobivým“. Příjezdu do města předchází velmi zdvořilá policejní kontrola kufru osobního auta. Autobusy kupodivu kontrolovány nejsou. Před 14. hodinou na náměstí počet členů protikonfliktního týmu policie a novinářů převyšuje počet demonstrantů, ale náměstí se rychle plní. Přicházejí lidé nejrůznějšího věku, někteří, z málo pochopitelných důvodů se šálami a v tričkách se státními symboly, dva nebo tři nesou i státní vlajku. A jelikož je shromáždění zahájeno státní hymnou, posádka kolem projíždějícího auta s německou poznávací značkou by se mohla domnívat, že se snad jedná o demonstraci proti rozpínavosti sudetských Němců nebo tak něco...

Shromáždění zahájil již proslulý varnsdorfský občan Kohout prohlášením, že nejprve chtěli organizátoři přinést před radnici kupu hnoje, ale nakonec od toho upustili, neboť na zdejší radnici je prý stejně hnoje dostatek. Pár lidí zatleskalo. Zvláštní: člověk odsouzený za podvody a vyšetřovaný pro podvody další se pasuje do role strážce a posuzovatele morálky zdejší radnice. K jednoduchému odsudku však není prostor ani důvod. Lidé znechucení nečinností (koho vlastně?) a zahnaní do kouta zhoršujících se podmínek svého života včetně slibů, které, i kdyby byly splněny, mohou situaci řešit jen částečně, jsou ochotni odůvodnit cokoliv. Škoda, kterou prý Kohout způsobil státu, není nic proti škodě, kterou způsobili a státu způsobují zdejší a přespolní „nepřizpůsobiví“, je slyšet ve Varnsdorfu. Ne od hlupáků, kteří si nevidí na špičku nosu, ne od fanatiků, kteří jsou ochotni odůvodnit cokoliv. Od řádných občanů, kteří si prostě již nevědí rady. A pro které je ostatně každá rada drahá. Co se to se společností vlastně stalo?

Tentokráte byla demonstrace namířena proti radnici, proti starostovi a místostarostům. Měli by prý odstoupit, neboť nezvládají problém. A kdo v celém státě ho zvládá? Ne že by představitelé obcí v našem státě byli na celé záležitosti bez vinny. Sestěhování a vytváření ghett je zcela jejich práce a na špinavých ziscích z nehorázných „nájmů“, placených ovšem ze státního rozpočtu, se podílejí nejméně z padesáti procent. Varnsdorfští otcové města jsou však spíše obětí situace, než její příčinou. Co mohou dělat? Redaktor ČT pan Kopecký natáčí rozhovory s účastníky demonstrace. Muž opírající se o kolo tvrdil, že mu nevíce vadí hluk a strašný nepořádek kolem ubytovny a prostituce části jejich obyvatelek. Vysoký, vousatý muž pak i z obrazovky říká: my nechceme žádnou integraci, my chceme aby odešli. V tom ovšem žádná radnice – a nejen ona – sloužit nemůže…..

Varnsdorfské každotýdenní demonstrace (příští víkend prý bude v Praze) už žádný smysl nemají. K vyřešení problému nepřispívají a nic nového se z jejich průběhu již nedozvíme. Upozornily na problém, který reálně existuje a existoval, a který jsme „řešili“ tak, že každý, kdo na něj upozornil, byl označen za rasistu. Pamatujete na Matiční ulici? Jak se sem sjížděli „ochránci“ z celé Evropy a radili nám co máme a co nemáme dělat? A přitom nešlo o nic jiného, než o nízkou zídku, která měla oddělit dva způsoby života, z nichž jeden byl pro druhé nepřijatelný.

Po shromáždění na náměstí pochodovali varnsdorfští tradičně k ubytovně nazývané „Romská“ a tradičně jim v pochodu až na místo zabránil kordon dobře vybavené policie. Tím vlastně celá demonstrace skončila. Moc by mě zajímalo, co by ti lidé dělali, pokud by se až k té ubytovně dostali. Pochybuji, že to je všem účastníkům pochodu jasné. Zatím jim dva populární zákonodárci radí přestěhovat Romy za město do holobytů. Zatím….