V souvislosti se zadržením poslance Davida Ratha je zvažována otázka jeho účasti na výkonu jeho poslaneckého mandátu, tedy jeho na účasti jednání Sněmovny.



I když tento problém není (ku škodě věci) řešen ani Ústavou, ani zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, byl v této věci již vysloven názor Ústavního soudu, a to v nálezu III. ÚS 36/1998, a to v souvislosti s (do jisté míry) skutkově stejným případem tehdejšího poslance Miroslava Sládka, který, ačkoliv byl ve vazbě, domáhal se účasti na jednání Sněmovny, na jejímž programu byla volba prezidenta republiky. Ústavní soud tehdy vyslovil:“Jestliže stěžovatel byl sněmovnou, jíž byl členem, vydán k trestnímu stíhání, a jestliže svým postupem...založil zákonný důvod pro omezení své osobní svobody ve statutu občana postaveného před soud(nález se zde odvolává na rozhodnutí Sněmovny k návrhu mandátového a imunitního výboru o vydání k trestnímu stíhání pro podezření ze spáchání trestního činu – pozn. S.K.), nezbývá než uzavřít, že jeho vyloučení z účasti na volbě prezidenta republiky (analogicky na kterémkoliv jiném jednání Sněmovny- pozn. S.K.) bylo jen důsledkem jeho vlastního jednání, v němž statut imunitou chráněného poslance ztratil."

A dále pak Ústavní soud vyslovil: „Obdobné liché je tvrzení stěžovatele stran protiústavního odnětí možnosti osobního výkonu poslaneckého mandátu(čl. 26 Ústavy). Zákaz imperativního mandátu, stejně tak jako ústavní příkaz osobního výkonu mandátu směřují především – jako výraz povinnosti –vůči poslanci, jemuž je takto - pokud jde o osobní výkon mandátu – přikázána účast na jednání sněmovny. Je proto již pojmově vyloučeno vykládati zmíněný příkaz jako povinnost sněmovny přizpůsobit režim svého jednání osobním podmínkám (okolnostem) poslance, ať by již povaha těchto podmínek byla jakákoli. Opačný výklad,....by vedl k důsledkům zcela absurdním, vyúsťujícím až do stejně absurdního potencionálního rozpadu sněmovního jednání, případně k jeho znemožnění vůbec.“

Z uvedeného je zřejmé, že v případě, pokud bude dr. Rath vydán (vysloven souhlas) Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR k trestnímu stíhání, nemůže se domáhat účasti na jednání Sněmovny, neboť takováto účast by byla v rozporu s ústavním pořádkem.


JUDr. Stanislav Křeček
místopředseda ústavně právního výboru


V Praze dne 18. 5. 2012