Jak je to s imigranty
Přísloví o tom, že i slepé kuře najde zrno, napadlo mne po přečtení glosy J. Malíka v 19. čísle kulturního čtrnáctideníku A2.
Tedy progresivní tiskoviny nikterak nezakrývající své sympatie ke všemu, co část společnosti, označující sama sebe za „moderní levici“, považuje nejen za pokrokové, ale dokonce za jedině správné.
K povahovým vlastnostem českého národa je zde chován velmi kritický postoj a J. Malík tento úzus nikterak nenarušuje. „Podstatná část českého národa o nenáviděných imigrantech tvrdí, že „neumějí makat“ či že „se tam jen válej a nedělají nic“, uvádí autor hned na počátku svého textu a má proto vysvětlení: „Tihle všeználci by měli do zemí jihu, z nichž imigranti utíkají, vyrazit a vyzkoušet si tamní živobytí. Putovat se džberem kilometry k nejbližší vodě horkem afrického Sahelu. Nadýchat se pesticidů při otrocké dřině na plantážích. Dolovat kobalt, který končí v našich mobilech. Zkusit žít za dolar na den jako skoro dvě miliardy lidí. Je skutečně divné, že tito lidé odcházejí do zemí blahobytu?“ Táže se sugestivně autor.
Jistěže to divné není, ale v těchto větách je ukryto to první „zrno“, pro které je text tak významný. Kde jsou totiž ti uprchlíci před válkou, kde jsou ty rodiny zachraňující holý život útěkem z pekla válečných konfliktů? Nikde. Útěk před horkem Sahelu a pesticidy je sice pochopitelný, ale právo na azyl osobám postiženým válečnými útrapami to neodůvodňuje. Je dobře, že nám autor příčinu ekonomické migrace tak zřetelně a sugestivně vyjevil.
Avšak nedosti na tom. Autor pokračuje: „Viníky neutěšeného stavu světa jsou bohaté země…., ale jako bychom si nechtěli připustit, že na seznamu cizopasníků figuruje také Česko. Češi se sice přímo nepodíleli na historické kolonizaci, která je příčinou řady světových politických problémů, ale dnes trvalá nadspotřeba ničí chudý Jih. Naše republika má jednu z největších ekologických stop na hlavu. I obyvatelé České republiky oteplují planetu, způsobují vysychání jezer a vymírání moří, i kvůli nám hoří pralesy“, líčí autor opět sugestivně náš podíl na bídě světa. A míří k nalezení druhého „zrna“: „Namísto nenávisti vůči těm, kteří kupodivu míří „za lepším“ bychom se všichni na Severu měli rychle zasadit o změnu světa…..Pokud by se odstranilo nesmyslné bohatství a neúnosná chudoba, skončila by i obávaná migrace“.
Plně souhlasím s autorem, pokud jde o problémy současného světa. Ale jeho představa, že imigranti budou naši spojenci ve snaze o odstraňování ekologických stop, v zastavení oteplování planety a vůbec v „cizopasení“ Česka a Evropy, je naivní. Přece právě proto, že v Evropě žijeme tak jak zde žijeme, v té „zemi blahobytu“, možná díky oním ekologickým stopám a oteplování planety, k nám imigranti přicházejí. Nikoliv proto, aby spolu s námi odstranili nesmyslné bohatství, ale aby se na něm podíleli, pokud nás přímo nechtějí v jeho užívání nahradit. Nepochopení této zjevné skutečnosti představuje jeden ze základních omylů, tzv. „moderní levice“ v přístupu k problémům společnosti a světa. Díky A2 i za tato, jistě bezděčně, nalezená „zrna“ pravdy!
Tedy progresivní tiskoviny nikterak nezakrývající své sympatie ke všemu, co část společnosti, označující sama sebe za „moderní levici“, považuje nejen za pokrokové, ale dokonce za jedině správné.
K povahovým vlastnostem českého národa je zde chován velmi kritický postoj a J. Malík tento úzus nikterak nenarušuje. „Podstatná část českého národa o nenáviděných imigrantech tvrdí, že „neumějí makat“ či že „se tam jen válej a nedělají nic“, uvádí autor hned na počátku svého textu a má proto vysvětlení: „Tihle všeználci by měli do zemí jihu, z nichž imigranti utíkají, vyrazit a vyzkoušet si tamní živobytí. Putovat se džberem kilometry k nejbližší vodě horkem afrického Sahelu. Nadýchat se pesticidů při otrocké dřině na plantážích. Dolovat kobalt, který končí v našich mobilech. Zkusit žít za dolar na den jako skoro dvě miliardy lidí. Je skutečně divné, že tito lidé odcházejí do zemí blahobytu?“ Táže se sugestivně autor.
Jistěže to divné není, ale v těchto větách je ukryto to první „zrno“, pro které je text tak významný. Kde jsou totiž ti uprchlíci před válkou, kde jsou ty rodiny zachraňující holý život útěkem z pekla válečných konfliktů? Nikde. Útěk před horkem Sahelu a pesticidy je sice pochopitelný, ale právo na azyl osobám postiženým válečnými útrapami to neodůvodňuje. Je dobře, že nám autor příčinu ekonomické migrace tak zřetelně a sugestivně vyjevil.
Avšak nedosti na tom. Autor pokračuje: „Viníky neutěšeného stavu světa jsou bohaté země…., ale jako bychom si nechtěli připustit, že na seznamu cizopasníků figuruje také Česko. Češi se sice přímo nepodíleli na historické kolonizaci, která je příčinou řady světových politických problémů, ale dnes trvalá nadspotřeba ničí chudý Jih. Naše republika má jednu z největších ekologických stop na hlavu. I obyvatelé České republiky oteplují planetu, způsobují vysychání jezer a vymírání moří, i kvůli nám hoří pralesy“, líčí autor opět sugestivně náš podíl na bídě světa. A míří k nalezení druhého „zrna“: „Namísto nenávisti vůči těm, kteří kupodivu míří „za lepším“ bychom se všichni na Severu měli rychle zasadit o změnu světa…..Pokud by se odstranilo nesmyslné bohatství a neúnosná chudoba, skončila by i obávaná migrace“.
Plně souhlasím s autorem, pokud jde o problémy současného světa. Ale jeho představa, že imigranti budou naši spojenci ve snaze o odstraňování ekologických stop, v zastavení oteplování planety a vůbec v „cizopasení“ Česka a Evropy, je naivní. Přece právě proto, že v Evropě žijeme tak jak zde žijeme, v té „zemi blahobytu“, možná díky oním ekologickým stopám a oteplování planety, k nám imigranti přicházejí. Nikoliv proto, aby spolu s námi odstranili nesmyslné bohatství, ale aby se na něm podíleli, pokud nás přímo nechtějí v jeho užívání nahradit. Nepochopení této zjevné skutečnosti představuje jeden ze základních omylů, tzv. „moderní levice“ v přístupu k problémům společnosti a světa. Díky A2 i za tato, jistě bezděčně, nalezená „zrna“ pravdy!