Diskriminace ?
Při komentování probíhajících voleb zástupce Veřejné ochránkyně práv jsem často novináři a komentátory označován jako „osmdesátiletý Křeček“. Vždy, když o věku ostatních kandidátů není žádná zmínka.
Čas od času z úřadu Veřejné ochránkyně práv odešleme nejrůznějším právnickým i fysickým osobám upozornění, že zacházet s někým jinak z důvodů, obsažených v antidiskriminačním zákoně (tedy např. z důvodu jeho věku) je porušením tohoto zákona. Nejsem si jist, zda vždy dokážeme odlišit svobodnou volbu občana od diskriminace, resp. jsem si jist, že to v mnoha případech nedokážeme a pleteme si onu svobodnou volbu s úmyslem diskriminovat. Ale přes tento pesimistický povzdech jsem si nemohl nevšimnout zvláštní věci: při komentování probíhajících voleb zástupce Veřejné ochránkyně práv jsem často novináři a komentátory označován jako „osmdesátiletý Křeček“. Vždy, když o věku ostatních kandidátů není žádná zmínka.
A to i tam, kde by to člověk neočekával: Petruška Šustrová na svém blogu za údaj o mém věku dala dokonce vykřičník (!), snad aby zdůraznila své zděšení nad tím, že se někdo v tomto věku může ještě o něco ucházet. A ani Deník Referendum, který sám sebe se považuje za ochránce všelikých práv, neváhal toho označení mé osoby použít.
Přemýšlím, co autoři této, rádoby dehonestující charakteristiky, chtějí naznačit: od počátku roku jsem publikoval v denním tisku deset článků, prostudoval na úřadě desítky „ombudsmanských“ spisů, publikoval své názory na blogu i na sociálních sítích, účastnil jsem se aktivně několika konferencí a jednal jsem s řadou občanů, kteří chtěli osobně se mnou hovořit o svých problémech.
Za sebe se dotčen necítím, ale za stovky seniorů, kterým je dopřáno žít aktivním životem pak ano. Opravdu údaj o věku bez dalšího charakterizuje schopnosti člověka? A nejsou jisté životní zkušenosti někdy také k něčemu zapotřebí? Nehlásím se na Olympiádu a pitomec může být člověk třeba už ve čtyřiceti. Nemyslíte ?
Čas od času z úřadu Veřejné ochránkyně práv odešleme nejrůznějším právnickým i fysickým osobám upozornění, že zacházet s někým jinak z důvodů, obsažených v antidiskriminačním zákoně (tedy např. z důvodu jeho věku) je porušením tohoto zákona. Nejsem si jist, zda vždy dokážeme odlišit svobodnou volbu občana od diskriminace, resp. jsem si jist, že to v mnoha případech nedokážeme a pleteme si onu svobodnou volbu s úmyslem diskriminovat. Ale přes tento pesimistický povzdech jsem si nemohl nevšimnout zvláštní věci: při komentování probíhajících voleb zástupce Veřejné ochránkyně práv jsem často novináři a komentátory označován jako „osmdesátiletý Křeček“. Vždy, když o věku ostatních kandidátů není žádná zmínka.
A to i tam, kde by to člověk neočekával: Petruška Šustrová na svém blogu za údaj o mém věku dala dokonce vykřičník (!), snad aby zdůraznila své zděšení nad tím, že se někdo v tomto věku může ještě o něco ucházet. A ani Deník Referendum, který sám sebe se považuje za ochránce všelikých práv, neváhal toho označení mé osoby použít.
Přemýšlím, co autoři této, rádoby dehonestující charakteristiky, chtějí naznačit: od počátku roku jsem publikoval v denním tisku deset článků, prostudoval na úřadě desítky „ombudsmanských“ spisů, publikoval své názory na blogu i na sociálních sítích, účastnil jsem se aktivně několika konferencí a jednal jsem s řadou občanů, kteří chtěli osobně se mnou hovořit o svých problémech.
Za sebe se dotčen necítím, ale za stovky seniorů, kterým je dopřáno žít aktivním životem pak ano. Opravdu údaj o věku bez dalšího charakterizuje schopnosti člověka? A nejsou jisté životní zkušenosti někdy také k něčemu zapotřebí? Nehlásím se na Olympiádu a pitomec může být člověk třeba už ve čtyřiceti. Nemyslíte ?