Dalších dvacet let tohoto sporu si snad opravdu nezasloužíme.

Jen dobře nejen o mrtvých.

V souvislosti s rozsudkem Nejvyššího soudu, kterým byly zrušeny dřívější rozsudky týkající se dluhu ČSSD, se někteří ptají, zda je justice vůbec schopna v reálném čase najít právo a zda ve dnech, kdy se demonstruje jakoby za nezávislost justice to s tou nezávislostí tak slavné není. Objevují se úvahy o tom, že ČSSD se chovala, jakoby měla soudy pod palcem, že se soudy neodvážily rozhodnout spravedlivě a že politická strana zde vlastně, s pomocí soudů okradla dědice. Jen dvojí metr nebo zjevná nedůvěra v právní stát?

Je trochu zvláštní, že někteří z těch, kteří se zcela právem podivují nad tím, že z částky za nezaplacenou jízdenku nakonec vznikne v naší justici dluh ve výši desetitisíce korun a z jednoho nezaplaceného nájmu dluh ve výši statisíců se nikterak nepodivují nad tím, že z částky 18,5 milionů je nakonec dluh před 300 miliónů.

Držím se, že o mrtvých se má mluvit jen v dobrém. Ale čtu-li nyní vyjádření Altnerových dědiců o tom, jak jej ČSSD dehonestovala a poškozovala celá léta jeho dobré jméno, je třeba podívat se také na druhou stránku věci: Zdeněk Altner nebyl žádným vynikajícím právníkem. Z Advokátní komory byl vyloučen. Čelil četným žalobám pro podvody, jako policií hledaná osoba se skrýval a vyhýbal soudním jednáním... K trvalému pobytu byl hlášen na obecním úřadě malé obce. Od ČSSD původně vyžadoval 17, 5 miliardy (!!) Kč a ohledně jeho trestních oznámení a návrzích, které podával mnozí pochybovali o jeho zdravém rozumu.

Jedinou jeho „kvalifikací“ pro vedení sporu, byla jeho známost s tehdejším místopředsedou strany J. Svobodou, který sám později skončil v kriminále. ČSSD zde doplatila na tehdejší praktiky, které ji pak stály místo na politické scéně. Machinace, zákulisní hrátky a neprůhledná konání nejen při sestavování kandidátek. Předseda Miloš Zeman více důvěřoval lidem, kterým měl důvěřovat méně...

Ti, kteří se tehdy kolem celé záležitosti pohybovali si marně snaží vzpomenout jakým geniálním právním názorem a jakými argumenty měl Z. Altner spor vyhrát. Soudy totiž nakonec daly zapravdu právním názorům, které pro ČSSD vypracovali profesoři ústavního práva, ostatní právníci z právní komise ČSSD a předchozí právní zástupce ČSSD P. Blanický. Pokud nyní soud uložil žalobcům, aby přesně sdělili jaké služby Z. Altner vlastně pro ČSSD vykonal, je to pro ně úkol v pravdě olbřímí. A tak snad pro nás všechny by bylo nejlepší nepokračovat v této slepé uličce české justice a české politiky. Dalších dvacet let tohoto sporu si snad opravdu nezasloužíme.

Právo 10.6.