Opravdu si nemyslím, že novému samozvanému spasiteli naší politické scény, politické straně Věci veřejné, je třeba věnovat nadměrnou pozornost, a rozhodně mám na práci mnohem důležitější věci, než komentovat legrační nápady a výkřiky, kterými nás představitelé této strany, především její předseda, zásobují, ale někdy prostě člověk neodolá.

V dnešních smutných dobách si totiž člověk vždy rád poslechne a přečte něco veselého.

Tak v deníku Právo dne 10. října 2009 byl uveřejněn celostránkový rozhovor s Radkem Johnem, jehož některé pasáže opravdu stojí za opakovanou citaci. Radek John především hodil všechny politiky do jednoho pytle a má ně docela jednoznačný názor: „Politici nejsou odborníci na nic a nemají tu soudnost, aby přiznali, že tomu nerozumějí.“. Zvláštní. Nechápu, proč se předseda této strany tak úpěnlivě snaží vecpat mezi politiky, o nichž má tak jednoznačné mínění. To za prvé. A za druhé: jak vzniká politik? Zpravidla volbou. Takže do pátku byl člověk např. vynikajícím a váženým lékařem, nebo uznávaným právním odborníkem, avšak v sobotu večer, po vyhlášení voleb, byl-li zvolen, stal se člověkem, který ničemu nerozumí a ještě se to stydí přiznat. Pak také bezpochyby Radek John, bude-li jeho strana ve volbách úspěšná, bude ještě v pátek považován za úspěšného spisovatele, scénáristu a novináře, ale již v sobotu bude patřit mezi ty, kteří ničemu nerozumějí, a zaslouží si proto opovržení národa. Pěkné vyhlídky.

Také o činnosti politických stran má Radek John zvláštní představy: “Provozujeme Zelenou linku, kde lidem zdarma radíme s právní a sociální problematikou....Od toho mají strany být, a jsme jediní, kteří to dělají.“ Opravdu si nemyslím, a doufám, že spolu se mnou většina čtenářů, že by politická strana měla být místem právního poradenství, od toho máme desítky jiných orgánů a organizací, ale měla by se podílet především na formování právního řádu a politické kultury v zemi. Jak se v tomto liší strana Věci veřejné od ostatních politických stran, jsme se rovněž ze zmiňovaného rozhovoru dozvěděli. Na otázku, jak se VV liší do ostatních politických stran, vyslovil pan předseda jasné odlišnosti: “Nespojujeme se kvůli korytům, ale kvůli programu. Od velkých stran se lišíme tím, že nemáme zkostnatělou strukturu“. Opravdu zásadní informace o odlišnosti Věcí veřejných a její spasitelském poslání v české politice.....Velkým hitem Věcí veřejných je vyúčtovávání, resp. vracení zbylých poslaneckých náhrad. Kdyby prý byl R. John zvolen do Sněmovny, jak nám sděluje: „Ke konci prvního měsíce bych vzal zbylé nezdaněné poslanecké náhrady a hledal okénko, kde se vracejí.“ Jak pak by to asi udělal? A v takovém „okénku“ (kdy by bylo), by řekl co? „Tak mi tady zbylo 6.850,-Kč (7.237,-Kč 5. 653,-Kč, ....), a tak Vám je tedy vracím?“ Nic jiného by totiž říci nemohl, neboť žádná jiná efektivní kontrola politické práce kteréhokoliv politika možná není.

Jednou ze zvláštních kapitol prací VV jsou průzkumy veřejného mínění. Orientace Jiřího Paroubka, často novináři zmiňovaná, je však proti vázanosti VV slabota. Na otázku, na kolik se těmito průzkumy bude strana VV řídit, odpovídá její předseda: „Jsme vázáni se jimi řídit.. Proto bychom nikdy nevyhlásili referendum o trestu smrti, protože se bojím, že by ho lidé chtěli.“ Tedy ne, že se budeme řídit přáním lidí, zjištěného v průzkumech, ale budeme se lidí ptát jen na to, co sami chceme, a co sami si přejeme. Od tohoto postoje je jen krůček k tomu, že se budeme ptát jen některých lidí, o kterých předem budeme znát jejich odpověď. Demokracie v představě VV jako řemen.

Další zvláštní kapitolou Věcí veřejných činí tzv. „provokace.“ Ten, kdo se stane zastupitelem nebo poslancem VV, musí ohlásit korupční nabídku a VV si vyhrazuje právo udělat vlastní provokaci, aby zjistila, že ji dotyčný ohlásí. Na jiném místě rozhovoru se R. John chlubí, že žádný ze zastupitelů VV (Praha 1) korupční nabídku nedostal. To je vcelku pochopitelné, neboť jde zastupitele, kteří o ničem nerozhodují, a bylo by holým nesmyslem pokoušet se někoho takového uplácet. To si uvědomil pan předseda i v pondělním rozhovoru B. Tachecí v TV Prima, kde skutečně nejprve přiznal, že žádná korupční nabídka nebyla zastupitelům za VV dosud doručena, avšak po několika okamžicích na naléhání redaktorky ohledně provokací tvrdil, že těmto zastupitelům byly (nejméně dvě) provokace ze strany VV adresovány. Poněkud zvláštní, není-liž pravda......

Ostatně s provokacemi VV mám osobní zkušenost. Na můj poslanecký den dne 5. 10. 2009 se ohlásila jako občanka jakási paní Horáková s tím, že potřebuje ode mne obecnou konzultaci ve věci vyjasnění zákonů o nájemném. Takovýchto občanů přijímám desítky. Na místo této paní však vstoupili do kanceláře dva členové VV, z nichž jeden od počátku veškerou činnost natáčel, a zahrnul mne spoustou dotazů na vyúčtování poslaneckých náhrad. Rád jsem si ovšem i s těmito pány, kteří zjevně nemají tušení, jak pracuje poslanec, popovídal. Na takové provokace se tedy pánové a dámy z VV už pěkně chystají...

Takže už jenom krátce. VV, obdobně jako většina neparlamentních politických stran, má k dispozici jasné, jednoduché a snadno proveditelné prostředky, jak problémy tohoto státu odstranit. Po přečtení jejich programů se člověk až diví, jak vůbec nějaké problémy v naší zemi mohou existovat. Tak trestní zákon? „V trestním zákoníku je za prvé třeba likvidovat absurdity“. Sociální problémy lidí? „Drtivá většina lidí bere podporu, což si stát nemůže dovolit“. Zdravotnictví? „Zrušit 30,-Kč poplatek je absurdní.....“. Školné? „V programu ho sice máme, ale školné je pro případ, kdy ekonomika roste....“. Daně? „Jsme pro rovnou daň....“.

Ještě, že se redaktor nezeptal na deregulaci nájemného. To by pan předseda, jehož nemalou část příjmu činí příjmy z pronajímání bytů nájemníkům, jistě zřetelně vyslovil jednoznačný názor! Pražští voliči se tedy mohou těšit!