Obracím se na Vás jako na volené zástupce občanů, kteří v podstatě mají dohlížet na řádný chod Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek. Žádám Vás o zaujmutí postoje k předkládaným informacím a odpověď na položené otázky. Ve stručnosti se vám pokusím nastínit problém.
I přesto, že jsem Vás všechny dopředu písemně žádal o možnost krátkého vystoupení na vašem jednání, jsem vám tuto žádost nemohl říci osobně, jelikož jsem společně s dalšími občany a novináři nebyl na vaše jednání vůbec vpuštěn. Na místo toho byla do vrátnice vámi po 40 minutách vašeho jednání vyslána předsedkyně pí. Kavalírová s tím, že si jde převzít petici a o ničem jiném nemá mluvit. I přesto, že petice byla publikována a volně dostupná na internetu, vyhověl jsem a z několika petic jsem pro účely vašeho jednání poskytl prostřednictvím vaší paní předsedkyni tři archy. To že mě krátce nevyslechnete, abych vám mohl vysvětlit motivy a důvody vedoucí k petici reagující na již několikáté manažérské a profesní pochybení ředitele Ústavu Pavla Žáčka, jsem se dozvěděl až několik minut poté od tiskového mluvčího Ústavu. Do dnes mně nebylo vysvětleno, proč byli ony tři předané podpisové archy vyvěšeny na internetové stránce Ústavu a nikdo mi jako zástupci petentů tento záměr nesdělil a případně nepožádal o doplnění dalších jmen a podepsaných archů. Žádám Vás proto o rozhodnutí, aby na internetových stránkách Ústavu, kde je ona petice uvedena mohl být dodán celý seznam signatářů s vysvětlením.
S nadějí jsem podporoval vznik Ústavu pro studium totalitních režimu. Jaké bylo a bohužel i je moje zklamání nad činností těch, kteří Ústav řídí a kontrolují. Nebudu se zde rozepisovat, jak vedení Ústavu a Archivu špatně pracuje a jak funguje rada Ústavu, která je volena Senátem Parlamentu ČR. Chci na těchto řádkách ukázat, jak současné vedení této instituce je v koncích a chová se v podstatě stejně jako ti, kteří na začátku komunistického režimu retušovali historii např. i tím, že tiskový cenzor vymazal na fotografii z února 48 vedle Gottwalda Slanského. Jde o chronologii k roku 1989, kterou Ústav zveřejnil na svých internetových stránkách. V tomto textu původně autoři popsali událost, které jsem byl účasten.
30. srpen 1989 Státní bezpečnost zasáhla proti veřejnému diskusnímu fóru na pražském Karlově mostě, které se od 5. srpna konalo každý den. Moderátor diskuse, aktivista Mírového klubu Johna Lennona Stanislav Penc, byl krátce po poklidném ukončení fóra fyzicky napaden příslušníky Státní bezpečnosti. Do nerovného střetu zasáhli kolemjdoucí občané a umožnili Pencovi uprchnout. Několik hodin poté oznámili zaměstnanci Státní bezpečnosti Pencově matce, že její syn bude trestně stíhán za napadení veřejného činitele.