Rozhovor pro Hospodářské noviny

HN: Ve světě sílí obavy z další recese. Nakolik je tato hrozba reálná?
Vyspělé ekonomiky si v globální konkurenci nevydělají na to, co spotřebovávají. To se odráží v deficitu jejich obchodní bilance, deficitu státního rozpočtu a ve vysokém zadlužení. Jde o hlavní důvod, proč vznikla předchozí finanční krize, který stále není vyřešen. Než tedy začne spotřeba vyspělých zemí odpovídat tomu, na co mají, hrozí světu další krize. Očekávám proto v těchto regionech slabý růst nebo recesi.
HN: Kdy může tato recese přijít?
Centrální banky a vlády jednotlivých zemí by si měly přiznat, že donekonečna nelze žít na dluh. Současnou situaci je možné uměle udržovat rok nebo i několik let uvolněnou měnovou politikou a monetizací státních dluhopisů, ne však dlouhodobě. Až začnou vyspělé státy skutečně šetřit, odpadne kvůli poklesu státních výdajů část poptávky, a můžeme proto čekat recesi.
HN: Kdekdo dnes hledá analogie s rokem 2008.
Příčina potíží je velmi podobná - obrovské dluhy a nízká konkurenceschopnost Západu a snaha udržet příliš nákladný systém života. Stejně jako tehdy vzrostly ceny komodit a objevila se inflační vlna podnícená drahou ropou a potravinami, což byl katalyzátor, který vytvořil bariéru pro ekonomický růst, a svět spadl do recese. Tehdy ale finanční instituce a státy požívaly bezmeznou důvěru investorů a postavily se do role důvěryhodného záchranáře. Teď je však záchranář zachraňovaným a do role spasitele se postavily instituce o stupeň výše než státy, nadnárodní organizace. Vznikají subjekty jako Evropský fond finanční stability a jiné záchranné mechanismy, což potvrzuje, že se problém pouze posunuje na jinou úroveň.
HN: Zůstaňme ještě u zmíněné analogie. Které typy investic po pádu americké banky Lehman Brothers nejméně ztrácely, případně vydělávaly?
V půlročním období po pádu banky Lehman Brothers, které zhruba odpovídá době, než začaly trhy opět růst, klesla cena ropy o více než polovinu, mědi téměř o polovinu. Světové akcie měřené akciovým indexem MSCI World klesly o 39 procent, podobně poklesly i akcie rozvíjejících se trhů, evropské akcie i americký akciový index. U akcií tak investorům žádná geografická diverzifikace příliš nepomohla. O něco lepší to bylo s rozložením rizika podle sektorů. Nejmenší ztráty zaznamenaly telekomunikace, akcie producentů spotřebního zboží a zdravotnictví. Nejhůře si naopak vedly finanční služby, průmysl a těžební firmy. Americké státní dluhopisy zhodnotily zhruba o 3,5 procenta. Z komodit se, jak se dalo čekat, dařilo zlatu a stříbru, jejichž ceny vzrostly zhruba o pětinu.
HN: Dá se tímto vývojem inspirovat při další recesi?
Kdo tehdy hledal bezpečnou investici, nakoupil hlavně státní dluhopisy a k tomu někdy okrajově zlato. Při nynější nedůvěře ve státní dluhopisy význam zlata jako bezpečného aktiva dále vzrostl. Pokud by investoři přestali důvěřovat i dluhopisům, považovaným dnes za bezpečné, mohly by se s cenou zlata dít neuvěřitelné věci.
HN: Je tedy zlato ideální investicí? Kolik ho má mít investor ve svém portfoliu?
Tradiční složení portfolia, jak se vyučuje na univerzitách, se zlatem nepočítá. Někdo tento kov nazval dokonce barbarským reliktem, nehodným investice. To se ale přehodnocuje. Pro případ opravdového vyostření krize by každé rozumné portfolio mělo obsahovat alespoň 10 procent zlata. Někteří zkušení a dlouhodobě úspěšní investoři dokonce alokovali do zlata i několik desítek procent svého portfolia. Nicméně po dramatickém nárůstu ceny v posledních měsících se vyplatí mít trochu trpělivost a počkat si na rozumnější cenové úrovně.
HN: Do čeho má nyní význam investovat?
V posledních deseti letech je základní mantrou investora diverzifikace a to bude platit i nadále. Solidní hodnotu ale poskytují například české akcie, v současnosti mají třetí nejvyšší dividendový výnos na světě po Venezuele a Portugalsku. Výnos českých akcií teď činí téměř 6,5 procenta.
HN: Pokud ale ceny akcií kvůli hrozbě inflace padají, není lepší s jejich nákupem počkat?
Akcioví investoři by měli myslet dlouhodoběji a méně sledovat denní nebo i intradenní výkyvy cen na burze. Jako spolumajitel několika firem, jejichž akcie se na burze neobchodují, nesleduji, jak kolísá jejich cena. Zajímají mne tržby, cash flow, zisk, dividendy, majetek. Tak má uvažovat každý. Koupit akcie, když se nabízejí za zajímavou cenu vzhledem k finanční výkonnosti dané firmy. Není důležité, že ještě mohou jít dolů, ale dlouhodobý pohled.
HN: A co komodity?
Také ceny komodit v poslední době klesly a představují zajímavou investici. Kdo je trpělivý, nebude jejich nákupem zklamán. Nejen v případě zlata, ale třeba i ropy, která může během dvou let dosáhnout nového historického maxima přes 150 dolarů, nebo dalších komodit.
HN: Má nyní smysl investovat do realit?
Kdo je schopen investovat v zahraničí, neměl by opomíjet americký trh. Podle řady fundamentálních ukazatelů jsou už nyní tamní reality podhodnocené. České reality ale dosud nesestoupily na ceny, které nabízejí neodolatelnou investici.
HN: Jaké investice byste doporučil agresivnímu investorovi, který usiluje o co nejvyšší výnos?
Komodity, které mohou být v horizontu dvou až tří let velmi atraktivní. Po poklesu jejich cen trochu zapadl fakt, že dál roste spotřeba na obyvatele v zemích jako Brazílie nebo Čína. Tento trend bude pokračovat. Agresivnější investory by měly zajímat i cyklické akcie (pozn. red.: závislé na aktuálním stavu ekonomiky) v rostoucích regionech, tedy v Asii a Latinské Americe. Sem může patřit i Česko.

Hospodářské noviny, 16.8.2011
Autor: František Mašek, Hospodářské noviny
www.ihned.cz/autori