Nedávno jsem zveřejnil na serveru Aktuálně.cz článek nazvaný Současné problémy a česká duše. Cílem článku bylo upozornit na to, že jako národní společenství máme určité nevhodné návyky, stejně jako jiná národní společenství. Že ale máme také dobré vlastnosti, které bychom si měli uvědomovat a na které bychom měli být hrdí. To se samozřejmě týká i jiných národů.
Tak nevím, čím to je, ale pořád mi něco nedochází. Možná mám pomalé vedení, možná jsem nechápavý, možná málo informovaný. Reakcí na výroky železničního odboráře Jaromíra Duška se objevilo přehršel, z valné většiny negativních a kategorických, ale dle mého mínění jejich autoři často vůbec nepochopili (nejspíš se ani nesnažili pochopit), o co tu vlastně jde.
Neživím se psaním, nicméně na hezký PR blog pana Michala Růžičky „Zákon o léčivech: Proč se v té diskusi zase nevyznám“, uveřejněný ZDE 13. března, musím reagovat, neboť miluji nezávislé publicisty, píšící tu o zemědelství, tu o zelené energii, tu třeba o zdravotnictví, je to všechno od „zet“, tak mezi tím přeci nemůže být žádný rozdíl.
Petra Mašínová, ředitelka pro vnější vztahy a komunikaci OKD
Zkouším, kolik toho páni poslanci unesou, když už v našem parlamentu takové urážky nikoho nevzrušují. Uvidíme.