Mašín, Palach - Matoušek, Jánský, Kučera, Bublan, Klvaňa a další. Kdo je tady bloger?
Pokus o polemiku s rychlými virtuálními střelci po Mašínovi na českých webech.
Josef Mašín při svém značném zaneprázdnění vyhověl žádosti novináře a historika Luďka Navary, ochotně odpověděl na jeho otázky pro MFDnes1. Učinil tak podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a jak se zdá, rozbil tím hračky mnoha zdejším pisálkům, kteří nevyužili příležitost mlčet – alespoň do chvíle, než si k tématu, o kterém se chystají psát, alespoň něco přečtou.
Většinou reagovali hned v sobotu od rána na pouhou upoutávku na vlastní rozhovor, kterou jim zkušený novinář Luděk Navara předhodil na veřejně přístupný web iDnes2. Celý rozhovor s víceméně autentickými odpověďmi Josefa Mašína si přečetli jen čtenáři tištěné MFDnes z 21.1.2012 a abonenti placených přístupů na elektronickou verzi deníku.
Kde jsou ty časy, kdy jsme mívali všichni srovnané noty a odkazy na prameny, ke kterým se vyjadřujeme. Nevolám po časech pondělků se slovenskou televizní inscenací na jediném kanále Československé televize, o kterých hned v úterý po ránu mluvila celá tramvaj plná pracujících jedoucích na šestou. Nebylo cestujícího, který by nevěděl, o čem je řeč. Dnes je tomu jinak. Naše zdroje se zmnožily, zrychlily, jsou roztříštěné a jejich vypovídací schopnost je různá. Nikdo nic neověřuje a přesto vytrubujeme do světa názory, o jejichž validitě jsme přesvědčeni, že jsou jak skála.
Pan Karel Matoušek3 si na svůj blog pod efektní titulek „Mašín a Palach: kdo je tady hrdina“ vycucal z prstu: „Jan Palach byl podle něj (údajně podle J.Mašína, pozn. M.V.) slaboch a psychicky labilní člověk; zbabělec, který místo toho, aby zvedl zbraň proti okupantům, zvolil sebevraždu. Pohrdavý úsměv jednoduchého kovboje nad rozpolcenou duší útlocitného intelektuála. . . Mašín však (opět) promarnil dobrou příležitost mlčet. Zlí jazykové by totiž mohli říct, že to, co udělal Jan Palach, vyžadovalo neskonale více odvahy než podříznout krk svázanému pokladníkovi.“
Bloger Matoušek zcela bezostyšně mystifikuje čtenáře, Mašínovi vkládá do úst něco, co nikdy neřekl a argumentuje historkami, které se nestaly. Napůl pravda, napůl lež – nejúčinnější metoda desinformace. Kdepak se pan Matoušek tomuto špinavému řemeslu vyučil? Dodnes se ani neomluvil. Kdo je tady jednoduchým kovbojem? Matoušek, bloger aktuálně.cz, zřejmě nezná ani Všeobecnou deklaraci lidských práv VS OSN s její preambulí, kde se hovoří o odboji již od prosince 1948.
Vladimír Kučera, další bloger, by také rád nasadil Josefu Mašínovi náhubek, když píše: „Josefu Mašínovi by slušelo dřív zvažovat, než vystřelí. Ale to by zase nebyl voják a hrdina. Jenomže jako takový by měl umět ocenit sebeobětování pro ostatní.“ Koho a proč chce Kučera vyučovat umění oceňovat. . .? Navarovu otázku a argumentaci Josefa Mašína z rozhovoru Kučera zamlčuje. Navara se ptal Mašína na „odboj“!
Luděk Navara: Byl Jan Palach odbojářem? Zaslouží si takové ocenění?
Josef Mašín: Boj je způsob konfrontace, při kterém se protivníci snaží zneškodnit, nebo zničit jeden druhého použitím násilí. Obvykle se jedná o ozbrojený konflikt mezi vojenskými jednotkami. Odboj je způsob konfliktu vedený jednotlivci nebo skupinami s použitím násilných prostředků, zbraní, s cílem destabilizace nebo svrhnutí vládnoucí moci. Klíčové slovo je "boj". Jana Palacha nelze do této kategorie zahrnout. Trpěl-li depresí, staví se otázka jednání ve stavu zdravé mysli.
Ani jednal-li by uváženě, nepatří tento čin v západním světě pod definici boje. Představme si vojenské jednotky, nebo odbojové skupiny, které jdou do boje vyzbrojeny plechovkami s benzínem, nebo s úkolem se při střetnutí s nepřítelem zmrzačit, nebo spáchat sebevraždu. Myslím, že Hitler i Stalin by takové protivníky s radostí přivítali. Za sebezmrzačení, v německé, nebo i Rudé Armádě byl trest smrti.
Podle Generála Pattona, nepochybné autority, ani položení života za svou vlast, bez patřičné protiváhy, není účelem války, boje.
Sám pro sebe si Kučera přivlastňuje právo již několik let osobně vykládat historii.cs přes televizní obrazovku ČT ve spolupráci s blízkými komunisty. Více sebereflexe, pokory a empatie by slušelo i Kučerovi samému.
Petr Jánský4, bloger iDnes.cz, jde na to od lesa a rovnou nazývá Mašína blbem. Zřejmě si do Mašína kohosi, jehož činů sám nikdy nebyl schopen, vyprojektoval. A Josef Mašín - svým názorem na vztahování se české společnosti k činu Jana Palacha – Jánskému zahodil jeho hračky. Petr Jánský by si měl vypláchnout ústa.
Jak snadno umí zdejší blogeři pomluvit a "odepsat" člověka, který za Československo a demokracii v republice už od jinošských let nasazoval svůj život. Bez zábran pomlouvají nositele medaile Za chrabrost, z rukou presidenta E.Beneše, Medaile premiéra Topolánka, Zlaté lípy ministra obrany Vondry a vůbec se za své pomluvy nestydí.
Pravdu měl bratr Jana Palacha Jiří Palach, když v jednom z filmů vysílaných Českou televizí k výročí sebeupálení Jana Palacha řekl, že tento „národ není hoden obětí, které kluci přinesli“. Těmi "kluky" měl na mysli Jana Palacha, Jana Zajíce, Evžena Plocka a další...
Připomeňme blogerským Čecháčkům oběti, které pro svůj národ a jeho svobodu přinesl rod Mašínů, Hradců, Paumerů, Švédů, Janatů, Balabánů, Morávků, Tomků a další. . .
Bloger Karel Matoušek je ten, kdo promarnil svou příležitost mlčet. Historku o "podříznoutém krku svázaného pokladníka" si zkrátka vymyslel, aby se mu lépe hodila do jeho předpojatého názoru - plivance. Jako desinformace v komunistickém žoldu by to nebylo až tak špatné.
Srovnejme: Josef a Ctirad Mašínové předtím než dospěli ke svému názoru, na který mají právo, si alespoň přečetli 637 stran knihy Jan Palach autorů Blažek, Eichler, Jareš a kol. – UK v Praze, ÚSTR, vyd.Togga 2009.
Jan Palach byl čestný a pracovitý chlap a jako takový by byl svému národu rozhodně prospěšnější živý než mrtvý. I to je smysl výroků Josefa Mašína a jeho kulturního okruhu, na který se odvolává. Českoslovenští občané, které chtěl Jan Palach svým zoufalým činem vyburcovat, se chvíli dojímali na pohřbu, ale na jeho oběť se ve své většině vykašlali.
A komunisté měli za tři měsíce znormalizováno!
Výroky Karla Matouška a dalších chytrolínů, kteří nikdy svůj život za vlast a demokracii nenasadili, stejně jako politikaření předsedy senátu Štěcha, jsou nízké a trapné.
Na facebooku mě upozornil na Matouškův blog slovy „Zajímavé. Asi bych to napsal jinak.“ pan Tomáš Klvaňa. Upozornil též autora na několik přehmatů, ale sám připojil své vlastní. Napsal jsem mu: Až budete psát "jinak", tak si ověřte, jak to tehdy bylo. Není pravda, jak píšete, že "pokladníka zastřelili při přestřelce". Kde berete to množné číslo a "přestřelku"? Je to dnes už konečně i v knihách. Byl u toho: Josef Rošický, pokladník a lidový milicionář v jedné osobě, ze kterého vypadla legitimace člena KSČ, kterou zmiňuje protokol o ohledání místa činu5.
Druhou účastnicí incidentu byla kuchařka-vedoucí jídelny v Hedvíkově Ludmila Minaříková a třetím byl - v daný okamžik bezbranný - Josef Mašín. Žádná výpověď z vyšetřování nehovoří o "přestřelce". Tento pojem do diskuse lehkou nohou vnesl až Tomáš Klvaňa. Výpověď svědkyně Minaříkové naopak podporuje líčení Josefa Mašína6, který - v okamžiku, kdy se rozhodl bránit se proti pistoli v rukou Josefa Rošického, jenž na něj mířil nabitou zbraní - byl ohrožen na životě. . . Svědkyně Minaříková 1x vypověděla, že Mašín po Rošickém skočil a podruhé, že Mašín Rošického objal. V každém případě nešlo o "přestřelku", kde by koule lítaly na všechny strany, ale šlo o boj dvou chlapů na život a na smrt, ve kterém měl Josef Mašín více štěstí - přežil. V zápase o pistoli, která patřila Rošickému, ho zastřelil. Minaříkové ani dalším, kteří na místo dorazili později, nebyl zkřiven vlas na hlavě. Další z osádky vozidla - bezpečnostní referent Karel Skokan i František Kočí, řidič, oba rovněž milicionáři z Hedvíkova – přežili.
A přežili i následné vyšetřování StB. . .
Kdy už konečně slavní blogeři začnou číst a myslet?
Martin Vadas
dokumentarista, režisér a kameraman
________________________________________________
1 MFDnes, 21.1.2012
2 http://zpravy.idnes.cz/masin-palach-byl-labilni-a-v-depresi-oslavovat-by-se-meli-jini-p5m-/domaci.aspx?c=A120120_205025_domaci_abr
3Karel Matoušek - http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-matousek.php?itemid=15374
4 Petr Jánský na svém blogu sám sebe charakterizuje jako „důchodce a nic zajímavého na něm není“ - http://petrjansky.blog.idnes.cz/c/242752/Josef-Masin-je-blb.html
5 - viz faksimile XXXIX – Ohledání místa činu – Žleby v obrazové příloze knihy Cesta na severozápad nakl. Academia 2010.
6 Např.: Josef Mašín v dokumentárním filmu Země bez hrdinů, země bez zločinců. . . ČT 1996.
František Bublan je v titulku zmíněn proto, že také věnoval blog srovnání obou činů - Palachův odkaz
Josef Mašín při svém značném zaneprázdnění vyhověl žádosti novináře a historika Luďka Navary, ochotně odpověděl na jeho otázky pro MFDnes1. Učinil tak podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a jak se zdá, rozbil tím hračky mnoha zdejším pisálkům, kteří nevyužili příležitost mlčet – alespoň do chvíle, než si k tématu, o kterém se chystají psát, alespoň něco přečtou.
Většinou reagovali hned v sobotu od rána na pouhou upoutávku na vlastní rozhovor, kterou jim zkušený novinář Luděk Navara předhodil na veřejně přístupný web iDnes2. Celý rozhovor s víceméně autentickými odpověďmi Josefa Mašína si přečetli jen čtenáři tištěné MFDnes z 21.1.2012 a abonenti placených přístupů na elektronickou verzi deníku.
Kde jsou ty časy, kdy jsme mívali všichni srovnané noty a odkazy na prameny, ke kterým se vyjadřujeme. Nevolám po časech pondělků se slovenskou televizní inscenací na jediném kanále Československé televize, o kterých hned v úterý po ránu mluvila celá tramvaj plná pracujících jedoucích na šestou. Nebylo cestujícího, který by nevěděl, o čem je řeč. Dnes je tomu jinak. Naše zdroje se zmnožily, zrychlily, jsou roztříštěné a jejich vypovídací schopnost je různá. Nikdo nic neověřuje a přesto vytrubujeme do světa názory, o jejichž validitě jsme přesvědčeni, že jsou jak skála.
Pan Karel Matoušek3 si na svůj blog pod efektní titulek „Mašín a Palach: kdo je tady hrdina“ vycucal z prstu: „Jan Palach byl podle něj (údajně podle J.Mašína, pozn. M.V.) slaboch a psychicky labilní člověk; zbabělec, který místo toho, aby zvedl zbraň proti okupantům, zvolil sebevraždu. Pohrdavý úsměv jednoduchého kovboje nad rozpolcenou duší útlocitného intelektuála. . . Mašín však (opět) promarnil dobrou příležitost mlčet. Zlí jazykové by totiž mohli říct, že to, co udělal Jan Palach, vyžadovalo neskonale více odvahy než podříznout krk svázanému pokladníkovi.“
Bloger Matoušek zcela bezostyšně mystifikuje čtenáře, Mašínovi vkládá do úst něco, co nikdy neřekl a argumentuje historkami, které se nestaly. Napůl pravda, napůl lež – nejúčinnější metoda desinformace. Kdepak se pan Matoušek tomuto špinavému řemeslu vyučil? Dodnes se ani neomluvil. Kdo je tady jednoduchým kovbojem? Matoušek, bloger aktuálně.cz, zřejmě nezná ani Všeobecnou deklaraci lidských práv VS OSN s její preambulí, kde se hovoří o odboji již od prosince 1948.
Vladimír Kučera, další bloger, by také rád nasadil Josefu Mašínovi náhubek, když píše: „Josefu Mašínovi by slušelo dřív zvažovat, než vystřelí. Ale to by zase nebyl voják a hrdina. Jenomže jako takový by měl umět ocenit sebeobětování pro ostatní.“ Koho a proč chce Kučera vyučovat umění oceňovat. . .? Navarovu otázku a argumentaci Josefa Mašína z rozhovoru Kučera zamlčuje. Navara se ptal Mašína na „odboj“!
Luděk Navara: Byl Jan Palach odbojářem? Zaslouží si takové ocenění?
Josef Mašín: Boj je způsob konfrontace, při kterém se protivníci snaží zneškodnit, nebo zničit jeden druhého použitím násilí. Obvykle se jedná o ozbrojený konflikt mezi vojenskými jednotkami. Odboj je způsob konfliktu vedený jednotlivci nebo skupinami s použitím násilných prostředků, zbraní, s cílem destabilizace nebo svrhnutí vládnoucí moci. Klíčové slovo je "boj". Jana Palacha nelze do této kategorie zahrnout. Trpěl-li depresí, staví se otázka jednání ve stavu zdravé mysli.
Ani jednal-li by uváženě, nepatří tento čin v západním světě pod definici boje. Představme si vojenské jednotky, nebo odbojové skupiny, které jdou do boje vyzbrojeny plechovkami s benzínem, nebo s úkolem se při střetnutí s nepřítelem zmrzačit, nebo spáchat sebevraždu. Myslím, že Hitler i Stalin by takové protivníky s radostí přivítali. Za sebezmrzačení, v německé, nebo i Rudé Armádě byl trest smrti.
Podle Generála Pattona, nepochybné autority, ani položení života za svou vlast, bez patřičné protiváhy, není účelem války, boje.
Sám pro sebe si Kučera přivlastňuje právo již několik let osobně vykládat historii.cs přes televizní obrazovku ČT ve spolupráci s blízkými komunisty. Více sebereflexe, pokory a empatie by slušelo i Kučerovi samému.
Petr Jánský4, bloger iDnes.cz, jde na to od lesa a rovnou nazývá Mašína blbem. Zřejmě si do Mašína kohosi, jehož činů sám nikdy nebyl schopen, vyprojektoval. A Josef Mašín - svým názorem na vztahování se české společnosti k činu Jana Palacha – Jánskému zahodil jeho hračky. Petr Jánský by si měl vypláchnout ústa.
Jak snadno umí zdejší blogeři pomluvit a "odepsat" člověka, který za Československo a demokracii v republice už od jinošských let nasazoval svůj život. Bez zábran pomlouvají nositele medaile Za chrabrost, z rukou presidenta E.Beneše, Medaile premiéra Topolánka, Zlaté lípy ministra obrany Vondry a vůbec se za své pomluvy nestydí.
Pravdu měl bratr Jana Palacha Jiří Palach, když v jednom z filmů vysílaných Českou televizí k výročí sebeupálení Jana Palacha řekl, že tento „národ není hoden obětí, které kluci přinesli“. Těmi "kluky" měl na mysli Jana Palacha, Jana Zajíce, Evžena Plocka a další...
Připomeňme blogerským Čecháčkům oběti, které pro svůj národ a jeho svobodu přinesl rod Mašínů, Hradců, Paumerů, Švédů, Janatů, Balabánů, Morávků, Tomků a další. . .
Bloger Karel Matoušek je ten, kdo promarnil svou příležitost mlčet. Historku o "podříznoutém krku svázaného pokladníka" si zkrátka vymyslel, aby se mu lépe hodila do jeho předpojatého názoru - plivance. Jako desinformace v komunistickém žoldu by to nebylo až tak špatné.
Srovnejme: Josef a Ctirad Mašínové předtím než dospěli ke svému názoru, na který mají právo, si alespoň přečetli 637 stran knihy Jan Palach autorů Blažek, Eichler, Jareš a kol. – UK v Praze, ÚSTR, vyd.Togga 2009.
Jan Palach byl čestný a pracovitý chlap a jako takový by byl svému národu rozhodně prospěšnější živý než mrtvý. I to je smysl výroků Josefa Mašína a jeho kulturního okruhu, na který se odvolává. Českoslovenští občané, které chtěl Jan Palach svým zoufalým činem vyburcovat, se chvíli dojímali na pohřbu, ale na jeho oběť se ve své většině vykašlali.
A komunisté měli za tři měsíce znormalizováno!
Výroky Karla Matouška a dalších chytrolínů, kteří nikdy svůj život za vlast a demokracii nenasadili, stejně jako politikaření předsedy senátu Štěcha, jsou nízké a trapné.
Na facebooku mě upozornil na Matouškův blog slovy „Zajímavé. Asi bych to napsal jinak.“ pan Tomáš Klvaňa. Upozornil též autora na několik přehmatů, ale sám připojil své vlastní. Napsal jsem mu: Až budete psát "jinak", tak si ověřte, jak to tehdy bylo. Není pravda, jak píšete, že "pokladníka zastřelili při přestřelce". Kde berete to množné číslo a "přestřelku"? Je to dnes už konečně i v knihách. Byl u toho: Josef Rošický, pokladník a lidový milicionář v jedné osobě, ze kterého vypadla legitimace člena KSČ, kterou zmiňuje protokol o ohledání místa činu5.
Druhou účastnicí incidentu byla kuchařka-vedoucí jídelny v Hedvíkově Ludmila Minaříková a třetím byl - v daný okamžik bezbranný - Josef Mašín. Žádná výpověď z vyšetřování nehovoří o "přestřelce". Tento pojem do diskuse lehkou nohou vnesl až Tomáš Klvaňa. Výpověď svědkyně Minaříkové naopak podporuje líčení Josefa Mašína6, který - v okamžiku, kdy se rozhodl bránit se proti pistoli v rukou Josefa Rošického, jenž na něj mířil nabitou zbraní - byl ohrožen na životě. . . Svědkyně Minaříková 1x vypověděla, že Mašín po Rošickém skočil a podruhé, že Mašín Rošického objal. V každém případě nešlo o "přestřelku", kde by koule lítaly na všechny strany, ale šlo o boj dvou chlapů na život a na smrt, ve kterém měl Josef Mašín více štěstí - přežil. V zápase o pistoli, která patřila Rošickému, ho zastřelil. Minaříkové ani dalším, kteří na místo dorazili později, nebyl zkřiven vlas na hlavě. Další z osádky vozidla - bezpečnostní referent Karel Skokan i František Kočí, řidič, oba rovněž milicionáři z Hedvíkova – přežili.
A přežili i následné vyšetřování StB. . .
Kdy už konečně slavní blogeři začnou číst a myslet?
Martin Vadas
dokumentarista, režisér a kameraman
________________________________________________
1 MFDnes, 21.1.2012
2 http://zpravy.idnes.cz/masin-palach-byl-labilni-a-v-depresi-oslavovat-by-se-meli-jini-p5m-/domaci.aspx?c=A120120_205025_domaci_abr
3Karel Matoušek - http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-matousek.php?itemid=15374
4 Petr Jánský na svém blogu sám sebe charakterizuje jako „důchodce a nic zajímavého na něm není“ - http://petrjansky.blog.idnes.cz/c/242752/Josef-Masin-je-blb.html
5 - viz faksimile XXXIX – Ohledání místa činu – Žleby v obrazové příloze knihy Cesta na severozápad nakl. Academia 2010.
6 Např.: Josef Mašín v dokumentárním filmu Země bez hrdinů, země bez zločinců. . . ČT 1996.
František Bublan je v titulku zmíněn proto, že také věnoval blog srovnání obou činů - Palachův odkaz
Všichni jsme Trumpové a Babišové
Autentická finanční nahota v českém vizuálním umění
Prvňáčci přicházejí do školy nepřipraveni, dospělí často nerozumí textu. Česko 2024
Malý fízl v režii toho velkého
Česká demokracie nabourala, obstrukce ničí smysl voleb
