Karel Čapek ve své Chvále české řeči říká, že český jazyk je „z nejtěžších mezi všemi“, ale i „z nejbohatších všemi významy a odstíny“. V povídce Případ s dítětěm se představuje jako duchaplný znalec mateřštiny. Paní Landová hledá za přispění drsných policistů svoje ztracené robátko. „Na jaké jméno slyší vaše dítě“ ptá se komisař.“My jí říkáme Růženka“ vzlyká maminka. „Dudenka, Dydydy, bobeček, cácorka, košiláček, andílek, pusinka, lulánek, brouček, bábina, ptáček, zlato ---“ a na to všechno slyší, ptá se udivený policista? Ona všemu rozumí, ujišťovala maminka v pláči a směje se, když jí říkáme hafkaf, bububu, tydlimydli, tititi. To Čapek psal, když dámy nosily klobouky se závojíčky a pánové psí dečky. A nyní dochází k odklonu nejen od této módy, ale i od naší jazykové kultury.

Jako zhoubná lavina se na nás valí přebírání cizích slov i tam, kde to není vůbec zapotřebí (hotel Avalanche, okres Rýmařov). Dříve se říkalo gurmán, nyní gurmet vybraný z anglického slovníku. Není to tak dávno, co jedny pražské noviny přinesly na šest pokračování reportáž o exilu. Kromě různých výtek se autoři také zlobili, že Češi žijící mimo republiku prokládají češtinu výrazy převzatými z jazyků zemí, ve kterých jsou někteří usazení více než půlstoletí. To je sice pravda, vyvstává ale otázka, proč Češi žijící v republice se ochotně dali zaplavit zejména výrazy přejatými z angličtiny. Nebo je to předzvěst, že čeština vymizí a bude nahrazena angličtinou? “Dát si pohov“ nebo “Vypřáhnout“ již nezní dobře, pražský deník vede sloupec Relax. V jiném jsem se dozvěděl, že „iPhone bude mít palcový displej“ Centimetry se zruší? Bude to potom bestseller?

Pro seniory se staví freedomová vesnička. Český rozhlas zařazuje do vysílání jazykovou hlídku, můžeme ji sledovat na jeho zpravodajském portálu. Jak ale mám reagovat na jiné relace této stanice, jejíž autoři ignorují dobrou vůli pořadů o správné češtině a neváhají svoje texty degradovat. Nedávno jsem se dozvěděl o patnáctičlenné skupině squaterů, o golfovém hřišti se zimními greeny, o outdoorově vybavených bikerech odjíždějících z fairtradového města (tedy na kolech z Brna) do přírody. Whistleblower upozornil na eskalující nebezpečí pro stalkerky. Také svazky gájů a leseb se dostávají do popředí a lídr upozorňuje na homosexualismus. Referuje se o filmu věnovanému singles. Výtvarnice připravila performanci na marketu. Delvita, Billa, Penny, Supernova, Kaufhaus? Lázně Jáchymov a Luhačovice se již v republice ohlašují jako “spa and wellness nature resorts“. Jak ovšem “wellness“ přeložit nikdo neví, ani katedra češtiny jedné moravské univerzity, které jsem se dotázal. Obchodní dům v Dejvicích oznámil, že prochází redemolingem a faceliftem.

V Praze najdeme místo úředně zvané “Havlíčkova plaza“, imidž je perfekt, inicinovali developeři. Budou tam hudební workšopy, již se vyvěšovaly banery. Oznamuje se: loftové byty kolaudovány. Majitel akvaparku zvyšuje vstupné, což vyselektuje lidi, řiká bysnysmen. Cestovní kancelář vybízí krajany k návštěvě „destinace Český Krumlov!“ V Praze byla nedávno uspořádána státní konference věnovaná “migraci, emigraci a identitě“, slova přistěhovalectví (jednalo se o usazování cizinců v České republice), vystěhovalectví a sebeuvědomění vymizela z českého ministerského slovníku?
Čeština je bohatá a pokud má vhodný výraz, není zapotřebí nahrazovat. Měla by být pružnější a nebát se českých novotvarů. Jsou cizí výrazy bezpečnější než české? Trapné je, že se s tímto jazykovým przněním setkáváme v hromadných sdělovacích prostředcích, které na nás doléhají až v Austrálii. Místo aby nás udržovaly při mateřštině, negativně nás ovlivňují a ničí naši jazykovou kulturu.

Pavel Eisner, autor velkého dvoudílného díla o češtině Chrám a tvrz, které vyšlo v exilovém nakladatelství pro ty, kteří žili mimo vlast. Burcovalo k udržení naší mateřštiny a provázelo nás, abychom neztratili jak domov našeho jazyka, tak naše národní ideje. Je mi líto, že český jazyk, náš chrám a naše tvrz, se v současnosti dostal na rozcestí a do soustředěné palby zejména těch, kteří by naši mateřštinu měli bránit a chránit. Žijeme ve světě, který je v pohybu, tomu je podřízeno i naše vyjadřování, samozřejmě nemůže ustrnout. Slovní zásoba odpovídá přelomům společenského, politického a hospodářského života, životního stylu a netušeného technologického rozvoje. Uznávám, že to vyžaduje po záměrném hledání nová slova, nikoliv však otrocké a lenošné přejímání odjinud.

Miloš Ondrášek
Melbourne