Rok hada končí a začíná rok koně. To se musí patřičně oslavit, nikoliv lahví rumu, jak velí české mravy, ale ohlušujícím třeskotem raket, uši trhajícím bušením do bubnů a gongů, po městských chodnících se proplétá netvor na 24 nohách pokud jej tvoří dvanáct akrobatů v pestrobarevném převleku s nasazenou lví hlavou. Čínský Nový rok nemá pevné datum, loňský začínal 8. února, letošní v roce 2014 dříve, kalendář se řídí lunárním oběhem, nikoliv našim solárním. Austrálii nyní vidí Číňani jako zemi zaslíbenou, desetitisíce si zvolilo za nový domov australská města, venkovu se vyhýbají. V Melbourne, kde nyní žiji, se čínský Nový rok oslavuje také, letošní je zasvěcen koni.



V tradičním čínském zvířetníku se plazí, běhá či skáče 12 zvířat (krysa, kráva, tygr, králík, ještěr, had, kůň ovce, opice, kuře, pes a prase), v sepjaté mytologii zaujímá první místo ještěru podobný drak, dlouhé, šupinaté čtyřnohé zvíře s koňskou hlavou. Tento drak představuje mocnou a vše slibující sílu vládnoucí vodám, dešti i záplavám. Navíc přináší štěstí. Byl také symbolem imperiální císařské Číny. Příbuzným tohoto draka je do letošního kalendáře zařazený kůň, je jak se sluší a patří oceleně zdatný, vitální s krásným tělem, představuje ctnost a vrozenou inteligenci. Volný a svobodný duch také patřil k jeho zbroji, komunistická Čína se k tomuto příliš nemá, lépe ji asi vyhovuje vybavení jiného mytologického kopytnatého stvoření nazývaného Quilin, má koňskou hlavu dštící oheň. Evropské kultury jsou rozdílné, není však obtížné vystopovat jakési paralely. I s koněm. Pegas, posel Diův ze starověké řecké mytologie se dostal i do hvězdného nebe severní polokoule. Byl vybaven křídly i nesmrtelností, dodnes symbolizuje věrnost a vytrvalost. Pegasa sedlají básníci. Do starých pověstí českých vskočil rytíř Horymír. Z Křesomyslova věznění na Vyšehradě ho vysvobodil věrný kůň Šemík skokem do Vltavy. „Já mám koně, vrané koně“ jistě znáte. Vraťme se ale do staré Číny. Vznikla tam spirituální disciplína nazvaná Falun Gong přikloněná k učení Budhy. Základem je jak cvíčení v morální kázni, tak v pěti tělesných vlastnostech k dosažení smysluplného a zdravého života. Podstatou této praxe (členové tohoto hnutí se nazývají “praktikující“) jsou hodnoty věrnosti, soucitu a sebeovládání. Těmto kvalitám má být podřízen každodenní život k dosažení vnitřní čistoty a tělesné vyrovnanosti. Cesta tohoto učení údajně vede k překonávání nejrůznějších obtíží a těžkostí včetně vzdorování chamtivosti, žárlivosti a nečestnosti. Falun Gong je popisován jako úplný přístup mysli a současného tělesného cvičení. Toto “osvícenectví“, jak se v Asii toto hnutí popisuje, je přístupné všem a bezplatně. Instruktoři nejsou honorovaní, tak jako autoři a výrobci relevantních tiskovin a audio informací (více na www.Falum Dafa.org).



Vznik tohoto hnutí není starého data i když založeno na zásadách budhismu a meditace. Byla to reakce prastarých etických zásad na doktrínu novodobého čínského režimu. Pod rouškou “čínského tradičního lékařství“ se Falun Gong začal praktikovat v padesátých letech minulého století, do roku 1980 se vynořily stovky učitelů. Miliony občanů Číny se zapojily. V existující politické atmosféře se zdůrazňují hodnoty a zdroje staré čínské kultury. Čtyři druhy tělesných cvičení se provádí ve stoje, v podstatě jde o pohyby paží, nejsou obtížná, páté se provádí v sedě, je zaměřeno také na mentální soustředění. Vystěhovalectví a snadnost internetových informací znamenaly rozšíření Falun Gong po celém světě. Anglicky nazývaný týdeník Epoch Times vychází v mnoha jazykových mutacích, k mému překvapení sídlo česko-slovenského vydávání je v Bratislavě, na webu http://velkaepocha.sk, zaměřeno na Čínu, tamní zajímavosti, vědu, zdraví, kulturu, názory a publicistiku.



Aby bylo jasno, k Falun Gong nepřináležím, ani nepatřím k aktivním příznivcům. V Číně samotné jsou “praktikující“ krutě pronásledováni, neztotožnují se s ateistickou ideologií masové převýchovy, aktivně se ale o zvrat režimu nepokouší, sledují cestu rezistence. Jde zejména o zdraví jak těla, tak mysli. To se znelíbilo některým představitelům komunistické strany Číny, zvláště když se hnutí začalo silně rozšiřovat. Úřad stranické propagandy zakázal publikaci Falun Gong knih a časopisů. Brutální persekuce začala v roce 1992, spočívala nejprve v bití společně cvičích , někteří bylo zatčeni. Více než deset tisíc vyznavačů se v Pekingu sešlo na mírovém protestu a žádajících, aby se zastavilo pronásledování a trýznění. Předseda vlády je ujistil, že nenamítá proti jejich činnosti, pokud není namířena proti existenci současného politického systému, ale předseda čínské komunistické strany dal příkaz k likvidaci Falun Gong s oddůvodněním, že filosofie hnutí není slučitelná s marxismem. Do slovníku komunistů nepatří “pravdivost, laskavost a tolerance“, o to dnes usiluje 25 milionů praktikujících. Persekuce se nevyhýbá rušení zpravodajských serverů i mimo Čínu, nevyhýbá se rozšiřování falešné propagandy, odmítání vydávat víza tém, kteří sympatizují s hnutím (akademikům, novinářům apod). Dochází k vysíláni agentů do Falun Gong skupin. Čína vytváří se diplomatický tlak k omezování činnosti hnutí v jiných zemích. Důležitou a mezinárodně uznávanou okolností bylo statistické zjištění o úmrtnosti v Číně: u vyznavačů 0.087 na tisíc obyvatel, u ostatní generace 6.7 na tisíc obyvatel.



O zdravé vyznavače Falun Gong projevuje čínská vláda zájem. Zpráva na Googlu Organharvestinvestigation.net. vypovídá o odebírání tělesných orgánů mrtvým, k tomu účelu usmrceným a dokonce i živým. Obchoduje se se srdci, játry, rohovkami. O tomto porušování lidských práv nemám chuť se rozepisovat. Světová media referují o trestu smrti čínské lékařce, která na porodnici zneužívala své postavení. Rodičům tvrdila, že se jejich dítě narodilo s těžkou vrozenou vadou a nepřežilo. Bylo ale zdravé a prodala je, přepočítáno na koruny, vždy za sto až dvěstě tisíc.



Do konce loňského roku platil v Číně kategorický zákon – na každou rodinu jen jedno dítě. Důvod: obava z přelidněnosti a postrašenosti, že se národ neuživí. Ženám, které porodily první dítě, bylo zákonně a brutálně zaváděno vnitroděložní tělísko zabraňující další početí. Nepovolené odstranění tohoto přípravku bylo trestné. Pokud otěhotněla žena mladší 23 let, zákon nařizoval přerušení těhotenství. Vyjímkou byly venkovské rodiny, pokud prvorozenec byl ženského pohlaví. Známá filmová režizérka Zhang Yimou musela zaplatit pokutu, v dolarech jeden milion, za to, že měla tři děti. Diskriminace “jedno dítě“ hrubě porušovala lidskou přirozenost a svobodnou volbu. Kromě toho se dotýkala životní úrovně stárnoucí generace. Aniž by to přiznal, čínský politický a stranický systém zdůvodnil před 30 lety toto nařízení teorií, kterou v roce 1798 vyslovil anglikánský pastor T.H. Malthus: obyvatelstvo se rozmnožuje rychleji než rostou životní prostředky. Marx tuto teorii vyvrátil, Mao Ce-tung (1893-1976), předseda ústředního výboru KS Číny od r.1942, ji až do své smrti ale přidržel. Tak jako módní myšlenkový trast “Club of Rome “, který v polovině minulého století předpověděl bezprostředně hrozící zhroucení civilizace následkem populační expanze a zmenšujících se zdrojů udržet lidstvo k životu. Tato prognóza byla mylná, tak jako Malthusovy názory a diktum Maovy krutovlády.

Miloš Ondrášek
Melbourne
Foto: autor