Nebyla to obyčejná neděle. Byla Květná. Lidé přinášeli z kostelů posvěcené ratolesti, možná si vyšli na odpolední procházku, možná zasedli večer před obrazovky televizorů a zhlédli na ČT1 publicistický pořad 168 hodin.

Hned v první reportáži se dozvěděli průlomové rozhodnutí Ústavního soudu, že urážky a výhrůžky jako cigáni do plynu, které naši roztomilí spoluobčané posílali na mail i Facebook romskému zpěvákovi Radku Bangovi, patřily skutečně jemu a nelze je tedy považovat za vzkazy anonymnímu člověku, jak rozhodl chybně prvoinstanční soud, když v nich nenalezl zpěvákovo jméno, a tak jeho trestní oznámení a žádost o ochranu před podobnými útoky učinil bezpředmětnými.

Jaký úspěch!!! Mohlo by se zdát, že naše soudnictví zmoudřelo, když uznalo prvotní omyl a přiznalo zpěvákovi status poškozeného.

Že jedna vlaštovka jaro nedělá, poznal divák v závěru reportáže, kdy byly pro ilustraci uvedeny rozsudky srovnatelných kauz se štvavými nesnášenlivci. Tresty za podobné rasistické výroky a hesla byly výhradně podmíněné a tresty v podobě pokut se pohybovaly většinou od 100,-!!!! do 1000,- Kč.

Tyto peněžité tresty za rozdmýchávání nenávisti ve společnosti, která se považuje za demokratickou a ohání se Všeobecnou deklarací lidských práv, jen málo převyšují cenu několika piv.

Mohlo by se zdát, že toto podněcování k nenávisti a k likvidaci ostrakizovaných skupin naší společnosti je postihováno podobnými pokutami jako dopravní přestupky. Zbývá už jen, aby nás jednou nějaký osvícený soudce přesvědčil, že největší nepřítel naší demokracie je špatně zaparkované auto.

Roman Ráž
spisovatel