Lesk a bída programu COVID II
Přijímání žádostí o záruky bylo zahájeno ve čtvrtek 2. dubna v 8 hodin, těsně předtím jsou na webu zveřejněny formuláře žádosti o záruku. Na jednom z formulářů musí financující komerční banka potvrdit připravenost poskytnout žadateli úvěr, jež má být zárukou kryt. Tímto okamžikem začínají po celé republice dostihy, kdy tisíce podnikatelů horečně vyplňují neuvěřitelně krkolomnou žádost o záruky a nahánějí své banky, aby jim vydaly příslib financování. Ti nejrychlejší se úspěšně registrují ve sladkém očekávání okamžitého přísunu peněz, ty pomalejší však v 10:53 čeká Jobova zvěst: máme vyprodáno! Částka 1,5 miliardy byla vyčerpána! MPO okamžitě reaguje a navyšuje částku na 5 mld. Kč a prodlužuje termín do páteční půlnoci. Všechno je pořád růžové.
Ďábel se ovšem skrývá v detailu. Žadatelé se postupně dovídají, že poskytnutí úvěru jejich financující bankou nebude až tak automatické a rychlé, jak by se mohlo ještě před pár hodinami zdát. Banka jim totiž vysvětluje, že jejich žádost bude předmětem standardního schvalovacího procesu jako každý jiný úvěr v běžných dobách. ČMZRB se sice zaručí až do výše 80 % jejich úvěru, ale pokud by teoreticky zůstaly nesplaceny všechny úvěry poskytnuté danou bankou množině jejích klientů, uhradí jim ČMRZB dohromady pouze 25 % jistiny. Proto plné schvalování. A protože banky jsou žádostmi zavaleny, peníze jsou velmi nejisté a v nedohlednu…
Na jedné z tiskových konferencí na počátku této krize byl náš premiér vyzván, aby se při boji s koronavirem inspiroval švýcarským modelem. Premiér to tehdy odmítnul a zdá se, že oprávněně. Tuhle epidemii zatím zvládáme mnohem lépe. V jednom bychom se ale přece jenom inspirovat mohli. Švýcarská vláda vyhlásila obdobný program podpory podnikatelům, ovšem s několika rozdíly: okamžitá půjčka až do výše 10 % ročního obratu (maximálně 500 tisíc CHF) bude bezúročná a 100% zaručená státem. A peníze jsou na žadatelově účtu do dvou dnů. Rozdíl v jednoduchosti a rychlosti programu je dán jediným: komerční banky nemusí díky 100% statní záruce nic posuzovat.
Bohužel takto bychom mohli pokračovat i s dalšími opatřeními, jako je například moratorium na splátky úvěrů. Ani po jeho schválení totiž není úplně jasné, za jakých předpokladů může dlužník uplatnit odložení splátek, aniž by riskoval následný postih ze strany banky za údajný úvěrový podvod, pokud by banka z vlastní vůle došla k závěru, že dlužník nebyl krizí „dostatečně“ postižen.
Jaroslav Sopuch
Autor je spoluzakladatelem průmyslové skupiny SkyLimit Industry, která zahrnuje pět českých strojírenských společností střední velikosti.