Proč bude sluneční fotovoltaická energie dominovat 21. století

23. 07. 2008 | 12:07
Přečteno 16256 krát
Rok 2007 byl rokem kdy fotovoltatická přeměna sluneční energie (dále jen fotovoltaika) přešla z oblasti převážně výzkumné do oblasti silně expandující průmyslové hromadné výroby, alespoň v některých průmyslově vyspělých zemích jako Německo, Japonsko či Kalifornie. Exponenciální růst (tempo růstu každoročně okolo 40%) již začíná být vidět, především pro ty co často navštěvují Německo. Nejenom samé „větrníky“ ale i statisíce fotovoltaických instalací, na vesnicích i v Berlíně.

Jejich výkon přesáhl již výkon našeho 1 GW bloku v Temelíně (to je špičkový výkon, vhodný například pro posouzení aplikací jako je klimatizace budov, která je době kdy slunce nejvíce svítí nejvíce potřeba). Když bychom chtěli vyrobit stejně GWhodin jako Temelín potřebujeme ovšem výkon cca 5x větší – slunce nesvítí na určitém místě celých 24 hodin).

Důležité je, že se jedná o plně udržitelný růst, růst výroby čisté energie, že energetická návratnost již odzkoušených, průmyslově vyráběných slunečních článků je 1-3 roky (a dále se zkracuje), při životnosti přes 25 let, podrobný rozbor je ukázán níže. Cena vyrobené elektrické energie neustále klesá, dlouhodobé sledování od roku 1976 ukazuje, že s každým zdvojnásobením produkce (měřené ve „Watt peak“, tj výkon který sluneční článek dává při osvětlení zhruba odpovídajícímu letnímu dni) cena poklesne o 20%.

To ovšem neznamená, že vše již je objeveno a že další rozvoj fotovoltaiky bude spočívat pouze v technickém vylepšování. Nástup nanotechnologií sebou přináší nové objevy a technologické možnosti, firmy jako kalifornská Nanosolar jsou v centru zájmu finančních investorů, nanotechnologie přinesou urychlení celého vývoje fotovoltaiky.

Přední světoví výrobci zařízení pro polovodičový průmysl, jako Applied Materials (největší světový výrobce zařízení pro elektronický průmysl z Kalifornie) či Oerlikon Solar ze Švýcarska byly v nedávné době největšími světovými dodavateli zařízení továren pro výrobu LCD televizí a počítačových monitorů. Tyto špičkové firmy, respektive jejich vedení a akcionáři si uvědomili, že trh je již nasycen výrobními linkami na výrobu LCD a že obrovský trh budoucnosti je nyní trh fotovoltaických panelů.

Vezmeme-li v potaz jejich velké firemní „know how“ a skutečnost, že před 10-15 lety byly tehdy velmi drahé LCD displeje k vidění jen v některých bankách a nyní je má na stole prakticky každý, přičemž jejich cena poklesla zhruba desetinásobně, pak podobný vývoj můžeme do roku 2020 očekávat i u tenkovrstvých křemíkových fotovoltaických slunečních článků, s obdobnou technologií výroby a nízkou spotřebou materiálu.

Často rozšiřovaný mýtus o fotovoltaice je následující:

„Výroba křemíku pro fotovoltaické články je natolik energeticky náročná, že jakýkoli fotovoltaický článek nikdy nedokáže vyrobit tolik elektrické energie, kolik je jí zapotřebí na jeho vlastní výrobu“.

Jaká jsou ale vědecky ověřená fakta z průmyslové výroby:
Vše záleží na tom, o jaké křemíkové články se jedná, jakou technologií se vyrábí a kam je umístíme (po dobu jejich předpokládané 20-40 let životnosti – běžná záruka od prodejce je 20 let).

V současnosti existují dlouhodobá statistická data o oslunění povrchu země v různých oblastech. Pro naše úvahy rozlišíme 3 oblasti: 1) oblast silného sluneční záření (2200kWh/m2/rok) – na 1 čtvereční metr povrchu dopadne za 1 rok 2,2 megawatthodin energie ze slunce. To je například oblast Sahary nebo pouští na jihozápadě USA

2) oblast středního oslunění (1700 kWh/m2/rok). To je například jih Evropy.

3) oblast nízkého oslunění (1100 kWh/m2/rok), příkladem je jih Německa.

Energeticky nejvíce náročné jsou články z monokrystalického křemíku o typické tloušťce Si destičky 0,3 mm. Ty v současné době již nedominují, nejvíce se vyrábí z tak zvaného multikrystalického křemíku (solar grade multicrystalline Si) který je méně energeticky náročný než vysoce čistý monokrystalický materiál pro polovodičový průmysl. Tenkovrstvé články z amorfního, nanokrystalického a mikrokrystalického křemíku jsou asi 100-1000 krát tenčí a tedy i spotřeba křemíku je úměrně nižší. Jejich účinnost v hromadné výrobě je však zatím zhruba třetinová až poloviční.

Všechny tyto články jsou již v seriové výrobě. Typická továrna v Německu či Japonsku vyrobí za 1 rok tolik článků (zapouzdřených do solárních panelů, nejnovější trend je jejich integrace do stavebních prvků budov – pak je energetická návratnost ještě kratší neboť se ušetří za započtení energie potřebné na zasklení slunečního panelu), že jejich výkon představuje 30 – 100 MW (tj takový výkon dávají při úrovni dopadajícího slunečního záření 1kW/m2) V Japonsku byla oznámena stavba továrny s produkcí tenkovrstvých křemíkových slunečních článků 1 GigaWatt/rok. Čím hromadnější výroba, tím levnější články a rychlejší energetická návratnost.

Lze tedy udělat energetický audit pro každý typ slunečních panelů (počítá se nejen energie potřebná pro Si články ale i zasklení a hliníkový rám, invertor, ...) a pro typické úrovně slunečního záření uvedené výše. Nové výsledky byly presentovány například v práci E.A. Alsema et al, Proc. 21st European PV Solar Energy conference, Dresden, Germany 2006, p.3201-7. Ze zdrojů na internetu doporučuji zprávu EPIA_SG_IV_final.pdf dostupnou na ZDE

Pro energeticky nejnáročnější monokrystalické sluneční články je pro oblast nízkého oslunění (Německo) celková energetická návratnost 3,5 roku. Čtenář si lehce spočítá že tedy v oblasti pouští s dvojnásobným osvitem je tato doba poloviční. Tato doba se dále ještě zkracuje přechodem na multikrystalický křemík a na stále tenčí články (jsou již experimentálně zvládnuty krystalické články o poloviční tloušťce).

Pro tenkovrstvé sluneční články (tloušťka okolo 1 mikrometru) umístěné na jihu Evropy je tato doba menší než 1 rok. Takže již dříve než za 1 rok po uvedení do provozu jsou v jižní Evropě tenkovrstvé sluneční články čistým výrobcem čisté energie a vyrábějí ji déle než 20 let (to je záruka, a většinou to bude více, viz zkušenosti z prvých elektráren z 80-tých let a ze studie ISPRA). Toto je vynikající, silně nadprůměrná energetická návratnost, lepší než pro uhelné či jaderné elektrárny, viz nedávný přehledný článek v časopise Vesmír 2008, č.2, str. 113-6, a tato návratnost se bude neustále zlepšovat.


Nejčastější námitky proti fotovoltaickým slunečním článkům lze shrnout do 3 bodů, které bych rád osvětlil či vyvrátil v tomto příspěvku, podobně jako byl vyvrácen mýtus o nízké energetické návratnosti:

1) fotovoltaické články jsou a budou drahé, neschopné konkurence na trhu s elektrickou energií

2) dodávky energie jsou nespolehlivé, závislé na slunečním osvitu

3) fotovoltaika nemůže být nikdy hlavním zdrojem výroby elektrické energie, tak jako jsou již dlouhou dobu uhelné elektrárny.

Ad 1): Produktem elektrotechnického průmyslu bylo zpočátku drahé a luxusní zboží (rádia, televize, počítače, mobilní telefony,....) ale platí zde obecná zákonitost, kterou lze vyjádřit matematicky – nebo slovně: s rostoucím počtem vyrobených kusů jejich výrobní a s jistým zpožděním i prodejní cena klesá. Na druhé straně existuje empirická zkušenost každého konsumenta, že cena elektrické energie, uhlí, benzinu a plynu roste každý rok. Tyto dvě závislosti se musí protnout. Kdy se tak stane závisí na klimatickém pásmu (v jižní Evropě dříve než v Evropě střední) a na požadované aplikaci (bude-li maximum spotřeby v době maximálního slunečního svitu, jako například při klimatizaci místností, pak se protnou dříve).

Cena slunečních článků se snižuje třemi způsoby: a) pokračující výzkum vede ke stále účinnějším křemíkovým slunečním článkům (zde je rezerva daná přibližně faktorem 2)

b) hromadná automatizovaná výroba ve stále rostoucích výrobních kapacitách je hlavním činitelem snížení ceny (faktor 2-5, záleží na materiálových nákladech,které jsou rozdílné pro různé technologie)

c) Nové typy slunečních článků založených na zvládnutí nanotechnologií mohou přinést zcela dramatický pokles ceny (faktor lze těžko odhadnout, můj odhad 2-5)

Oproti tomu cena nafty, zemního plynu, uhlí a především jaderného paliva extrémně roste.

Po těžbě zůstává silná ekologická zátěž, jejíž likvidace představuje obrovské náklady (viz nedávno českou vládou schválených 40 miliard korun na likvidaci ekologické zátěže po těžbě uranu v letech 1976-1996 ve Stráži pod Ralskem). Navíc kdyby měli podnikatelé v jaderné energetice budovat i vlastní trvalé úložiště a platit pojistku proti havarii či si zajišťovat sami jadernou bezpečnost, nikdy by v tomto oboru pro obrovské náklady nepodnikali. Bez státních přímých a nepřímých dotací nemůže jaderná energetika existovat.

Oproti tomu i v tak pokročilé zemi, co se týče obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako je Německo, jsou dotace do OZE zanedbatelné vůči státním dotacím do uhelných a jaderných elektráren, zvláště pak do jaderné bezpečnosti. Výše PV dotací je garantována, ale každý rok se dotační částka pro nové instalace snižuje, až okolo roku 2020 zcela zmizí.

Minulý a předpokládaný budoucí cenový vývoj je následující: V letech 1976-2005 bylo dosaženo poklesu ceny na 1/20. V dlouhodobém sledování klesá cena slunečních článků s jejich kumulovanou produkcí, cena klesla vždy o 20% s každým zdvojnásobením celkové produkce. Extrapolací současného vývoje výrobních kapacit (dlouhodobý exponenciální růst okolo 40% ročně), úspěšného prodeje (sluneční články byly „nedostatkové zboží“, poptávka z důvodů omezených výrobních kapacit na polykrystalický křemík v letech 2006-7 přesahovala nabídku) a snahy EU zvýšit průměrný podíl OZE v roce 2020 na 20% (a Německo toto číslo jistě překročí, jak ukazuje současný vývoj, nehledě na střídání politických stran u vlády), lze očekávat, že okolo roku 2020 se fotovoltaické sluneční články stanou cenově konkurence schopné bez jakýchkoliv dotací a budou představovat nejčistší a nejvýhodnější zdroj elektrické energie pro domácnosti. EU si vytyčila cíl dosáhnout podílu alespoň 3% elektrické energie z fotovoltaiky do roku 2020, viz ZDE

V roce 2000 dosáhla akumulovaná produkce slunečních článků 1GW špičkového výkonu, v roce 2009 to již bude 10 GW a v roce 2015 to již bude přes 200 GigaWattů, především v Německu, USA, Japonsku, Španělsku a Číně. Aktuální ceny můžeme sledovat na těchto stránkách


Ad 2) Nyní jsme v přechodném období počátečního růstu fotovoltaiky, kdy tento problém kolísavého výkonu není omezující. To se může stát až v okamžiku, kdy více než 25% elektrické energie bude vyráběno ve fotovoltaických elektrárnách. Do této úrovně je napojení na multi-zdrojovou rozvodnou elektrickou síť postačující, jak o tom svědčí praktické zkušenosti z Dánska, kde jiný „nepravidelný“ zdroj elektřiny- větrné elektrárny dodává přes jednu čtvrtinu elektrické energie. Dále většinou fotovoltaika a větrná energie se časově nepřekrývá ale naopak doplňuje.

Navíc, nejrychleji rostoucím segmentem spotřeby elektrické energie v Evropě jsou klimatizační jednotky. Pro ně představuje fotovoltaika ideální zdroj, který je k disposici přímo na místě (budově) a v době kdy je nejvíce třeba.

Poznatky z obecné teorie sítí ukazují že robusnost sítí je vyšší u distribuovaných sítí typu Internet ve srovnání se sítěmi s velkými centralizovanými počítači – obdobnou analogii lze vést i pro energetické sítě. V horizontu 10-15 let se významným „úložištěm“ elektrické energie z fotovoltaických panelů stanou akumulátory a superkapacitory stále narůstajícího počtu hybridních automobilů.

Elektrická energie je ovšem jen minoritní částí energie kterou lidstvo spotřebovává, na pohon automobilů, vytápění a v průmyslu je třeba více energie a proto je zapotřebí celosvětově vyřešit akumulaci energie s obdobnou kvalitou jako to umožňuje ropa. Proto se intenzivně pracuje na výrobě, skladování a distribuci vodíku, nových bateriích a superkapacitorech.

Co se týče fotovoltaiky, ve velmi vzdálené budoucnosti si lze představit též následující scénář: celosvětově (či ve velkých oblastech) propojená elektrická rozvodná síť se slunečními elektrárnami zabírajícími cca 4% rozlohy pouští a dodávající bez přerušení veškerou energii. Slunce svítí neustále, kdyby nesvítilo, život na zemi velmi rychle vymizí.

Ad 3)
Hlavní výhodou PV je její provozní spolehlivost, žádné vysoké teploty, žádné pohyblivé součástky jako turbiny či čerpadla, nehrozí nebezpečí výbuchu. Je to modulární technologie, nechají se budovat lokální elektrárny všech velikostí, od typických 4 kW na střechách rodinných domů po budoucí gigawattové v polopouštních oblastech například Španělska.

Technologická revoluce která proběhla v druhé polovině 20. století (po průmyslové revoluci uhlí, páry a oceli ve století osmnáctém a devatenáctém) je založená na polovodičích, z nichž nejvýznamnější je křemík, na počítačích s křemíkovými mikroprocesory a paměťmi - je to významná civilizační změna. Na moderní sluneční články se můžeme dívat jako na vedlejší produkt výroby velkoplošných křemíkových diod, i když nové principy jsou již ve stádiu vědeckého výzkumu. Zhodnocení jednotlivých technologií a potenciálních nových technologií bude presentováno v dalším přehledném příspěvku.

Celé lidské civilizaci dodává energii a potraviny slunce. I když energetická účinnost těchto procesů je velmi nízká (fotosynthesa pod 1%) množství energie dopadající v každém okamžiku na zeměkouli přesahuje více než 10 000 násobný výkon všech elektráren světa. Ostatní zdroje energie (uhlí, uran, nafta, plyn) jsou tedy vůči energii přicházející ze slunce v globálním hledisku zcela zanedbatelné.

Jako tři hlavní výhody fotovoltaické přeměny sluneční energie vidím:

1) Vynikající energetická návratnost (energie vyrobená za dobu životnosti elektrárny ku energii vložené do stavby elektrárny a na udržování jejího chodu = 25 i více pro tenkovrstvé křemíkové články na jihu Evropy), která se s časem neustále zlepšuje a je vyšší než u uhelných či jaderných elektráren. Palivo je zdarma, je to jediné palivo jehož cena neporoste.

Je to jediný, již odzkoušený a bezpečný globální zdroj energie schopný uspokojit potřeby celého lidstva (na rozdíl od dosud na Zemi nerealizované jaderné fůze – tu nám vědci slibují, již přes padesát let, vždy říkají: „bude to do 50 let“. Nám stačí jaderná fůze probíhající na Slunci), bez omezení použitou plochou či dostatkem surovin.

2) Fotovoltaika nenarušuje životní prostředí, přírodní či energetickou rovnováhu planety, nevytváří emise nečistot či radioaktivní odpad. Je to jev podobný přírodním jevům jako fotosyntéza (jen s téměř stonásobně vyšší účinností).

3) Není zapotřebí obrovských investic na stavbu elektrárny, elektrárna je modulární, bezpečná, nenáročná na údržbu. Stejně tak výzkum nových a vylepšených slunečních článků lze dělat v rámci malých navzájem propojených evropských skupin, není potřeba obrovských technických zařízení jako pro výzkum štěpení či jaderné fůze.

Kam by se mohla ubírat energetická politika České republiky?

Historicky v Evropě vznikly dvě krajní alternativy. Jednak je to Francie, kde za doby prezidenta Charlese de Gaulla vznikala nová atomová velmoc. Obrovské množství státních prostředků se nejprve dalo do vývoje atomové pumy a potom do vývoje atomových elektráren, které zcela dominují (státem vlastněné) francouzské energetice.

Druhý protipól představuje Německo. Zde dominuje soukromý sektor. Německo se rozhodlo využít technického pokroku při výzkumu obnovitelných zdrojů energie (iniciovaného především naftovou krizí, stálým zdražováním energie, snahou o kvalitní životní prostředí a v současné době i snahou o snížení emisí CO2) k vytvoření nového, perspektivního hospodářského odvětví, které představují obnovitelné zdroje energie. Jako jeden z netradičních, nejvíce „high tech“ oborů, je to fotovoltaická přeměna sluneční energie přímo na energii elektrickou.

Zatímco atomová elektrárna je stále jen obrovská tepelná elektrárna, fotovoltaika je technologie nového věku křemíku, počítačů a globální sítě. Řídí se zákonitostmi polovodičových technologií, s narůstajícím počtem vyrobených zařízení (procesorů, počítačů, televizí, ...) se snižuje poměr cena/výkon (cena klesá, výkon roste). A tak to bude i se slunečními články, je již dostatečně dlouhá historie jejich výroby pro analýzu tendencí růstu jejich účinnosti při snižování ceny. Již okolo roku 2020 bude fotovoltaika ve střední Evropě cenově na úrovni elektrické energie v energetické špičce. Toto vše již bez dotací výkupní ceny. Nakonec bude fotovoltaika představovat nejlepší volbu i z hlediska ceny (viz scénář EPIA – European Photovoltaic Industry Association).

Nejrychleji rostoucím segmentem spotřeby elektrické energie v Evropě jsou klimatizační jednotky. Pro ně představuje fotovoltaika ideální zdroj, mnohem výhodnější než centrální, 24 hodin provozovaný zdroj, jako je jaderná elektrárna, kde jsou navíc problémy s distribucí tohoto velkého výkonu k spotřebitelům. Ještě dříve než by mohly být postaveny další bloky v Temelíně, bude fotovoltaika v této aplikaci i cenově výhodná, bez dotací.

Kdyby se obrovské sumy peněz, potřebné na stavbu nových atomových elektráren (cca 200 miliard na nové 2 GW v Temelíně + x miliard na trvalé jaderné úložiště) daly na vzdělání a výzkum a podporu fotovoltaiky, nebyla by Česká republika „montovnou“ ale byla by jednou z vyspělých zemí vyrábějící výrobky s vysokým podílem „know how“. Zatímco nemůžeme konkurovat výrobou mikroprocesorů či polovodičových pamětí (kde vítězí miniaturizace), fotovoltaika, jako makroelektronika (potřebujeme vyrábět levně čtvereční kilometry slunečních článků, s výhodou s pomocí nanotechnologií) nám dává ještě šanci. I když už je asi pozdě, když porovnám obrovské nasazení vědeckých a výrobních kapacit v Německu, Švýcarsku, Španělsku a jinde se situací u nás.

O tom co bude v České republice ovšem pravděpodobně rozhodnou střednědobé obchodní plány nejsilnější české firmy ČEZ a politická rozhodnutí o vládních dotacích do jaderné energetiky nepřímou formou: stát platí a garantuje velmi nákladnou jadernou bezpečnost, likvidaci jaderných havárií (například bloku A1 v Jaslovských Bohunicích, nyní naštěstí na Slovensku), hledání a stavbu jaderných úložišť a další věci.

Energetickou soběstačnost České republiky v případě nouze umožňují pouze velké zásoby uhlí, které máme na našem území a z kterého se dá vyprodukovat i plyn či benzin (viz naše historie v 20. století), dále pak voda, vítr, slunce a biomasa. I když máme uran, nikdy nebudeme mít možnost vyrábět jaderné palivo; pokus o rusko-americký hybrid (JE Temelín) byl z hlediska naší energetické nezávislosti neúspěšný a výsledkem je naše 100% jaderná závislost na Rusku.

Energetická soběstačnost České republiky může být zajištěna pouze za předpokladu úspor energie a elektrické energie především (pro veškerou spotřební elektroniku či automobilový průmysl je toto samozřejmostí, nové výrobky musí být stále energeticky úspornější). Energetickou soběstačnost České republiky může zajistit pouze uhlí (za předpokladu nejmodernějších kogeneračních a CO2 konzervujících technologií) a obnovitelné zdroje energie, při současném zvyšování bezpečnosti a prodlužování doby života našich existujících jaderných elektráren.

Proto je ve strategickém zájmu České republiky energetická politika, kterou prosazuje Evropská Unie, orientující se na úspory, se silnou podporou obnovitelných zdrojů energie. Je lépe dát přes 200 miliard do nových technologií, podpory úspor energie, do obnovitelných zdrojů, do vědy a výzkumu na vysokých školách či AV, než je dát do stavby dalších 2 GW zastaralé elektrárny.

Milan Vaněček
Autor pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR v oblasti materiálového výzkumu slunečních článků (amorfní, nanokrystalický a mikrokrystalický křemík)

Rozsáhlější verze tohoto přispěvku byla vyžádána časopisem Vesmir, kde vyjde za několik měsiců

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

SuP napsal(a):

Ano - máte úplnou pravdu, že pro pohon klimatizačních jednotek je tato energie perspektivní a ideální.
Jenže provoz klimatizace dělá v životě člověka tak zanedbatelné procento, že bude zajímavé a hlavně potřebné hledat další a další "ideální" způsoby použití.
23. 07. 2008 | 12:59

mleziva napsal(a):

Ktěm bodům výhod solární energie

1) Nejsme na jihu Evropy, takže instalace solárních elektráren u nás je nerentabilní nebo rentabilní za cenu povinného zdražení elektřiny (kšeft jen pro provozovatele a pár podplacených úředníků, kteří vymysleli dotovanou elektřinu z nerentabilních zdrojů).

2) Samotná instalovaná fotovoltaika skutečně přírodu nenarušuje (maximálně hyzdí), jenže ji někdo musí vyrobit, instalovat na místo a natahat tam dráty nebo kabel.

3) Slunce jaksi nesvítí pořád a je potřeba tedy konvenčních zdrojů elektřiny jako zálohy.
23. 07. 2008 | 13:23

autor článku napsal(a):

Teprve v roce 2020 má PV dosáhnout cca 3% v Evropě podle realistických scénářů. Takže zcela jistě do roku cca 2040 budou koexistovat uhlí, plyn, nafta, uran a OZE.
Co bude potom lze obtížně extrapolovat, zvláště při velmi rychlém vědeckém a technickém rozvoji nanotechnologií.
Nejjižnější Evropa má dvojnásobné oslunění vůči Evropě střední. Takže tam bude PV rentabilní ještě dříve než v Evropě střední, o které píši (údaje o Německu)
23. 07. 2008 | 13:44

jarpor napsal(a):

Několik poznámek jak se liší teorie a praxe :
- při kalkulacích návratnosti nelze počítat pouze FV články, ale střídač ( ze stejnosměrného na střídavý ) kabeláže, jističe ... společně i s cenou práce za instalaci, takže návratnost se dnes reálně pohybuje v rozsahu 7 - 9 let při současných kalkulovaných cenách za 1 kWh.
- K množství dopadajícího slunečního záření : celková plocha solárních panelů 37 m2 má plánovanou výrobu 5.000 kWh/rok (tj. cca 135 kWh za rok na 1 m2), což odpovídá skutečně vyrobenému množství.
Nějak mi ty Vaše teoretické výpočty na m2 nesedí.

Vím o čem hovořím, je to na vedlejší střeše.

Já jen poznamenávám k tomu, že jisté možnosti zde jsou, ale není dobře vytvářet nepřiměřená očekávání, i při víře v technický pokrok.

Hezký den
23. 07. 2008 | 15:02

autor napsal(a):

Naopak,
data jsou OK. Počítejte:
na 1 m2 za rok dopadne v průměru 1100 kWh x účinnost panelu cca 13% x nepatrné ztráty v měniči = Váš výsledek 135 kWh/m2. Jsem rád že teorie odpovídá skutečně vyrobenému množství.
Přesná data viz
http://re.jrc.ec.europa.eu/...
23. 07. 2008 | 15:27

Tom napsal(a):

autor:
Velmi poučné, alespoň pro mne.
Mám ale jednu otázku:
Je možné, abychom při současném vývoji energetické potřeby v ČR dokázali pokrýt naši spotřebu jen z OZE, bez JE? Podle mých chabých znalostí by to znamenalo v příštíchy 10 letech velmi masivní výstavbu, přičemž v tuto chvíli je na Hodonínsku jen díky dotacím návratnost investice cca 100tis.Kč 3-4 roky. Tedy: Máme šanci stihnout pokrýt naši spotřebu bez JE?
23. 07. 2008 | 16:14

SuP napsal(a):

Všechny alternativní zdroje mají jednu chybičku. Bez MASIVNÍCH dotací jsou tak drahé, až nepoužitelné. Samozřejmě, pokud se ostatní zdroje taky tak svinsky zdraží, bude to perspektivně srovnatelné.
Počítejte se mnou. Nalistujete-li si stránku o aplikaci slunečních panelů pro dům, dozvíte se (přesná čísla nejsou v tomto případě relevantní).
Cena panelů dělá pro daný výkon (cca 40% vlastní spotřeby) dělá asi 700000,-Kč. Můžete dostat dotaci až 40%. Ale jen za podmínky, že takto vyrobenou elektřinu VŠECHNU prodáte ČEZ za dotovanou cenu. Pak je sice deklarovaná návratnost asi 10 let, ale bez vlastní spotřeby.
Takže ergo kladívko, kouzlo všech alternativních zdrojů je, že to všichni ostatní dotují, čímž se jim všem zvyšují životní náklady. Zatím to není tolik, protože těch průkopníků je několik set a "živí" je 10 milionů - x set.
Osobně se domnívám, že dokud nebude možné si alternativní zdroje postavit bez dotací a krýt jimi podstatnou část vlastní spotřeby bez dotací a umělých cen, můžou nám s tím všichni vizionáři vlézt na záda.
23. 07. 2008 | 16:17

www napsal(a):

Dobrý den.
Mě vychází jiné data.
Pokud vycházím přímo z údajů na Fotovoltaická elektrárna Bušanovice II. http://korowatt.cz/referenc...
počítejte se mnou náklady 77 mil. Kč, plánovaná roční výroba je 633 000 kWh výkupní cena běžné elektřiny je 1,6 Kč/kWh, tj.tržby cca 1 mil. Kč tj. návratnost 77 let. Pokud budete argumentovat zvýšenou výkupní cenou na 12Kč, potom byh raději 11 korunový rozdíl věnoval na vývoj použitelnějšího zařízení
23. 07. 2008 | 16:49

Proto napsal(a):

ČEZ dbá tak důsledně na ekologii,že neustálým zdražováním elektřiny razantně snižuje dobu návratnosti investic do solárních panelů ! :))
23. 07. 2008 | 16:57

mleziva napsal(a):

www: Navíc tak mizerný a drahý zdroj zabere plochu cca 6 km^2 Tato plocha vyprodukuje ročně (zjednoduším výpočet, slunce svítí cca půl dne, plnou silou celý rok, účinnost panelu 13%) dostanu max. 0,35 MWH /rok
Ta samá zastavěná plocha v JETE dá cca 70000 MWH ročně na stejnou plochu bez ohledu na počasí.
23. 07. 2008 | 17:15

autor napsal(a):

K výši dotací na fotovoltaické instalace:
Způsob nazývaný "feed-in-tarif" s garantovanou výkupní cenou mnohem vyšší než cena tržní zavedli Němci a okopírovala to většina zemí EU.
Tuto vyšší výkupní cenu neplatí stát, ale soukromé (v Německu) elektrárenské podniky. Proč ji samy dobrovolně platí?
Protože jim, při zavádění tohoto tarifu, německá vláda pohrozila, že odstraní dotace do uhelných a jaderných elektráren, KTERÉ JSOU MNOHONÁSOBNĚ VYŠŠÍ.
Situace je následující: Stát dotuje uhelné a jaderné elektrárny mnoha miliardami EUR ročně a za to (spíše Z TOHO)elektrárenské společnosti dávají malou část na dotaci zvýšených výkupních cen pro PV. A VŠICHNI JSOU SPOKOJENI.
Před necelým rokem však německý parlament odhlasoval, že tyto dotace (pro nové instalace) budou s průběhem let stále snižovány až zcela vymizí. To vytvoří další tlak na snižování ceny PV panelů.
Takže zatímco nikdo ještě na světě nepostavil atomovou elektrárnu bez přímé či nepřímé státní podpory (a záruk), nové fotovoltaické instalace budou zhruba po roce 2020 bez dotací (staré dotace doběhnou podle nasmlouvaných pravidel).
23. 07. 2008 | 17:21

autor napsal(a):

ad mleziva - zastavěná plocha:
skuste si dát jadernou elektrárnu na střechu svého domu, asi to nepůjde, na rozdíl od fotovoltaických panelů. Švýcaři si spočítali, že když pokryjí ve Švýcarsku všechny střechy orientované na jih, vyrobí tím 50% potřebné elektrické energie.
A asi 55% el. energie ve Švýcarsku vyrobí vodní elekrárny (JE pak asi 40%).
23. 07. 2008 | 17:26

Kritik napsal(a):

S autorem článku lze jenom souhlasit. A zaměřit se na vývoj a výrobu fotovaltických zdrojů by této zemi přineslo větší prospěch, než dosavadní zaměření na montáže dovezených dílů.
23. 07. 2008 | 17:37

Hugo napsal(a):

Autore, ale vase udaje jsou v primem rozporu s daty uvedenymi v http://www.world-nuclear.or...
z nich vyplyva ze EROI u jaderek s centrifugovym obohacovanim je ~50, pro CO2/kwh je porovnani jadro/ftv jeste mnohem zajimavejsi.
A jeste me napada dalsi namet k zamysleni rikate "tu nám vědci slibují, již přes padesát let, vždy říkají: „bude to do 50 let“ " . Z Vasich slov mam podobny pocit, neb nastinujete skvelou budoucnost. Jako temne mraky vsak pusobi fakta, ze nemecko ve velkem buduje uhelne elektrarny, a rakousko si stavi u Vidne velkou plynovou elektrarnu.
23. 07. 2008 | 17:39

Charlie napsal(a):

ti co poukazují na státní dotace do fotovoltaiky by si měli položit otázku :

koho to byly peníze (cca 134 miliard) za výstavbu Temelína ? A úložiště bude budovat ČEZ jen za své ?

P.S. jak již také uvedeno - případný (polední) přebytek energie z PV by bylo možno využít na výrobu vodíku pro auta.
23. 07. 2008 | 18:23

autor napsal(a):

ad Hugo:
znám ten Váš zdroj (www) o energetické návratnosti, nepůsobí příliš vědecky, spíše propagačně. Nicméně, i podle něj,
větrné elektrárny jsou nejlepší (EROI 6-80, jaderné (10-59), uhelné (7-34) jsou velmi dobré
a když si vezmeme novější PV data Alsema et al z roku 2006, které cituji já, vidíme že fotovoltaika je též velmi dobrá (starší data 10-12, novější data téhož autora jsou více než dvojnásobná).
Tady je vidět silný potenciál fotovoltaiky,
spotřebovává se stále méně materiálu při zvyšování účinnosti, volí se levnější a energeticky méně náročné zpracování, EROI nepřetržitě roste.

Za deset let data EROI budou opět dvojnásobná,
zatím co energetické náklady na těžbu uranu i uhlí budou stále jen narůstat. Stejně tak i náklady na likvidaci ekologických škod po těžbě.

Co se uhelných elektráren týče, staví se v německu takové co budou zachycovat nejen popílek či kysličníky síry (to už dělají všechny), ale i velkou většinu CO2.

Odstranit okamžitě uhelné či jaderné elektrárny je pitomost, budou fungovat i za 20 let, ale budou čistčí (uhelné) a bezpečnější (jaderné). Ale mě nejvíce vadí ekologické škody při těžbě uhlí a uranu.
23. 07. 2008 | 19:40

jarpor napsal(a):

SuP

S těmi dotacemi je to poněkud jinak, alespoň u "malých FV elektráren", ale v podstatě máte pravdu. Tedy, že téměř všichni se složí na jednoho. Nejsou to však peníze státu, ale i peníze odběratelů elektrické energie, stačí kouknout na fakturu.
Je to takové fajné letadýlko za dozoru státu.

Co bychom neudělali, abychom nevyužili alternativní zdroje energie, ať to stojí co to stojí.
Nebo jinak - trochu parafráze ze Švejka : to se nám to žije, když nám to ostatní platí ...

Hezký den
23. 07. 2008 | 19:43

RUMCAJS napsal(a):

Nějak mi to uniklo. Na kolik přijde 1m2 panelu ?
23. 07. 2008 | 19:56

jarpor napsal(a):

RIMCAJS

Solarwat 1600 x 990 mm za cca 21.000,- Kč ( bez DPH ). Bez ničeho dalšího, bez montáže.

Stačí mrknout na internet - fotovoltaika, dodavatelé ...

Hezký večer
23. 07. 2008 | 20:05

RUMCAJS napsal(a):

Jarpor:
Rozumím teda tomu dobře, když mi vychází cena 1m2 cca 14 000 Kč ?

A rozumím tomu dobře, že roční výnos při ceně 3 Kč/kWh je cca 400 Kč ?
23. 07. 2008 | 20:28

autor napsal(a):

Aktuální tržní světové ceny jsou jiné, můžete je sledovat na Internetu, adresu máte v mém článku. Cenový vývoj jsem vysvětlil analogií s LCD displeji (stejní výrobci a podobná technologie).
Dotace jsou zanedbatelné vůči dotacím do uhlí a jádra.
Fotovoltaika na střeše je v současnosti lepší uložení peněz než stavební spoření.
23. 07. 2008 | 20:55

RUMCAJS napsal(a):

autor:
Zapomeňme na dotace. Zkusme suchá čísla.

U JE mi vychází investice na 1kWh/rok..... 10 Kč (Bez dotace)

U Fot. mi vychází 100 Kč. A to tam nemám zahrnuty náklady na instalaci.

K tomu snad není nic potřeba dodávat, i kdyby ze zahraničí byly tyto články o polovinu levnější.
23. 07. 2008 | 21:04

jarpor napsal(a):

RUMCAJS

Nikoliv, počítejte 1 kWh za cca 13,- Kč. To je cena, za kterou je distributor el. energie v místě takové malé FV elektrárny zaplatit výrobci el. energie z této elektrárničky.
No a pak ještě cca 3 - 4,- Kč jako úspora, že si spotřebujete co vyrobíte a neberete od distributora.
Čili : 5.000 kWh x 13.- plus cca 70 % z těch 5.000 x 3,-.

Tak kalkulačku a zavolejte Manku, že v Řáholci se bodou dít věci ...

Hezký večer
23. 07. 2008 | 21:16

autor (článku) napsal(a):

ad rumcajs:
to taháte čísla jako králíka z klobouku. Rád bych někde našel skutečný spolehlivý zdroj o JE - neznáte nějaký www odkaz?

To by tedy znamenalo, že soukromý investor postaví nový blok v Temelíně za 70 miliard/1 GW výkonu.
To je naprostý nesmysl, zeptejte se na data ze stavby jaderné elekrárny ve Finsku (asi jediné co se teď v Evropě staví). Zpoždění několik let, zdražení na dvojnásobek (zatím)....
A kolik ho bude stát (toho soukromého investora) pojištění, zajišťování bezpečnosti, budování trvalého úložiště, ....
23. 07. 2008 | 21:16

Veterán napsal(a):

"Fotovoltaika na střeše je v současnosti lepší uložení peněz než stavební spoření."

Až se takto připojí cca. 10% lidí, tak jsou dvě možnosti:
a) sníží se dotace a systém "letadlo" spadne. Vložená investice se pak vrátí až po době životnosti zařízení
b) dotace zůstanou, ale elektřina pro domácnosti a firmy se zdraží. Firmy zamíří do levnějších zemí a zelení fanatici se budou plácat po zácech, jak se jim povedlo snížit spotřebu.

A jen pro zajímavost. Před časem jsem sledoval grafy jedné experimentální sluneční elektrárny. Její kolísání výkonu bylo neuvěřitelné (klidně až cca. 80% při minutovém měření). To by vyžadovalo vytvořit paralerní energetickou síť jen pro tyto zdroje a jejich výstupy využívat třeba jen pro výrobu vodíku, plnění přečerpávacích elektráren atd. V normální síti by to nešlo uregulovat ani nešťastnou náhodou. Cenu takovéto sítě si ale nedovedu představit.
23. 07. 2008 | 21:18

Veterán napsal(a):

To "autor"

Jestliže ani nevíte, že jaderná elektrárna ukládá peníze z každé kWh na vámi zmiňované účely, tak si něco o praktické energetice nastudujte. Je otázkou, zda majitelé slunečních elektráren peníze na likvidaci také někam odkládají. On totiž odpad po kolektorech je také pěkně neekologické svinstvo.
Cena - JETE má například výkon 2GW a stála něco přes 100 miliard. V dnešních cenách se tak skutečně můžeme bavit o cca. 70-80 miliardách na jeden blok, už i z toho důvodu, že část zařízení je na to připravena.
23. 07. 2008 | 21:27

RUMCAJS napsal(a):

autor:
Např.http://www.atlantik.cz/zpra...

Tady to dokonce vychází na 5Kč/kWh rok.
Tedy 1,4 GW za 70 miliard.
23. 07. 2008 | 21:28

autor (článku) napsal(a):

ad veterán
ano, nové dotace okolo roku 2020 vymizí, současné či staré jsou garantovány. Jako jištění fungují mnohem vyšší dotace do uhelných a jaderných elektráren (aspoň v Německu).

V Dánsku uregulují přes 25 % el. energie z větrníků. Stačí se jich zeptat jak to dělají. Nevynalézejme vynalezené.
23. 07. 2008 | 21:28

jarpor napsal(a):

Autorovi článku

O.K., pokud jde o výrobu roční z 1 m2. Špatně jsem pochopil, že Vy uvádíte kolik na m2 "přiletí", přičemž je zde jen jistá účinnost FV článků.

Ale pokud jde o tu návratnost - že to není návratné dříve, než za těch 7 - 9 let, za tím si dost stojím. A ti je ještě otázka, jak se bude vyvíjet výkupní cena za 1 kWh, kterou určuje Český energetický úřad.

Hezký večer
23. 07. 2008 | 21:32

RUMCAJS napsal(a):

jarpor:
Přeci při posuzování efektivity nemůžu počítat s dotační cenou, ale s konkurenční.
Potom mi návratnost vychází až tak ke sklonku života.
23. 07. 2008 | 21:35

Vetrán napsal(a):

Dánsko je přímořská země. Tam od moře fouká celkem stabilní vítr. Sluneční elektrárna je ale neuregulovatelná, protože stále ještě existují mraky.
A opět zajímavost. Půlka Německa zhasnula, protože jedním průplavem projížděla loď a byla vypnuta jedna větev el. vedení. Síť se nepodařilo zregulovat a rozpadla se. Až se takto budou přelévat stovky megawatů, žádná regulace to nezvládne. Zjistěte si informace o těchto problémech u ČEPSu.
23. 07. 2008 | 21:38

Martin napsal(a):

Autore, naklady na Olkiluoto se po navyseni maji pohybovat jestli se nepletu kolem 5 miliard Euro. To je v korunach neco kolem 120 miliard, vykon ma byt 1.6 GW. A jak znela teda ta vase otazka na cenu noveho bloku o vykonu 1 GW ? :)))
23. 07. 2008 | 21:39

jarpor napsal(a):

RUMCAJS

To je tak trochu slovíčkaření. Ceny za kWh o kterých jsem psal nejsou pro investora "dotační". To jsou smluvně potvrzené ceny. Investuju x korun, vyrábím kilowaty za které je placeno distributorem. Tak to počítám já.

Těm konkurečním cenám ne zcela rozumím ...

Hezký večer

P.S. Gratuluji k poslednímu příspěvku u páně Paroubka.
23. 07. 2008 | 21:46

RUMCAJS napsal(a):

jarpor:
Díky za gratulaci.

Přece posuzujeme efektivitu systému. A to musíme dělat za stejných parametrů. Tedy např. stejné výkupní ceny bez ohledu na její zdroj a dále očistit od dotací.
23. 07. 2008 | 21:53

jarpor napsal(a):

RUMCAJS

JO, už naskočilo ...
23. 07. 2008 | 22:01

RUMCAJS napsal(a):

A co je s panem Autorem ?
Že by mráček na jasném nebi, co nám zastínil panýlek, a internet se nám odporoučel ?

No, nic, počkáme, až zase vysvitne.
23. 07. 2008 | 22:03

jarpor napsal(a):

Na hvězdičky i s měsíčkem to také "nejede" ...
Takže snad zítra po úsvitu ...
23. 07. 2008 | 22:07

Pumprlidentlich napsal(a):

některá fakta, které lhář Milan Vaněček (asi) omylem zapomněl

1. viz poslední blábol. V Evropě jsou v současné době ve výstavbě 4 energetické reaktory. 2 VVER 440 Mochovce slovensko http://www.seas.sk/elektrar... , EPR Olkiuloto Finsko (pro zajímavost, vnitřní části reaktoru vnitřní nádoba a slaby aktivní zóny jsou téměř dokončené v plzeňské reaktorové hale SKODA JS) a EPR Flamanville Francie http://www.edf.fr/accueil-f... . Desítky dalších reaktorů v Evropě jsou již objednané.

další Vaněčkovo lži jsou podobného stylu

2. Milan Vaněček v diskuzích vystupoval dříve pod více nicky (klasické pravidlo, více nicků, větší odborník)

3. Fotovoltaika. Fotovoltaický panel nemůže díky fyzikálním vlastnostem polovodičů nikdy dodat instalovaný výkon uvedený výrobcem. Důvod? Vlastnosti polovodičů v závislosti na teplotě. Zkuste v létě položit ruku na kapotu černého auta. Stejné teploty dosahuje i fotovoltaický článek a dodávaný výkon vlivem teploty značně klesá. Fotovoltaický panel může dodat max. třetinu instalovaného výkonu (v ideálním případě). Toto je možno ověřit na libovolném fotovoltaickém panelu s pomocí teploměru a wattmetru. (Milan Vaněček neví, co je to výkon, natož wattmetr, takže bude následovat blábol) Srovnávat fotovoltaiku a LCD monitory je stejně nesmyslné, jako srovnávat vzdělání a Kuchtovou

4. Všimněte si, že Milan Vaněček nikde neuvádí skutečný dodávaný výkon fotovoltaiky. Údaje, které uvádí nají stejnou hodnotu, jako v SSSR plní plán na 150% (hladomor)

5. V Německu rostou desítky dalších uhelných elektráren. http://www.bund.net/fileadm...
(obrázek na straně 3 pochopí snad i volič SZ). Proč, když dle lidového odborníka Vaněčka fotovoltaika vyrobí více energeie, než spotřebuje výroba? (odborník Vaňěček to pod jedním ze svých nicků dříve komentoval poznatkem o zlých kapitalistech)

6. Proč Vaněček neuvedl, pro kterou část diagramu denního zatížení je vhodný výkon z fotovoltaiky? (Vaněček neví, co je to diagram denního zatížení, proto bude následovat blábol)

7. 1kWh z JEDU stojí 0,6Kč. V této ceně je 50Kč z každé MWh, které se ukládají na jaderný účet v ČNB. JE jsou nejen bezkonkurenčně nejlevnější zdroj energie, ale vydělají si i na svoji demontáž po skončení životnosti. Např. JEDU se již zaplatila více než dvakrát a je bezkonkurenčně nejlevnější zdroj elektřiny v ČR. Srovnejte s povinnou výkupní cenou z fotovoltaiky a cenou elektřiny pro maloodběratele. Divíte se, proč je elektřina drahá?

8. Fotovoltaika dopadne stejně, jako biopaliva. I v Bruselu brzo zatrhnou nesmyslnou dotační politiku ekologismu, protože to bude (ať se to někomu líbí nebo ne) jediná naděje, jak zachránit Evropu.

9. Zkuste se někdo zeptat Vaněčka na skutečné vzdělání (škola, obor, praxe). Všimněte si, že si pouze hraje na odborníka z ústavu. Lháři se často prezentují jako velcí odborníci. Co vlastně Vaněček ve skutečnosti dělá, když nezná základní fyzikální veličiny?

10. Kdyby to nebyla fotovoltaika, byby by to větrníky, biopaliva, prášky proti hubnutí, kouzelné posilovací stroje a zázračná matrace vyvynutá vědci v USA a Rusku (viz teleshoping). Lháři a zloději vždy najdou způsob, jak okrádat lidi. Je to vlastně normální.

11. Všimněte si, že Vaněček dokazuje zbytečnost technického vzdělání. Nebylo by tedy lepší zrušit technické fakulty? (úspora energie). Vaněček je totiž samogeniální. (dnes je odborníkem na energetiku každý, kdo dokáže zkopírovat letáček Kuchtové)

12. Pokud má někdo zájem o technické vzdělání, v ČR je mnoho kvalitních technických fakult. Právo studovat má každý. Odborníkem na energetiku se nestanete po přečtení blábolu Kuchtové. Energetika není perpetum mobile, dráty a ono to nějak funguje.

13. po Beránkovo (velký samogénius, který dokázal i zbytečnost jaderné fúze) studii o desetiticících mrtvých v Černobylu další fascinující výkon pana Stejskala. Už si nedokážu představit, co bude dál. Kuchtová a studie o tom, jak jí platí henleinovci?

ubohé
23. 07. 2008 | 22:08

RUMCAJS napsal(a):

jarpor:
Ještě že mi dva jedeme na atom.

Dobrou noc!
23. 07. 2008 | 22:10

Pumprlidentlich napsal(a):

poslední Vaněčkovo bláboly o dotacích jsou samozřejmě nesmysly. To už je snad lepší diskutovat s Beránkem o desetitisících obětí Černobylu
23. 07. 2008 | 22:14

Petr Nejedlý napsal(a):

To "autor" vs. "veterán"
Neznám situaci v Dánsku, nýbrž v Německu. Výkon větrníků činí cca 20 GW. Kolísání intenzity větru na severoněmeckém pobřeží bežně způsobuje výkyvy řádově 10 GW (viz http://nejedly.blog.idnes.c...)
Technické potíže německých operátorů sítí jsou značné. Předpoklad, že když uregulujeme 25% Dánska z větrníků, tak uregulujeme např. i 25% v rámci UCTE z větrníků+fotovoltaiky je naprosto mylný. V tomto případě by velmi často docházelo k fatálním selháním bilance výroby a spotřeby a následně k nucenému odpojování zátěže (spotřebitelů), což je poslední záchrana brzda, kterou může operátor sítě zatáhnout, aby zabránil totálnímu rozpadu soustavy. Obecně: stávající el. soustava "unese" pouze určité procento těžce nestabilních zdrojů typu větrníků a FE. Představa, že vybuduji elektroenergetickou soustavu z větší části na větrníkách a FE je v současné době neslučitelná s technickou realitou. Rovněž doporučuji kontaktovat ČEPS, kde jsou prvotřídní odborníci, kteří jsou schopni kvantifikovat nebezpečí vyplývající z budoucího nárůstu výroby z OZE versus stabilita soustavy UCTE. Pokud někdy dojde k skutečně masivnímu rozšíření OZE, tak nebudou pravděpodobně pracovat přímo do doustavy, ale produkovaná el. bude využívána jiným způsobem (třeba k té výrobě vodíku).
23. 07. 2008 | 22:16

Krashyn napsal(a):

Jak se tak divam na CV autora, tak si myslim, ze je mnohem vic kvalifikovan k odhadum na tema fotovoltaiky Rad si za tech deset let ten panel na strechu dam, nejlepe i na auto:-), lepsi nez solit prachy do Ruska resp do Arabie
2Petr Nejedlý:
Mno ale prenosova soustava se muze vyvijet, je to jen infrastruktura ne prirodni podminka Verim, ze se nad ni nekdo kvalifikovany zamysli a casem se dockame novych prvku, ktere budou schopny stabilizace site i pri vysokem podilu OZE
23. 07. 2008 | 23:57

Pumprlidentlich napsal(a):

Krashyn, kde uvádí autor CV? Vzdělání (škola, obor, praxe)? Není to třeba uklízečka nebo vrátný? Třeba Kuchtová je velký odborník na energetiku, Bursík je znalec na obnovitelné zdroje a Beránek dokonce založil odborné centrum.

Můžete vysvětlit, proč odborník Vaňěček píše nesmysly o jediném stavěném reaktoru v Evropě? Slovensko je neznámá země? Víte, co je to CV? Nebo jste se jenom naučil něco kopírovat? Ví o tom i Kuchtová a Vaněček ne? Není to divné?

Můžete uvést, jak se bude vyvíjet přenosová soustava? Budou dráty a ono se to nějak udělá? Určitě přijdete s nějakým revolučním objevem. Nechcete taky radit vědcům, co mají vymyslet? Proč něco nevymyslíte sám? Porucha? radit můžete, ale myslet ne? Zřejmě zelený syndrom. Fotovoltaika je pro Vás řešení. Právě díky fotovoltaice se bude platit Rusku.

To je moc složité na myšlení, raději si kupte fotovoltaiku co nejdřív, ať si nakradete, dokuť to jde. Navíc tím uspíšíte rozvoj jaderné energetiky. Čím více fotovoltaiky, tím dříve. Podobně, jako biopaliva. (jiná možnost nezbude). I komunismus se zničil prakticky sám, jako kadý jiný ideologický nesmysl.

Až budete mít fotovoltaiku a budete odpojený od elektrizační soustavy (nebudete odebírat žádnou energii z těch reaktorů, které dle Vaněčka neexistují), napište nějaký zajímavý poznatek. Budete mít jistě stejný CV jako Vaněček.
Beránek je na vrcholu, ale Vaněček dokázal nemožné. Bylo by dobré, kdyby bylo více příspěvků. Jedinci typu Vaněček, Beránek, Kuchtová pošlou další ideologii lidské hlouposti do biomasy.
24. 07. 2008 | 00:37

Martin napsal(a):

Pumprlidentlich - RNDr. Milan Vaněček, CSc

Autor pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR v oblasti materiálového výzkumu slunečních článků (amorfní, nanokrystalický a mikrokrystalický křemík)

Muzete si zadat jeho jmeno trebas do Google.

Ja s autorem v mnoha vecich nesouhlasim, ale to jak se vy po nem vozite ad personam je extremne primitivni a spise svedci o tom, ze nemate argumenty. Protoze clovek s argumenty neurazi jine a je schopen vecne diskuse i s lidmi s jinym nazorem.
24. 07. 2008 | 01:13

Martin napsal(a):

zapomnel jsem jeste pridat link

http://www.fzu.cz/struktura...
24. 07. 2008 | 01:14

Petr Nejedlý napsal(a):

To "Krashyn"
OK samozřejmě, vše se vyvíjí. Jenom zdůrazňuji, že stávající el. soustava je produktem kontinuálního tech. vývoje, desítek tisíc techniků, který započal už v dobách T.A. Edisona a N. Tesly. Jenom jsem chtěl zdůraznit ten aspekt, že výroba dostatečného množství el. energie je pouze jednou součástí komplexního technologického systému, za kterým následuje (stabilní) rozvod a nakonec i spotřeba. Příklad: gigantické FE elektrárny uprostřed Sahary (fantastické sluneční podmínky), jak dostat ty GW výkonu tam, kde je potřeba? O něčem podobném jsem nedávno psal (viz http://nejedly.blog.idnes.c...)
24. 07. 2008 | 07:08

Hugo napsal(a):

Autor:
EROI ale neni jediny ukazatel. Docela zasadni dalsi vec je produkce CO2/kWh. Tam to vase uhli pada. A to jaksi dolu nepujde. Ani jit nemuze. To jaksi nejde srovnavat.
Neni lepsi nez ty uhelne elektrarny postavit jadernou? Vite o tom, ze popilek je silne radioaktivni? Vite ze odsirovani se provadi pomoci vapencu (cimz nicime dalsi prirodni zdroj).
A kdyz rikate rust. Vam unika (a jsem presvedcen ze zamerne) ze i u jadra je vyvoj.
1) Kdyz se stale ohanite EROI - Uvedomte si, ze v pripade pouziti laseroveho obohacovani tento opet masivne vyroste.
2) Vyvoj generace IV. V Belojarsku se buduje elektrarna s reaktorem BN-800, podobne se buduji elektrarny s reaktory chlazenymi Pb-Bi.
3) Uzavreni palivoveho cyklu s masivnim nasazenim gen. IV opet vyrazne zvysi EROI a vyrazne snizi CO2/kWh.
24. 07. 2008 | 08:06

Hugo napsal(a):

Autor:
a ty dotace. OZE je jedinym zdrojem u nehoz je dotovan nejen vyvoj, ale i provoz. Pokud budou nove fotovoltaicke instalace opravdu bez dotaci a bez nuceneho odkupu (ano tenhle fakt se taky "zapomina" zminovat) obavam se ze v tomto slibnem oboru dojde k velmi vyraznemu utlumu a fotovoltaika nalezne misto kde ma, tedy v opustenych oblastech kam se nevyplati vest vedeni.
24. 07. 2008 | 08:16

autor (článku) napsal(a):

s anonymním jihočeským taťkou Pumprlidentlichem nemá cenu diskutovat, má nějaké své problémy. Jen podotýkám, že v ČR patřím mezi 20-30 fyziků s nejvyšším počtem citací (či h-faktorem).

Chtěl jsem ve svém článku ukázat,
to co již vědci v Evropě vědí: že fotovoltaika má obrovský potenciál v energetice, že již okolo roku 2020 to bude zřejmé většině lidí.
A jakou energetickou politiku zvolí ČR, to se úspěchu fotovoltaiky v Evropě a ve světě vůbec nedotkne
24. 07. 2008 | 08:49

autor napsal(a):

ad Hugo:
ty vaše informace o dotacich jsou mylné,
celosvětové dotace do výzkumu a vývoje JE byly vždy, již po desítky let cca 5x větší než do OZE.

dotace státu do stavby JE byly vždy velké, zatímco do stavby PV elektrárny na střeše dáváte svoje soukromé peníze

souhlasím, že dotace do provozu PV(feed-in-tarif mnohem vyšší než tržní cena)jsou zatím vysoké, fungují ale jen proto, že (z hlediska státu - Německa)jsou zanedbatelné vůči státní podpoře JE a uhelných elektráren.

Fotovoltaika již nalezla své místo, ale jen v technologicky nejvyspělejších státech jako Německo, Kalifornie a Japonsko.
24. 07. 2008 | 09:35

Hugo napsal(a):

autore:
kdyz odhlednu od ostatniho, shrnout se da problem slovy meho kolegy: "slunce a vitr jsou na nic, protoze nemas energii kdyz ji potrebujes". Dokud neni zvladnute uskladneni energie, neni se vubec o cem bavit.
Jinak uspech fotovoltaiky si prejeme urcite vsichni, ale to je asi tak vsechno co s tim muzeme udelat. Co ale musime, je vybudovat spolehlivou sit s bezpecnymi a levnymi zdoji.
24. 07. 2008 | 09:43

Hugo napsal(a):

autor:
zapominate, ze "dotace do JE" jsou z velke casti dotace do nuklearni mediciny. Takhle narychlo me napadne jen napr. "neutron boron capture therapy", ale tech technik je samozrejme daleko vice.
Nicmene, zkusme se zamyslet i nad vasimi nadhodnocenymi daty. Kdyz dotace byly 5x vyssi, kolikrat vice vyrobilo jadro nez fotovoltaika za ty desitky let, wikipedie rika ze radove zhruba 300x.
Myslim, ze dalsi uvahy netreba.
24. 07. 2008 | 09:55

Hugo napsal(a):

( 300x vice v roce 2005)
24. 07. 2008 | 09:58

Dzarda napsal(a):

Hugo: A vyhořelý radioaktivní odpadem si posypete zahrádku... Není vše jen o množství energie, dnes je třeba se bavit především o její čistotě a také decentralizovanosti.
Hezký den...
24. 07. 2008 | 10:36

jogín napsal(a):

Problém je s ukládáním energie. Výroba vodíku elektrolýzou má účinnost 25% a dá se nahnat elektrolýzou v tavenině na 35%. Všechny ostatní způsoby výroby H2 si pomáhají energií uhlí nebo zemního plynu, takže čistě vodíkové hospodářství je utopie. Účinnost fotosyntézy je max. 5%, čili veškerá biomasa je mínus, kvůli dalším podstatným ztrátám při transformaci energie (kromě kamen u lesa). Takže fotovoltaika nejspíš bude mít šanci až se vylepší účinnost nad běžnou komerční 5% a pokud klesne cena článků. Jenže zádrhely s nestabilitou dodávky a s akumulací elektřiny (cena versus kapacita a účinnost akumulátorů) z ní stejně udělají jenom kuriozitu, vhodnou tak na pohon počítače na chatě.
24. 07. 2008 | 10:46

autor napsal(a):

ad jogin:
Ukládání energie bude pro PV problém až bude mít přes 20 % výroby el.energie. Na problému se usilovně pracuje, například superkapacitory s využitím uhlíkových nanotrubek pro automobily.

Komerční panely z krystalického křemíku (95% současné produkce) mají účinnost 10-20%, ty se špičkovou účinností dělá třeba US firma SUNPOWER.
Komerční a-Si tenkovrstvé panely mají sice účinnost 5-6%, ale v pilotní produkci jsou již s účinností okolo 10% (multispektrální tenkovrstvý Si) či více (CIS).

A různé druhy OZE (prakticky všechny závislé na Slunci) fotovoltaiku vhodně doplňují
24. 07. 2008 | 11:34

Hugo napsal(a):

Dzarda:
rad bych si dal do sklepa Castor - a tepelna energie do konce zivota zadara.
Ale ted vazne. Pouzite palivo neni odpad, ale dalsi zdroj a dojde dalsicho zpracovani. Bude z nej nove palivo. Idealne pak prave pro rychle reaktory (tam totiz 240Pu, 236U a dalsi neprijemne produkty nevadi). Nejaky odpad zbyde i tak. Ale odpadu je velmi malo a umime ho bezpecne oddelit od prostredi. To nikdo jiny neumi. Neb kvanta popilku a skvary jsou neskutecna. - nejzajimavejsi lokality v CR:
http://vesmir.cz/clanek.php...
Vychazim samozrejme z toho, ze sit aby nespadla MUSI byt centralizovana. Decentralizovana sit se zatim nikomu ve vetsim meritku nepodarilo realizovat.
24. 07. 2008 | 11:43

Dzarda napsal(a):

Hugo: Použité palivo nemusí být odpad, ale další zdroj například pro výrobu něčeho velmi destruktivního a čím více, tím obtížnější kontrola, při současné korupci, zkrátka evidentně stojíme na opačné straně barikády, pro mne jaderná energie nemůže být východiskem. Vždyť ono to koneckonců není jen palivo, ty kvanta radioaktivního "železobetonu", která zbydou z pláště a chladicích věží, s tím se také bude muset něco udělat - jo v USA na to Mr. Bush už přišel - jejich elektrárny jsou v tak dobrém stavu, že mohou fungovat dalších 40 let (nevím zda :-) či :-(... ).
Abych ještě přiblížil svůj postoj, mám za to, že skutečně nepotřebujeme tolik energie, kolik jí máme k dispozici, že jí neskutečně plýtváme a používáme na věci, kdy už roupama nevíme co by jsme, ovšem jsem si vědom, jak malou podporu tento můj postoj v současnosti má.
Představte si ale nezávislost na vnějších zdrojích - ok, závislost na sluníčku - to jsme ale vždycky byly, jsme a budeme, bez ohledu na to, zda používáme el. energii či nikoliv - a toto uvědomění nám, podle mě, velmi chybí.
S decentralizováním se jednou začne a zmíněný el. výkon z alt. zdrojů v Německu - to je povzbuzující začátek.
S pozdravem :-)
24. 07. 2008 | 13:31

Krashyn napsal(a):

2 Pan Nejedlý
Ja samozrejme nerikam, ze vse pujde mavnutim proutku, ale podle meho to neni neprekonatelne Jak sem tak cetl vas blog tak si myslim, ze jen mluvite o potrebe racionalniho kalkulu Taky nejsem priznivcem demagogie a jadernou energii mam docela rad;-) Jedine co si myslim je, ze fotovoltaika svoji modularnosti a decentralizaci vic odpovida filosofii soucasnosti Vyzkum je nutny, ale to plati i u JE
24. 07. 2008 | 14:18

Hugo napsal(a):

Dzarda:
Myslete si co chcete, postoj muzete mit jaky chcete. V nekterych vecech se ale podtatne mylite.
Takze: Z pouziteho paliva beznych komercnich reaktoru nelze vyrobit zbran.
Ten beton je radioaktivni - ale vlivem prirodniho K-40, co mate zrejme na mysli Vy - kontaminaci betonu vlivem bezneho provozu JE - tak vezte, je zanedbatelna. Budete se divit, ale dokonce i reaktory typu VVER sviti velmi malo.
Ale ano nadoby jsou v dobrem stavu, neustale se prepocitavaji data ohledne pevnosti atd. a porovnavaji se svedecnymi vzorky (tj. kusy oceli stejneho materialoveho slozeni, z nichz je vyroben reaktor a jez jsou vystaveny dokonce vetsimu namahani nez steny reaktoru)
PS: omezeni spotreby by bylo nejcistsi reseni. Ale vsichni chteji vice energie ... - aby to spolecnost udrzela neni cesta uhelna vhodna ... (cestu uhelnou zrejme zvolilo prave to Nemecko)
24. 07. 2008 | 14:36

Dzarda napsal(a):

to Autor:
Děkuji za skvělý článek a vzhledem k tomu, že se právě chystám k výstavbě našeho nového domečku a fotovoltaika je jednou z věcí, o které vážně uvažujeme, chtěl bych se Vás dotázat na doporučení, podle Vás spolehlivé firmy s kvalitním materiálem. Jsem ze středních Čech, jestli to pomůže.
Předem děkuji za jakoukoliv radu. Hezký den
24. 07. 2008 | 14:38

autor napsal(a):

ad Petr Nejedlý:
přečetl jsem si vaše velmi zajímavé a fundované příspěvky.
protože mám "positivní myšlení",
vidím na vašich datech velmi positivní budoucnost OZE: ted cituji Vaše data o větrníkách v Německu:
....Zato o týden později 27.09.2007 výkon kolísal v rozmezí od 1400 MW do 11 400 MW, tj. ve výkonovém rozsahu 10 bloků elektrárny Temelín!....

No to je přece fantastické: jednak naši obhájci nutnosti JE vidí, jaké obrovské výkony obyčejné větrné elekrárny mohou dodávat,
a jednak je vidět, co může inteligentní rozvodná síť v Německu uregulovat !!!
24. 07. 2008 | 14:41

Dzarda napsal(a):

Hugo: Soudím, že nejste z Temelína. Chtěl by jste mít takové monstrum na dohled? Nevadilo by Vám bydlet poblíž JE?
Je dost možné, že se mýlím, rád bych, ovšem zaráží mě, odkud Vy berete tu jistotu, že něco "svítí" málo. Kdo dokáže stanovit co je v případě radioaktivity málo a co už moc?
Vždyť jsme každý jiný a nějaké paušální limity nemohou fungovat pro každého.
PS: Díky za info, že z vyhořelého odpadu nelze vyrobit zbraň, to jsem nevěděl a to je dobrá zpráva :-)
Hezký den :-)
24. 07. 2008 | 14:46

autor napsal(a):

ad Dzarda:
Já se zabývám výzkumem, firmy musíte hledat na Internetu, je jich už hodně, a chtít od nich nabídku a reference, kde již něco postavily.

Já Vám pak mohu okomentovat, jaké jsou sluneční panely co Vám nabídnou - jejich přednosti či nedostatky a zda je jejich výrobce seriozní světová firma.

Přidávám pár zajímavých odkazů:
http://www.czrea.org/cs

http://energie.tzb-info.cz/...

http://re.jrc.ec.europa.eu/...
24. 07. 2008 | 15:04

Krashyn napsal(a):

2 Dzarda
Stanovit se to da podle toho kolik poskozeni vase bunky utahnou nez zacnou hromadne odumirat;-) Ale nemusite se bat protoze neexistuje zadne prostredi s nulovym ozarenim - lidske telo ma mechanismy opravy, je na to zvykle Navic mutace DNA prispivaji k evoluci, nejste preci proti evoluci?;-)Ale vazne tady jsou nejake davky zareni ve srovnani s JE http://sf.zcu.cz/rocnik06/c...
24. 07. 2008 | 15:08

Dzarda napsal(a):

To autor: Mockrát Vám děkuji!!!

To Krashyn: Nejsem proti evoluci, jen to nechci přírodě ulehčovat pomocí JE ;-). Děkuji i Vám za odkaz a za komentář. Ono kromě té radioaktivity na odumírání buněk má vliv nevyčíslitelná spousta dalších faktorů, které mnohé z nich nejsou oficiální vědecké kapacity připraveny brát vpotaz a přece vliv mají...
Víte, právě v současné době plánuji výstavbu domečku a jsem fascinován možností stát se součástí přírodních koloběhů v kontrastu se současným "průtokovým" energetickým hospodářstvím lidských sídel. Fotovoltaika je "pouze" jednou z možností, jak svou energetickou spotřebu => závislost snížit. Zkuste si představit, že se dostanete do finančních potíží a milí kapitalisté z ČEZ Vás poctí svou návštěvou. Rázem si člověk uvědomí, jak je současný komfort centralizace falešný a vrtkavý...
PS: pevně věřím a přeji Vám, ať se Vám nic podobného nestane.
Mějte se :-)
24. 07. 2008 | 15:42

Petr Nejedlý napsal(a):

To "autor".
To, že Němci uregulují svých 20 GW větrníků je skutečně doklad vynikající práce operátorů sítě (někdy však za pomoci přeshraničního obchodu v rámci UCTE). Ovšem má to svoje "ale". Abyste měl dostatečný regulační výkon, musíte budovat regulační el. (v dnešní době většinou na plyn). Rovněž musíte být připraven na "přelévání" ohromných výkonů v síti => požadavek na nová vedení VVN. Stabilizační funkci v síti rovněž zajišťují přečerpávací vodní elektrárny => požadavek na nové PVE. A samozřejmě čím větší bude zastoupení OZE, tím jsou ty problémy aktuálnější. Toto vše lze samozřejmě řešit, ovšem stojí to hodně peněz, které by se měly připočítat k investicím do OZE, protože jsou primárně vyvolány jejich nasazením. A ještě poznámka: např. el. Bušanovice I a II mají koeficient využití výkonu cca 0.12, dobře provozovaná JE cca 0.9. To jsou v důsledku taky peníze, které musí být položeny na oltář OZE. Takže ekonomické analýzy by měly zohledňovat i tyto skutečnosti. A pokud skutečně OZE půjdou rapidně nahoru, tak určitě budou, protože to je prostě nevyhnutelná fyzikální realita, která se bude muset zobrazit v ekonomice. Teď je otázkou jestli v ekonomice provozovatele OZE nebo operátora sítě :-)).
24. 07. 2008 | 16:46

Čochtan napsal(a):

Větrníky jsou báječné. Zvlášť když vám začnou létet kusy ledu nebo celé části lopatek kolem hlavy. Bližší zde:
http://members.aol.com/fswe...
24. 07. 2008 | 17:24

Jos napsal(a):

To Autor:

Dánská rozvodná síť dokáže pojmout 20% výroby energie z větrníku jen díky propojení sítě s okolními zeměmi (Německo, Švédsko, Norsko) a smlouvám, které s těmito zeměmi má. Bez jejich pomoci by nedokázala svou rozvodnou síť stabilizovat. V případě přebytku vyrobenou energii levně vyváží, v případě nedostatku „neekologickou“ energii od sousedů draze dováží. Pokud by se spočítal podíl vyrobené energie z větrníků na domácí spotřebě, nebylo by to 20% ale jen asi kolem 5%. Je také třeba se zamyslet, proč je cena elektřiny v Dánsku jedna z nejvyšších a proč patří Dánsko (po boku ČR) mezi největší znečišťovatele CO2 v Evropě.

Citace např.: H. Sharman, Proceedings of ICE, 2005, 158, 66
http://www.thomastelford.co...

A to patří větrné podmínky v Dánsku mezi ty nejlepší v Evropě, nesrovnatelně výhodnější než v české kotlině.

Stejný model jako v Dánsku u nás uplatnit nelze, pokud by se zvýšil instalovaný výkon větrníků u nás nad cca 500 MW, začnou problémy se stabilitou sítě, pokud se nepostaví nové záložní zdroje a neposílí rozvodná soustava. To není zadarmo = další nepřímé dotace.
http://www.veronica.cz/doku... str. 48-49 (vyjádření ředitele ČEPS)
24. 07. 2008 | 19:51

Jos napsal(a):

Často opakujete, že na jadernou energii jsou potřeba bohaté přímé a nepřímé dotace, ještě větší než na energii solární. (!) Mohl byste doložit nějakou objektivní studii?
Jak je možné, že Francie, která vyrábí 70% energie v JE má v Evropě nejmenší problémy s výrobou elektřiny (o ekologickém Dánsku již jsem psal, Rakousko i Německo staví nové tepelné elektrárny a čas od času, když nečekaně hodně fouká, tam síť zkolabuje)?

Pokud vím, tak za každou 1 MWh vyrobenou v jaderné elektrárně ukládá výrobce 50 Kč do fondu na likvidaci jaderného odpadu. Problém jaderného odpadu je navíc technologicky vyřešen, transmutacemi lze radioaktivní prvky s dlouhým poločasem rozpadu převést na ty s krátkým poločasem rozpadu, vyhořelé palivo bude navíc možno využívat v reaktorech nové generace. Pokud namítnete, že to jsou neověřené předpovědi, odpovím Vám, že vy děláte v případě solární energie a prognóz do budoucna totéž.

Ekologické škody po těžbě uranu u nás byly způsobeny především komunistickým šlendriánem, dnešní technologie je k životnímu prostředí mnohem šetrnější.

Pokud by se prostředky vynaložené na dotace větrníků v ČR apod. věnovaly na výzkum, odhaduji, že za 15 let je problém s jaderným odpadem kompletně vyřešen (tj. bude ekonomicky výhodnější jaderný odpad přepracovat, než ho uložit), nehledě na to, že tento problém budeme muset díky stávajícím JE vyřešit stejně.

A na závěr ještě jednu poznámku: na vyřešení problému s jaderným odpadem máme díky jeho malému objemu stovky let, na to minimalizovat vliv člověka na změnu klimatu nemáme už čas téměř žádný.

PS: na vědce se špičkovým h-indexem je ve vašem článku příliš mnoho neověřených faktů a polopravd, pozor na selektivní myšlení. Věty typu: „Zatímco atomová elektrárna je stále jen obrovská tepelná elektrárna, fotovoltaika je technologie nového věku”, “výsledkem je naše 100% jaderná závislost na Rusku”, “Slunce svítí neustále, kdyby nesvítilo, život na zemi velmi rychle vymizí.” apod. jsou hodné spíše propagátora Greenpeace v metru, takto se popularizace vědy nedělá. Solární energie má jistě velkou budoucnost, škoda jen, že nedokážete přiznat, že v současné době má také svá technologická omezení. Že by to bylo tím, že Vás tento obor živí?
24. 07. 2008 | 19:53

autor napsal(a):

ad Jos:
Ano, fotovoltaika (výzkum) mě živí a hlavně baví, stejně jako mé studenty.
Myslím, že musí být rozdíl mezi vědeckým článkem a populárním textem, ale jedno mají mít společné: nesmí vědomě lhát.

Na JE či PV já mohu vidět ty negativní/positivní stránky a vy právě naopak.
Ale je třeba si klást otázky:
Například, je Vámi zmiňovaných 50 Kč z každé vyrobené MWh na likvidaci JE dostačujících?
Za rok to vyjde tak na 300 milionu Kč z 1GW JE,
za 40 let pak 12 miliard. To stačit nebude. Víte někdo kolik bude (s pomocí EU) stát Slovensko likvidace A1 v Jaslovských Bohunicích? A to A1 nevyrobila (v komerčním provozu) vůbec nic. Pan Říman říkal,
že jenom likvidace po těžbě uranu
v Stráži pod Ralskem bude stát ČR 40 miliard Kč.

Samozřejmě nepříjemné otázky si můžeme klást i o OZE (o fotovoltaice).
Já je vítám, proto jsem ten Blog psal a proto odpovídám na dotazy.
Hlavně jsem chtěl vyvrátit lživé mýty o tom, že fotovoltaika nemá energetickou návratnost (naopak, ta je výborná), či že to bude stále jen zanedbatelný zdroj elektrické energie.
Svět se mění, teď nedávno například Mercedes Benz vyhlásil,
že od roku 2015 jeho auta budou jezdit na elektřinu, vodík, biopaliva (druhé generace),...
A proto jsem chtěl, aby čtenáři u nás byli informováni o vývoji ve světě
24. 07. 2008 | 21:18

autor napsal(a):

ad Jos:
...Často opakujete, že na jadernou energii jsou potřeba bohaté přímé a nepřímé dotace, ještě větší než na energii solární. (!) Mohl byste doložit nějakou objektivní studii?...

řadu velmi důkladných německých studií lze nalést na Google Scholar pod "Olav Hohmeyer",
je to profesor na Fraunhofer Institute, Karlsruhe
25. 07. 2008 | 08:55

mleziva napsal(a):

autor: Solární energie je fajn, ještě zbývá vyřešit několik problémů.
1) Jak vyrobit v dostatečném množství dostatečně účiné články (účinnost alespoň 70%, protože následné nastřídání je také ztrátové)? Předpokládám, že do budoucna se s křemíkem jako vhodným materiálem nepočítá (s teplem roste vnitřní odpor - klesá účinost), proto se na to moc nehodí a když tak jen ve velmi čisté formě, která se nedá vyrábět průmyslově (levně) po kvantech (LCD obrazovky jsou kapka v moři proti celým střechám s panely nebo kilometry čtvereční panelů v nějaké té elektrárně)

2) Jak tu energii bez velkých ztrát skladovat? Zatím to nejde. Takže můžu s ní nabíjet elektromobil - fajn, ale elektromobilem většinou člověk přes den někde jezdí a nabíjet ho potřebuje většinou v noci. Můžu s ní klimatizovat když mi bude svítit slunce na barák - fajn, to by šlo, ale zatím je to drahý špás a dá se to už dnes řešit levněji. Můžu s ní ohřívat vodu když bude svítit slunce - fajn, ale to zvládně už i dnes levný kolektor.
No a konečně můžu celou tu vyrobenou energii prodat. Což dnes při stavu této technologie a politiky znamená, že se budu podílet na zdražování elektřiny všem ostatním (dotace + vícenáklady + cena elektřiny z elektrárny), takže ji raději odeberu rovnou z elektrárny v momentě kdy ji budu potřebovat a ne když se bude přírodě zrovna chtít.
25. 07. 2008 | 09:54

autor napsal(a):

ad mleziva:
do budoucna se s křemíkem jako "účinnou látkou" tj absorbérem určitě počítá. Jeho zásoby jsou nevyčerpatelné (asi třetí nejrozšířenější prvek na zemi).
Továrny na výrobu křemíku jsou u vodních elektráren (Norsko, Kanada) - čistá výroba, bez CO2

Skladování zatím nedosahuje kvality "hustoty uložení energie jaká je v ropě". Ale pokrok je obrovský, každým rokem. A automobilový průmysl (již vyrobeno přes 1 milion hybridních aut, budou přibývat též čisté elektromobily či auta s palivové články) tomu velkými (soukromými) investicemi do nových baterií a superkapacitorů pomůže.

Na západě většina lidí jede ráno autem do práce, pak si ho budou moci dát pod solární přístřešek na parkovišti u svého zaměstnavatele, a když bude svítit slunce tak večer pojedou zadamo do cca 50 km - to je realistické třeba v Kalifornii.
25. 07. 2008 | 10:15

jogín napsal(a):

Ještě jednou ke skladování energie. Nejvýhodnější je ukládat energii chemickou, několik cisteren paliva má kapacitu velké přečerpací elektrárny, viz Wichtrleho blog. Jenže elektrochemické přeměny mají velké neodstranitelné ztráty díky odporu elektrolytu, všimněte si, jak se ohřeje Li baterie ve foťáku. Kapacita je dána hmotností atomu, z ohledu na cenu, dostupnost a snadnost manipulace media vychází jednoznačně vodík. Ekonomické vyhodnocení je jednoduché, fotovoltaika spojená s vodíkovým skladováním přichází v úvahu když je cena elektřiny z ní asi 6x nižší než než cena elektřiny z jiných zdrojů. Rozdíl padne na ztráty při skladování energie (účinnost vodíkového článku je 65%, teoreticky 75%, plynová tubina je 2x horší). Použití kondenzátorů ke skladování znamená zlepšit výkon minimálně o 9 řádů proti běžným výrobkům při zachování rozumné ceny a životnosti- a tom mám velké pochybnosti.
25. 07. 2008 | 10:36

mleziva napsal(a):

autor: Za křemík se pokud vím hledá stále náhrada, protože to není z daleka ideální prvek a to jak ve výpočetní technice, tak na zobrazovače (OLED) tak i na solární panely (DSC). Křemík je sice obsažen téměř všude, ale není čistý a jeho výroba (tavení suroviny, čištění) je dnes energeticky i ekologicky nákladná a náročná. Navíc potom samotné nasazení křemíku v těch aplikacích je energeticky náročné (jeho vysoký vnitřní odpor = vysoké tepelné ztráty). Pořád popisujete řešení, která jsou možná všude jinde jen ne tady. Tady nejsme v Kalifornii, kde slunce praží a pozemky tam jsou asi tak levné, že můžou mít dost plochy na nějaký ten dobíjecí přístřešek (zkuste totéž třeba v Praze), nejsme ani v Norsku nebo Kanadě, kde mají vodní energie dostatek (předpokládám, že nepovažujete za ekologické, aby křemík než se stane křemíkem natož panelem objel zeměkouli).
25. 07. 2008 | 11:00

autor napsal(a):

Ad mleziva:
Spočtěte si kolik křemíku má v sobě solární instalace 4 kW na střeše rodiného domku: je to 50 gramů (materiál-amorfní křemík, tlouštka 0,3 mikronu).
Křemík zase není tak špatný,
dělám ve fyzice polovodičů skoro 40 let a pořád je to No.1.
Samozřejmě slitina CIGS (měd indium galium selen, připadně trochu síry je lepší, ale materiály nejsou tak dostupné a je to složitý směsný (poly)krystal.
Z vašeho notebooku víte, že křemík v něm pracuje celkem slušne i při 100 stupních Celsia, typická teplota slunečních článků je 50 C.
Výkonnost slunečních článků s rostoucí teplotou klesá - u článků s větší šířkou zakázaného pásu, jako amorfní křemík (1,7 eV) je pokles zanedbatelný, u slunečního článku z krystalického křemíku (šířka zakázaného pásu jen 1,1 eV) pak Vám účinnost může v poklesnout o cca 10% (místo třeba 18% účinnosti máte jen 16%).
Jinak já žiji v EU, zajímají mě řešení dobrá pro EU.

ad jogin
superkapacitory (třeba používající "koberce uhlíkových nanotrubek") jsou už někde jinde.
Udělejte si rešerši přes Google, já nejsem na to odborník; i na pražském ČVUT s nimi pracují (Čeřovský, Pavelka).
25. 07. 2008 | 11:39

SuP napsal(a):

Autore -
mám pro Vás nápat k zamišlení.
Když umíte tak fantasticky vyrábět elektřinu ze slunce, najděte tedy další krok, jak pomocí této elektřiny vyrábět z CO2 naftu. Tu můžete skladovat neomezeně, jak tu výše někdo uvedl a přitom je to zatím nejkoncentrovanější BEZPEČNÝ zdroj energie, jaký těžko najde náhradu. Když se Vám podaří tu naftu vyrábět ještě k tomu pomocí stejnosměrného proudu, budete mít dobrou účinnost.
Dyť je to jen chemie. Tak do toho!
25. 07. 2008 | 12:00

KamilW napsal(a):

Optimizmus, že fotovoltaické články budou ještě dlouho razantně zlevňovat, sdílím.

Ve výpočtech mi však zatím drhne představa, že by u nás bylo možno získat okolo 1000 kWh/m2/rok. Sluneční záření přináší k 50.rovnoběžce na Zemi celkem asi 2300 kWh/m2/rok. Z toho však se určitě mnohem více než polovina odrazí od mraků. Špičkové články dnes mají i v optimu účinnost generování elektřiny pod 15%. Takže se obávám, že za rok se u nás nedá fotovoltaickými články nasbírat více než 100 kWh elektřiny na čtvereční metr.

To není tak špatné, protože vychvalovaná biomasa (která nepotřebuje velké investice ani péči a umí se pěstovat) dá maximálně 2,5 kWh/m2/rok tepla - při výrobě elektřiny, bionafty nebo ethanolu tedy dostaneme pod 1 kWh/m2/rok.
25. 07. 2008 | 12:36

Hugo napsal(a):

Dzarda:
ne v Temeline nebydlim, ale vubec by mi tam nevadilo zit. Rozhodne je tam vyrazne zdravejsi prostredi nez napr. v Prg. Me spis vadi vetrna monstra ....
Odkud beru jistotu? No proto, ze se zelezo, nikl ... nuklidy s kratkym polocasem rozpadu a aktivace velmi rychle spadne.
Kdo to stanovuje? Tak limity stanovi dozorny urad, a zmerit tu aktivitu neni vubez zadny problem. A jak je stanovuje? Je to nejaka mala cast davky, jez clovek obdrzi z prirozeneho pozadi.
25. 07. 2008 | 12:50

jogín napsal(a):

Počítejme spotřebu elektřiny na pohon auta vodíkem. Rozkladné napětí vody je trochu pod dva volty, 1g vodíku je 96000 Ah, takže asi 190kwh/1g. Výhřevnost vodíku je 2,6 x vyšší než benzinu, takže 800g benzinu (1l)je rovno 307g vodíku. Vychází 57 000 kwh na litr benzinu. Myslím, že fyzik by mohl použít násobení a dělení před fantazírováním o jízdě autem na fotovoltaiku.
25. 07. 2008 | 12:56

KamilW napsal(a):

pro SuP:
Vyrábět z CO2 uhlovodíky Fischer-Tropschovou reakcí se umí od roku 1921, ale potřebuje to podstatně větší množství energie než se chemicky uloží. Smysl to má jen ve velkém jako nepřetržitá výroba. Zatím není jiná alternativa.
Kolísající nízkonapěťový stejnosměrný proud se pro to ale vůbec nehodí!
Kromě toho ani není k dispozici CO2 neboť průmysl i doprava jej zatím rozptylují do vzduchu, kde jej je pořád jen asi 0,04%.
25. 07. 2008 | 13:03

autor napsal(a):

Ad Kamil W:
souhlasím s Vámi, již jsem o tom psal výše v diskusi:

....Naopak,
data jsou OK. Počítejte:
na 1 m2 za rok dopadne v průměru 1100 kWh x účinnost panelu cca 13% x nepatrné ztráty v měniči = Váš výsledek 135 kWh/m2. Jsem rád že teorie odpovídá skutečně vyrobenému množství.
Přesná data viz
http://re.jrc.ec.europa.eu/...
23.07.2008 15:27:07
25. 07. 2008 | 13:08

autor napsal(a):

ad Jogin:

57000 kWh na litr benzinu je nesmysl. Selský rozum mi říká,
že když jede auto na plný výkon (třeba 57 kW) nevydrží mi tak jet 1000 hodin s 1 litrem benzinu. To je fantazírování.

Co se tyče mého "fantazírování",každý rok se konají závody solárních automobilů (které menají žádný jiný zdroj než PV a přejedou celý kontinent - například Austrálii či Ameriku). Viděl jsem je na vlastní oči.Ovšem není to klasické auto.

A solární přístříšek v Kalifornii Vám dá 340 kWh na 1m2 za rok (špičkové panely, 20% účinnost), čili tak 1 kWh za den x 15 m2 x 1/2 hodiny cesty domů - s autem o průměrném výkonu 30 kWh by jste to zvládl.
27. 07. 2008 | 22:08

Martin Sedláček napsal(a):

Máme - li žít ve slušné společnosti, pravidlem číslo jedna ke sdělení veřejnosti je představit se! Pokud potom uvádíte tzv. "fakta", proč pomíjíte další energetické obnovitelné zdroje a nepřinášíte jejich srovnání!? A 21 stol. bude dominovat atom, to říkají přední světoví znalci energetiky, ale VY jste zajisté větší znalec, už soudě dle demogogického článku pod nějž se oprávněně bojíte podepsat!
28. 07. 2008 | 00:37

jogín napsal(a):

Račte se podívat na Faradayův zákon, třeba na Wiki. Obrovská spotřeba elektřiny je způsobená elektrolýzou vody, vyrábí se nejen vodík, ale i kyslík. Auta na australském závodu používají elektřinu z fotovoltaiky přímo. Tady se ukazuje, jak aktivisté díky nesprávnému odhadu propagují nesmysly.
28. 07. 2008 | 09:47

jogín napsal(a):

Omlouvám se, chyba je skutečně na mé straně, příslušná konstanta je v ampérsekundách, ne v ampérhodinách. Ekvivalent 1 l benzinu je tedy 15 kwh beze ztrát, prakticky asi 60 kwh.
28. 07. 2008 | 10:16

autor napsal(a):

ad Martin Sedláček:
opravdu Vám nerozumím. představil jsem se jménem,kde jsem zaměstnán a co dělám,
v diskusi se objevilo i mé CV,
co chcete více.
A že říkáte že Atom bude dominovat - to je Váš (nepředstavil jste se) názor, a kdo a odkud jsou Ti Vaši znalci? Najdu Vám jiné, třeba z Německa, co říkají pravý opak.

Diskuse není jen o tvrzeních, diskuse je především o argumentech. Žádné Vaše argumenty jsem nečetl.
29. 07. 2008 | 14:42

3633 napsal(a):

Dík za zajímavý článek. Samozřejmě, i ve 21. století lze očekávat bouřlivý technický a technologický rozvoj. A to zejména v oblastech, které jsou zákonnými normami dlouhodobě zvýhodněny, a jsou do nich proto pumpovány peníze. Tak je tomu i u naší současně proklamované podpory rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Vždyť bez této podpory by snad nikdo o tyto drahé a pohříchu i nespolehlivé zdroje energie ani nejevil zájem.
Ovšem, pokud zákonem stanovenými prostředky, určenými na rozvoj OZE, si u nás dominantní výrobci energií vylepšují svůj hospodářský výsledek, je v nastavení podmínek získávání těchto prostředků „cosi“ špatně. Stejně tak asi není normální, aby zahraniční kapitál sváděl bitvu s místními samosprávami o zaplevelení našeho území větrníky…

Zdá se, že nikdo z diskutujících, dokonce snad ani ČEZ, nezná skutečnou míru přímých či nepřímých dotací a podpor, věnovaných státem na rozvoj (i jaderné) energetiky. Proto jsou diskuze a snahy o porovnávání, která varianta výroby energie je ekonomicky výhodnější, jen srovnáváním nesrovnatelného a zbytečnými spekulacemi.
Žijeme v ekonomickém systému, kde každého dodavatele zboží, služeb a energií zajímá pouze solventnost zákazníka a jeho ochota za zboží, službu a energii včas zaplatit. Tedy nikoliv jak k penězům došel. Proto patrně nikdo tyto přímé i nepřímé intervence státu do rozvoje segmentu jaderné energetiky řádně neeviduje a nevyhodnocuje.
29. 07. 2008 | 18:00

Hansus. napsal(a):

Děkuji za ten článek, podobných je jen poskrovnu. Energetická bezpečnost státu je věc velmi důležitá a musí se k ní přistupovat s co největší poctivostí a pokorou. Tu není místo pro tzv. zviditelňování svého umu. Energie z jádra (v budoucnosti se přiblížit k tokamaku, jaderné syntéze prvků) by pro náš stát měla být základním zdrojem pro naší spotřebu energie (pro obyvatelstvo, železnici, dopravu obecně, průmysl a pro výrobu H2 pro provoz automobilů). Ostatní výroba energie (větrná, fotovoltaická, vodní) by měly být zdroji doplňující hlavní zdroje. Děkuji Vám.
31. 07. 2008 | 09:22

autor napsal(a):

ad Hansus:
myslím si že už nyní je řadě vědců i politiků (v EU, USA, Japosku) jasné, že obnovitelné zdroje energie budou hlavní zdroje v 21. století, jenom ony již existují, mají dostatečnou kapacitu a jsou šetrné k životnímu prostředí. Energetika se změní, podobně jako nastoupily počítače, počítačové sítě a internet, nastoupí i inteligentní distribuované energetické sítě a vodík jako prostředek na uložení energie a čisté palivo.
Můj názor je, že ve střední evropě (Německo, my asi ne) se toho dočkáme po roce 2020. Samozřejmě, v té době budou i fungovat (dožívat) uhelné a jaderné elektrárny
04. 08. 2008 | 21:06

Štěpán Stehlík napsal(a):

Dobrý den pane Vaněčku,
zajímal by mě Váš pohled na DSC články. Zatím tu o nich nepadlo ani slovo a přitom je to úžasná technologie, která jak doufám najde využití po boku klasických křemíkových článků. Dle mého soukromého názoru jste správný vědec, zapálený vizionář s pozitivním myšlením, protože bez toho nejde dělat vědu. Rád bych s Vámi ve všem souhlasil, nicméně si myslím že JE potřebujeme a budem potřebovat, ale kdyby se povedlo instalovat levně, bez dotací a bez omezení na každou střechu solární panely, bylo by to jistě úžasné. Ještě vymyslet, jak tu energii efektivně skladovat a jsme za vodou:-).
Hezký den.
06. 08. 2008 | 13:08

Okis napsal(a):

Martin Sedláček: Srovnání s jinými metodami výroby energie, které vám tu tak chybí, najdete třeba v článku na http://viktor.johanesville....
"Kupodivu" se stejným závěrem jako článek pana Vaněčka.
11. 08. 2008 | 09:40

McJohn napsal(a):

Je vidět, že tento článek napsal člověk, který se kouká jen na parametry a „praktické zkušenosti“ si přečetl někde na internetu. Je mnoho článků na toto téma, mnoho jich popisuje fotovoltaickou energii jako spásu pro svět, ale málokdo uvádí příklady z praxe a popisují jen nereálné příklady nebo nás uvádí do budoucnosti :( Pracuji pro firmu, která mimo jiné zajišťuje realizaci fotovoltaických elektráren.

Ekologický pohled na články, je z jedné strany jasný, slunce svítí a vyrábí se energie, nic nekouří, nic nehlučí. Ale na druhé straně je výroba těchto panelů :( Tato výroba není zrovna ekologická. Nebudu tu uvádět čísla, ty si každý může najít sám.

Další věcí, jak se tu zmiňovalo, je, že slunce nesvítí celý den :( Největší odběr energie je přibližně od 6h do cca 20h, bohužel po celou tuto dobu sluníčko ani nezasvítí. Nehledě na to, že na panel musí sluníčko přímo svítit bez mráčku abychom dosáhli cca 90% maximálního výkonu. Při oblačnosti klesá tento výkon na max. 20 %. (tyto čísla jsou z praxe a platí pro většinu panelů dnes používaných v Evropě, technologie se vyvíjejí a zlevňují).

Návratnost se krásně počítá na papíře, ale praxe je opět jiná. Bez dotované energie by se žádná „fotovoltaika“ tak nerozšířila. Výkupní cenu v ČR „ekologické“ energie je cca 13kč za 1 kWh, vy podle tarifu platíte cca 4kč za 1 kWh. Nikomu se nevyplatí vyrábět si energii pro vlastní spotřebu (nemluvím o kalkulačkách a dobíjení mobilů ;) Zpět k návratnosti, Neslyšel jsem o jediné elektrárně, která by měla menší návratnost než 3 roky a tato návratnost je pro největší fotovoltaické elektrárny v ČR. Sami si snadno můžete spočítat: jeden panel o výkonu cca 200 W stojí cca 20000kč, potřebujete nějaký pozemek a konstrukci a nejspíš i úvěr v bance. Jen návratnost jednoho panelu, když budeme počítat, že sluníčko pořád svítí 12h denně 0,2 kW x 12 h x 365 dní x 13 kč/kWh = 11388 kč což znamená, že návratnost jen panelu je cca 2 roky :( A kde máme pozemek, konstrukce, stavbu, úroky z půjček. Nepočítejte s dotací na výstavbu, tu už dneska těžko dostanete.

Poslední věc kterou nezmiňují lidé, kteří nevidí do problematiky a jen kopírují nepřesné články z internetu je, že z energetického hlediska je fotovoltaika skoro nepoužitelná :( (ještě horší v tomto ohledu je větrná energie) Nevíte, kdy nám bude svítit sluníčko, proto musíme mít v záloze jiný zdroj energie. Praxe je taková, začne svítit (foukat vítr), je přebytek energie, kterou zrovna nikdo nepotřebuje, tak se prožene celou Evropou, ona se někde ztratí ;) Akorát se komplikuje život energetikům.

Fotovoltaika je možná alternativou do budoucna, ale pochybuji, že se toho naše generace může dočkat. Jen snílkové odsuzují jaderné elektrárny a chtějí je nahradit fotovoltaickou (větrnou) energii, jen stačí trochu přemýšlet.

Můžete moje postřehy dementovat, budu jen rád, ale zkuste si je třeba sami ověřit. Jestli umíte jen trochu anglicky, tak vám nebude dělat problém udělat si opravdu svůj názor. Neberte názory jiných lidí za fakt, ale snažte se koukat na věc i z druhé stránky. Prosazujte fotovoltaiku, aspoň budu mít dost práce ;)
22. 08. 2008 | 20:31

McJohn napsal(a):

Je vidět, že tento článek napsal člověk, který se kouká jen na parametry a „praktické zkušenosti“ si přečetl někde na internetu. Je mnoho článků na toto téma, mnoho jich popisuje fotovoltaickou energii jako spásu pro svět, ale málokdo uvádí příklady z praxe a popisují jen nereálné příklady nebo nás uvádí do budoucnosti :( Pracuji pro firmu, která mimo jiné zajišťuje realizaci fotovoltaických elektráren.

Ekologický pohled na články, je z jedné strany jasný, slunce svítí a vyrábí se energie, nic nekouří, nic nehlučí. Ale na druhé straně je výroba těchto panelů :( Tato výroba není zrovna ekologická. Nebudu tu uvádět čísla, ty si každý může najít sám.

Další věcí, jak se tu zmiňovalo, je, že slunce nesvítí celý den :( Největší odběr energie je přibližně od 6h do cca 20h, bohužel po celou tuto dobu sluníčko ani nezasvítí. Nehledě na to, že na panel musí sluníčko přímo svítit bez mráčku abychom dosáhli cca 90% maximálního výkonu. Při oblačnosti klesá tento výkon na max. 20 %. (tyto čísla jsou z praxe a platí pro většinu panelů dnes používaných v Evropě, technologie se vyvíjejí a zlevňují).

Návratnost se krásně počítá na papíře, ale praxe je opět jiná. Bez dotované energie by se žádná „fotovoltaika“ tak nerozšířila. Výkupní cenu v ČR „ekologické“ energie je cca 13kč za 1 kWh, vy podle tarifu platíte cca 4kč za 1 kWh. Nikomu se nevyplatí vyrábět si energii pro vlastní spotřebu (nemluvím o kalkulačkách a dobíjení mobilů ;) Zpět k návratnosti, Neslyšel jsem o jediné elektrárně, která by měla menší návratnost než 3 roky a tato návratnost je pro největší fotovoltaické elektrárny v ČR. Sami si snadno můžete spočítat: jeden panel o výkonu cca 200 W stojí cca 20000kč, potřebujete nějaký pozemek a konstrukci a nejspíš i úvěr v bance. Jen návratnost jednoho panelu, když budeme počítat, že sluníčko pořád svítí 12h denně 0,2 kW x 12 h x 365 dní x 13 kč/kWh = 11388 kč což znamená, že návratnost jen panelu je cca 2 roky :( A kde máme pozemek, konstrukce, stavbu, úroky z půjček. Nepočítejte s dotací na výstavbu, tu už dneska těžko dostanete.

Poslední věc kterou nezmiňují lidé, kteří nevidí do problematiky a jen kopírují nepřesné články z internetu je, že z energetického hlediska je fotovoltaika skoro nepoužitelná :( (ještě horší v tomto ohledu je větrná energie) Nevíte, kdy nám bude svítit sluníčko, proto musíme mít v záloze jiný zdroj energie. Praxe je taková, začne svítit (foukat vítr), je přebytek energie, kterou zrovna nikdo nepotřebuje, tak se prožene celou Evropou, ona se někde ztratí ;) Akorát se komplikuje život energetikům.

Fotovoltaika je možná alternativou do budoucna, ale pochybuji, že se toho naše generace může dočkat. Jen snílkové odsuzují jaderné elektrárny a chtějí je nahradit fotovoltaickou (větrnou) energii, jen stačí trochu přemýšlet.

Můžete moje postřehy dementovat, budu jen rád, ale zkuste si je třeba sami ověřit. Jestli umíte jen trochu anglicky, tak vám nebude dělat problém udělat si opravdu svůj názor. Neberte názory jiných lidí za fakt, ale snažte se koukat na věc i z druhé stránky. Prosazujte fotovoltaiku, aspoň budu mít dost práce ;)
22. 08. 2008 | 20:32

autor napsal(a):

ad McJohn:
jelikož čtete též anglickou literaturu,
přečtěte si prosím z velmi renomovaného zdroje článek:
Electricity without carbon.

Je to jedno z posledních čísel
Nature, vol. 454 (2008) 816
z 14. August 2008
Zjistíte že mají obdobný názor jako já.

Poznámky obdobného typu jako máte Vy měli určitě lidé okolo roku 1900 vůči (možnému) vítězství automobilů nad koňskými povozy.
25. 08. 2008 | 10:34

M.Štěrba napsal(a):

Vážený pane Vaněčku,
Po přečtení Vašeho článku a všech komentářů bych si dovolil vyslovit vlastní poznatky i když trochu se zpožděním.

Uznávám Vaši odbornou úroveň v oboru PV článků nechci polemizovat o energetické a ekonomické návratnosti PV, o optimistických výhledech tenkovrstvých článků, vývoji s využitím nanotechnologie, biologie. K vývoji určitě dochází a dojde.

Bohužel velmi okrajově a trochu amatérsky vstupujete na půdu vlastního provozování energetických systémů, zvl. eltrizačních soustav. Energetika má svoje zákonitosti a studuje se to jako obor např. na ČVUT. Tímto Vám nechci vytýkat, že nejste energetik, každý jsme něčím. Elektrizační soustava má svoje zákonitosti, které platí nyní a budou platit i v budoucnosti t.zn. produkce = spotřeba v každém okamžiku bez ohledu na to, jestli je síť lokální nebo centrální.
V každé síti musí být řešeno zálohování i na delší dobu, průběžná regulace, přenosové a distribuční soustavy.

Elektrizační soustava v podmínkách PV musí zajistit dodávku i v měsících od října do března, kdy je sluneční svit 25% z roku při zvýšeném nároku na spotřebu t.zn musí fungovat horká záloha.
Uvádíte, jako "úložiště" elektrické energie akumulátory a super kapacitory. Toto jsou prostředky pro lokální nikoliv síťové použití. Už ale neuvádíte co způsobí provoz, údržba a likvidace tisíců těchto akumulátorů často s agresivními komponentami.

Uvádíte jako příklad jak se výborně s multizdrojovou regulací vypořádalo Dánsko. Nevím, jak jste na to přišel. Skutečnost je taková, že dle Danish Energy Agency se s tím Dánsko samo nebylo schopno vypořádat, ale regulační energie je zabezpečena připojením na norskou a švédskou hydroenergetickou soustavu, která působí jako regulační polštář.

Podle Vašeho popisu to vypadá, jako kdyby PV zásobovaly pouze domácnosti. Podle CSU je to však 29%, zbývajících 71% je spotřebitelem průmysl-hutě, strojírenství, chemie a doprava, které vyžadují dodávku 24 hodin denně atd.

Je otázka, jestli jste ochoten přijímat jiné informace než ty Vaše, které jste si vybral. Myslím že by Vám velmi prospělo navázat kontakt s vystudovaným energetikem s víceletou praxí v řízení a regulaci elektrizační soustavy, aby Vám umožnil přenést se z prostředí laboratoře do reálného provozu se všemi problémy, které to přináší.

Dále už to nebudu rozvádět.
Jen mě napadlo, že při současném rychlém rozvoji PV stávající instalace rychle sestárnou a ty tisíce hektarů PV bude potřeba nahradit výkonnějšími. Otázka je, jestli by nebylo efektivnější veškeré prostředky věnovat výzkumu PV včetně regulačních prostředků a instalovat tehdy, až se stanou konkurence schopnými na trhu energetických zdrojů.
S přáním hodně úspěchů M.Štěrba
06. 09. 2008 | 21:45

jirka napsal(a):

Můj názor je ten: že asi za týden přijede firma z německa a já neváhám zaplatit 1,3mil kč (a trochu se i zadlužit)za PV 10kWp na střechu.Tolik totiž tomu věřím - samozřejmě také díky dotacím bohužel na úkor druhých....
12. 09. 2008 | 00:35

ronie napsal(a):

Odpůrci solaru mrkněte na odkaz:
http://www.solarhaus.cz/nov...
12. 09. 2008 | 17:22

ronie napsal(a):

Odpůrci solaru mrkněte na odkaz:
http://www.solarhaus.cz/nov...
12. 09. 2008 | 17:22

autor napsal(a):

ad M. Sterba
Otázky a náměty co kladete se v Německu řeší.
Ted jsem se pravě vrátil z evropské PV konference,
kde referovali mimo vědců též odborníci z Německa z Vašeho oboru. Analyzovali denní rozložení okamžité spotřeby v Německu - vybrané body po celém Německu. Denní spotřeba má své maximum v poledne a křivka sleduje průměrné dodávky PV energie do sítě v dané lokalitě.
To je to co je v elektrické síti potřeba.
Němci spočítali, že až do cca 30GW výkonu PV elektráren v Německu bude PV představovat optimální zdroj elektrické energie, tuto špičku vykrývající.
Němci se na 30 GW výkonu PV elektráren dostanou někdy do 20 let. Pak teprve budou řešit Vaše problémy.
Ale největší spotřebitel primární energie v Německu je automobil. Němci předpokládají v roce .... (vypadlo mi to z hlavy) již 10% hybridních automobilů v Německu,
jejich baterie budou další "úložné místo" pro PV. Další úložný prostor představují podzemní tlakové zásobníky (zralá technologie používaná nyní ve spoustě států ke skladování strategických rezerv zemního plynu). A pak už snad nastoupí éra vodíku.
Svět se mění, sluníčko má každý, na rozdíl od ropy, zemního plynu či uranového paliva.
15. 09. 2008 | 16:49

Ivan Levora napsal(a):

Článek pana Vaněčka jsem si přečetl až s ročním odstupem po posledním příspěvku do diskuse. Přesto bych chtěl uvést některé připomínky jak k samotnému článku, tak k dosud proběhlé diskusi.
V uvedené publikaci postrádám údaj o tom, jaký je u současně používaných fotovoltaických článků poměr mezi energií, kterou tyto články vyprodukují za dobu své životnosti a energií potřebnou k jejich výrobě. Další otázkou je způsob likvidace vysloužilých fotovoltaických článků a zdali je možná nějaká recyklace. Pokud bude nutné vysloužilé fotovoltaické články odložit na skládky, pak by v případě jejich masového rozšíření mohl za několik desítek let vzniknout vážný problém s jejich likvidací.
Jinak s názory pana Vaněčka ohledně využívání OZE plně souhlasím. Všichni horliví zastánci jaderné energetiky by si měli uvědomit, že konečná forma každé energie je teplo, a to i té části, která se dle našich měřítek přemění na užitečnou práci. Produkci energie nemůže lidstvo neomezeně zvyšovat, neboť se tím narušuje teplotní rovnováha na povrchu země a v atmosféře. Z tohoto důvodu má využívání jaderné energie své meze, a to i za předpokladu, že se podaří zvládnout technologii jaderných elektráren 4. generace nebo termojaderné fůze. Celkové množství energie, kterou lidstvo produkuje není sice zatím tak velké, aby teplotu země výrazněji ovlivňovalo, ale pokud bude pomocí fosilních a zejména jaderných palivu produkci energie neustále zvyšovat, dojde nakonec ke globálnímu oteplování i bez skleníkového efektu v důsledku nadprodukce energie. Výroba el. energie v tepelných a jaderných elektrárnách s výslednou účinností cca 30% k této nadprodukci vydatně přispívá! Z těchto důvodů je pak využívání OZE zcela opodstatněné, neboť tyto energetické zdroje využívají energii sluneční a produkci energie na povrchu země tak nezvyšují! Otázkou nadprodukce energie si ovšem zatím nikdo hlavu neláme, stejně tak, jako si před 50 lety nikdo nelámal hlavu s produkcí oxidu uhličitého a dalších škodlivin vznikajících při spalování fosilních paliv. Nepravidelnost dodávek el. energie z OZE je řešitelná pomocí vhodných zásobníků energie (přečerpávací elektrárny, tepelné zásobníky, výroba vodíku), které se budou dále zdokonalovat. Rovněž je řešitelné i diskutované přelévání velkých výkonů v el. sítích a bude se dále rozvíjet. Již dnes umožňují dálková stejnosměrná vedení přenos výkonu až 5 000 MW na vzdálenost 1 400 km a i zde lze očekávat další vývoj. Zamýšlený projekt DESERTEC spočívající ve výstavbě obřích slunečních elektráren na Sahaře považuji za velice perspektivní a bylo by jenom dobře, kdyby se a.s. ČEZ k tomuto projektu připojila. Místo pochybné výstavby dalších jaderných reaktorů by se tak získal významný obnovitelný zdroj energie, který by vůbec nezatěžoval životní prostředí naší republiky a v globálním pojetí by nepřispíval k nadprodukci energie na povrchu země. Rovněž zatížení životního prostředí na Sahaře by bylo jen minimální. Projekt DESERTEC nevyužívá fotovoltaické články, zde mají být použity sluneční koncentrické elektrárny se zásobníky tepelné energie, které podstatně sníží nepravidelnost dodávek el. energie. Pro vzdálenější budoucnost vidím OZE jako jedinou schůdnou alternativu pro zajištění energetických potřeb lidstva.
Na adresu pana "Pumprlidentlicha" bych chtěl poznamenat, že svými neurvalými útoky na vzdělání pana Vaněčka hlavně vykreslil charakteristiku své vlastní osoby. K tomu mohu jenom dodat, že i lidé s vysokoškolským vzděláním a akademickými tituly mnohdy publikují vyložené dezinformace. Toto se ovšem netýká pana Vaněčka. Více se o zmíněných dezinformacích může pan "Pumprlidentlich" a případní další zájemci dozvědět na mém blogu na adrese: http://dezinformace.blog.cz/
Podobně bych chtěl upozornit pana "jogína", že i po opravě je jeho údaj o výhřevnosti 1 litru benzinu naprosto chybný. Při obvykle uváděné výhřevnosti 43,63 MJ/kg a hustotě 0,74 kg/l je výhřevnost 1 litru 43,63 x 0,74 = 32,2862 MJ. Pro přepočet na kWh platí základní fyzikální vztah 1 kWh = 3,6 MJ, takže výhřevnost 1 litru benzinu činí 32,2862 : 3,6 = 8,968 kWh. Jak byla odvozena hodnota 15 kWh je pro mne naprostou záhadou. Rovněž bych chtěl dodat, že pro výhřevnost vodíku bývá v tabulkách obvykle udávána hodnota 120 MJ/kg.
Původní účastníci diskuse budou asi tyto řádky sotva číst. Nebude ale na škodu, když si případní další čtenáři budou moci udělat představu o tom, jakým způsobem byla diskuse vedena.
Ivan Levora
18. 01. 2010 | 01:10

Alena napsal(a):

Samotná instalovaná fotovoltaika skutečně přírodu nenarušuje (maximálně hyzdí) - a co narušení migračních tras volně žijící zvěře a zábor jejich životního prosoru? Ha? Chytráku
19. 01. 2010 | 09:47

Ivan Levora napsal(a):

K příspěvku pana Aleny:
Narušení migračních cest pro zvířata vlivem instalace fotovoltaických panelů, to je skutečně pádný důvod proti jejich použití!!! Což takhle výstavba dálnic, městských aglomerací nebo jiných větších staveb včetně povrchových dolů, to nenarušuje migraci zvěře? Nehledě na to, že u rozsáhlejších ploch fotovoltaických panelů by se v případě potřeby mohly pro zvěř ponechat přiměřené průchody. Vážnější problém spočívá spíše v případném záboru zemědělské půdy. Naskýtá se však možnost umístit panely na střechách budov, nebo na místech nevhodných pro zemědělské využívání. V porovnání s ostatními způsoby získávání el. energie, zatěžují fotovoltaické panely životní prostředí poměrně málo. A co sluneční elektrárny na Sahaře - jaké zvěři tam budou bránit v migraci? Bylo by dobré vkládat do diskuse pouze objektivní argumenty, jinak taková diskuse ztrácí smysl!
22. 01. 2010 | 12:20

Cohen27Dorothea napsal(a):

The <a href="http://lowest-rate-loans.com">loan</a> are important for guys, which want to organize their own career. In fact, it's not very hard to get a collateral loan.
18. 03. 2010 | 04:00

Israel Inda napsal(a):

Good article, http://www.haoxinglass.com Each and every point is http://www.china-ouya.com good enough.This is a good,common sense article. http://www.china-bamboofloo... Very helpful to one who is just finding the resouces about http://www.china-bamboofloo... this part.It will certainly help educate http://www.china-bamboofloo... me.Thanks for sharing with us your wisdom.Great!This article is http://www.hc-cca.com creative,there are a lot of new idea,http://www.mingjiangnan.com it gives me inspiration. http://www.xyweavebag.com I think I will also inspired by you http://www.zh-bamboo.com and think about more new ideas。I am totally agree with http://www.china-yongding.com your oppinion.this blog post is http://www.ysteas.cn very encouraging to people who want to know these topics.Excellent article that http://www.ds-jiecheng.com will provide the incentive and http://www.huxi-cable.com/p... basis for my works. http://www.ejaisolar.com I wonder if I can mention the article as http://www.chinajmdq.com a bibliographic reference in my work. Very interesting and http://www.chinalasiji.com useful information! It's pity that such occasions are still exist in the world, but we should act all http://www.huxi-cable.com/s... together for to prevent them. Thanks.Very interesting and http://www.hzzxdq.net useful information! http://www.zjbangge.com/rec... It's pity that such occasions are http://www.zjbangge.com/lea... still exist in the world,http://www.zhuoerya.cn but we should act all together for to prevent them. Thanks.You really know http://www.hn-hardware.com what your talking about here. Thanks for the great step by http://www.zjbangge.com/sec... step how to blog. Great stuff from you, http://www.sunsurf.com.cn man. Ive read your stuff before http://www.jdxpwj.cn/booste... and youre just too awesome. http://www.zjxhdz.com I love what youve got here, http://www.tygluegun.com love what youre saying and http://www.wanjia-ylm.cn the way you say it. You make it entertaining http://www.hangxiang.cn and you still manage to keep it smart. I cant http://www.meiyuanfurniture... wait to read more from you. This is http://www.jdxpwj.cn/tow-rope really a great blog.This is one of http://www.deliver.com.cn the best posts that I’ve http://www.hzzhuoyuan.com ever seen; you may include http://www.hzhtdq.cn some more ideas in the same theme. http://www.china-chunyu.cn I’m still waiting for some interesting thoughts http://www.cnboostercable.com from your side in your next post.I like this kind of very useful http://www.huaan-med.com/fo... articles congratulations I wish you continued success, I hope http://www.huaan-med.com/me... I can do this kind of article。
16. 08. 2010 | 04:04

Catina Choung napsal(a):

Again another http://www.jdkeda.com happy reader. Very helpful. But I do agree with http://www.huaan-med.com/wr... dude - not sure if ill spend too much time on http://www.huaan-med.com/wa... this?? Great solution ,That sounds very interesting .
http://www.hzhwknit.com
http://www.cnboostercables.... great topic. http://www.cnboostercables.... Thanks for your article, http://www.phccwy.com its been very helpful. http://www.huaan-med.com/ba... Thanks for sharing your information. http://www.huaan-med.com/in...
Nice post! http://www.sunstorm86.com Although we are familiar with http://www.cnyonghao.com our culure, but we maybe don't really understand http://www.huaan-med.com/in... it. It need to study deeply.It's a very meaningful http://www.huaan-med.com/fo... activity. Looking forward to joining you.meter from http://www.huaan-med.com/di...
Thanks a lot for http://www.racketchina.com enjoying this beauty article with http://www.lk-outdoorfurnit... me. I am apreciating http://www.eammarsolar.com very much! Looking forward to http://www.huaan-med.com/di... another great article. Good luck to the author! http://www.huaan-med.com/ea... all the best! Those http://www.jihepackage.com who want to get the scholarship must http://www.jihepackage.com/... work hard and try their best. http://www.jihepackage.com/... It's exciting to hear this good http://www.huaan-med.com/di...
Thanks for this http://www.suntasksolar.com great post. I have become a http://www.trading-mx.com huge fan of this website and http://www.shopdisplaycn.com I really cant wait to read you next posts! Your post are http://www.jihepackage.com/... inspirational.
Looks like a very interesting http://www.jihepackage.com/... solution technology. Thanks for sharing .
http://www.worldmaya.cn
http://www.chinachristmasba...
http://www.xdbike.com
http://www.zjqiangsheng.com
16. 08. 2010 | 04:07

Kodl napsal(a):

Fotovoltaika, proč ne, ale bez dotací a za tržní ceny. Za to lobistické svinstvo v naší legislativě ohledně fotovoltaiky by měl někdo viset!
14. 09. 2010 | 01:26

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peka Karel · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy