Moji předkové ze starého rybářského rodu, o kterém se uchovává již jen omezená ústní tradice na Praze 10, žili po staletí také na březích moravských řek. Jednou z takových řek je i Bečva.

Řeky jsou obklopeny lužními lesy, které často tvoří vrby a olše. Ty rostou na trvale podmáčených píscích a hlínách, které tam donesly povodně ve vrcholném středověku, kdy byly odlesňovány a kolonizovány horské oblasti (např. ty v Beskydech nebo Vsetínských vrších). Tyto vrstvy jsou velmi propustné pro vodu i pro chemikálie obsažené v těchto vodách nebo píscích.

Areál DEZA a.s. u Valašského Meziříčí má na délku více než 3 km a kopíruje ze severu břeh Bečvy přesně v místech, kde k havárii 20.9.2020 došlo. Zabírá velkou část katastrálních území Mštěnovice a Krásno nad Bečvou. Celý tento areál vyrostl na místě, kde rostly vrbové lesy. Tomu napovídá i název blízké osady Vrbí. Také název Mštěnovice (podobně v republice Moštěnice) je pojmenováním pro trvale podmáčené místo. Areál obtékají dva potoky – Černý a Jasenický, které oba ústí do Bečvy. Ale také osou celého areálu podél Bečvy v 19. století vedl Comun canal – městská kanalizace z městečka Krásno (dnes je místní částí Valašského Meziříčí jako k.ú. Krásno nad Bečvou). V areálu je více vodních nádrží, každá má přece nějaký přítok a nějak odtok. Zabýval se snad někdo tím, co tímto potrubím proudí dnes a co jím proudilo 20.9.2020, kdy se nešťastná havárie a ekocida/ichticida, která zabila 40 tun ryb, stala?

Nezdá se Vám přinejmenším podivné, že veškerá pozornost orgánů činných v trestním řízení byla nasměrována (kýmsi zainteresovaným) na jednu potrubní výpusť vedoucí z dalekého Rožnova pod Radhoštěm o rozměru několika centimetrů, zatímco zde je plocha o rozloze několika km2 navíc protnutá několika vodotečemi a tou se nikdo z trestních orgánů vážně nezabýval?
Proč nikdo neprozkoumal důkladně s využitím expertů z oblasti chemie a ekologie možnost synergií mezi deštěm, pískovým podložím a drobnými vodotečemi, které se na území areálu DEZA a.s. nacházejí? Chemické závody se na místě nacházejí od 60. let 20. století, za tu dobu místní podloží může obsahovat neznámé množství ekologické zátěže včetně chemických látek nebezpečných pro životní prostředí. Proč nebylo také vzato v potaz, že v areálu DEZY vznikly v roce 2020 celkem 4 události, při nichž mohlo k úniku nežádoucích látek do okolního prostředí dojít?
Proč se také nikdo vážně nezabýval tvrzením hustopečských rybářů, že ryby začaly lekat mnohem více po proudu, než by odpovídalo úniku jedů z rožnovského potrubí? (zdroj)

Proč se také nikdo z trestních orgánů vážně nezabýval pokusem hydrochemika Hrušky, který dokázal, že k rozpuštění škodlivé látky muselo v jiné části toku Bečvy než by odpovídalo zdroji v rožnovské výpusti? (zdroj)

Nesmíme opomenout zmínit posudek znalce Klicpery a stavební fakulty VUT Brno, které svědčí pro ENERGOAQUU a DEZU vylučují jako viníka. U znalce Klicpery jsou však jisté pochybnosti o jeho nezávislosti, protože dříve plnil zakázky pro AGROFERT, posudek VUT Brno přímo zadala a zaplatila DEZA a.s., takže je tímto zásadně ovlivněn (znalci z VUT Brno mohli pracovníci DEZA a.s. účelově poskytnout vybrané informace selektivně a některé informace mohli zatajit a on plnil zadání). Nedůvěryhodnost znalce Klicpery snižuje jeho údajné porušení mlčenlivosti. (zdroj 1, 2)

Orgány činné v trestním řízením dluží veřejnosti mnohá vysvětlení, pokud si chtějí udržet důvěru v nestranný a objektivní proces vyšetřování. Nebo máme věřit tomu, že pracovníci Policie ČR jsou tak jednodušší, že jim postačí, pokud jim ministr Brabec v jasném střetu zájmů vůči svému stranickému předsedovi Babišovi ukáže na jedno potrubí jako podezřelé, doplní mezi koutky úst, že DEZA to určitě nebyla a oni se soustředí na ukázanou třísku a rozhodnou se poslušně, že se vůbec nebudou zabývat areálem chemičky v délce 3 km podél téže řeky?
Mým cílem není zasahovat do probíhajícího trestního řízení, ale dle mého názoru je na základě předložených indicií z více nezávislých zdrojů, které jsem se zde pokusil aspoň v obecnosti shrnout, DEZA přinejmenším stejně podezřelá jako ENERGOAQUA. Bez jasné odpovědi na tuto otázku ze strany orgánů činných v trestním řízení bude další proces v této věci velmi netransparentní a pro veřejnost nedůvěryhodný.
Zejména je nepochopitelné pro spoustu lidí, proč se Policie vůbec nezabývala variantou, že pachatel ekologické havárie a inspektoři České inspekce životního prostředí mohli jednat ve shodě, což mohlo vést k neodebrání nebo ztrátě vzorků otrávené vody v inkriminovaný den 20.9.2020.

Ing. Pavel Večeřa