Na Staroměstském náměstí demonstrovalo 5. února prý až tři tisíce příznivců projektu novostavby Národní knihovny podle návrhu pana architekta Kaplického.

O výsledcích mezinárodní soutěže na architektonický návrh knihovny probíhá urputná diskuse příznivců a odpůrců vítězného projektu, točící se neustále kolem soudů o kvalitě výtvarného a urbanistického řešení stavby. Téměř vůbec se v ní neuvádí hledisko technologické. Žádná ze soupeřících skupin nezmiňuje to nejdůležitější, co by měla Národní knihovna naplňovat . Tím je usnadnění přístupu k informacím pro co nejširší okruh studujících a badatelů. Fondy Národní knihovny by neměly být prioritně určeny běžnému čtenáři, který může snadněji využít služeb sítě okresních nebo místních knihoven.

Projekt architekta Kaplického splňuje sice (byť pozměněné) zadání budoucího stavebníka, problém ale je, že ono zadání je již morálně zastaralé. Odpovědnost za kvalitu zadání nese samozřejmě stavebník, nikoliv architekt. Neaktuálnost zadání spočívá především v nerespektování technologických změn a inovací při práci s dokumenty, ke kterým došlo za posledních deset let a také nepřihlédnutím k posledním návrhům Rady a Komise EU. V Česku je často legislativní, normotvorná a metodologická práce EU přijímána s despektem. Pokud přijdou ze společenství nové myšlenky a doporučení, jsou mnohdy nesprávně vykládány nebo zcela ignorovány. Nejinak tomu bylo a je s doporučeními týkajícími se práce s knihovními a ostatními kulturními dokumenty.

Komise EU se iniciativou i2010: Digital Libraries ze dne 30. září 2005, v části Intro, postavila za návrh „ … six Heads of State and Government advocated the creation of a virtual European library, aiming to make Europe´s cultural and scientific record accessible for all. The Commission has welcomed this plan and will contribute to it through the i2010 flagship initiative on digital libraries.“

24. srpna 2006 následovalo doporučení komise EU ( O digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů ) ,uveřejněné v Úředním věstníku EU 31. srpna 2006, v české verzi pod označením L 236/28. Posledním z důležitých dokumentů je informace Rady EU ( Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů ), zveřejněná v Úředním věstníku EU 7. prosince 2006 pod číslem C 297/1.

Jedna z dílčích etap, iniciativy i2010: Digital Libraries, vyvrcholila na konci roku 2008, kdy byl odstartován zkušební provoz serveru evropské digitální knihovny na adrese www.europeana.org .

V Česku byly tyto aktivity buď úplně ignorovány, nebo naplňovány pomalu a váhavě. Důvodem byl jednak nedostatek financí, jednak nedostatečná iniciativa samotných knihovníků. Oproti tomu hodně energie a finančních prostředků vydalo vedení NK od roku 2004 na prosazení projektu stavby nové budovy . „Mysleli jsme to dobře,“ řekl by nám asi bývalý šéf knihovníků. „Ale dopadlo to jako obvykle,“ dodal by nezávislý pozorovatel neúspěšného projektu. Zatímco příznivci skupiny bývalého prezidenta byli schopni zápasit s Hradní stráží o to, aby nad Hradem vlála vlajka EU, v praktické práci usilovali a dále usilují, v rozporu s doporučeními EU o prosazení slepých cest nejen v knihovnictví. Názorná to ukázka oportunismu.

Nechce se mi ani věřit, že by záměrem posledních aktivit obhájců novostavby mohla být snad snaha omezit pomocí blobu přístup k informacím na malou vrstvu šťastných pražských rezidentů. Takový výsledek by realizace projektu za pět miliard totiž přinesla.

Sedmadvacet zemí EU vlastnilo podle dokumentu i2010 ve svých knihovnách okolo 2.5 miliardy knihovních dokumentů, NK pouze šest milionů. Můžeme si snadno představit, jaký obrovský informační prostor by se českému uživateli otevřel účastí v projektu digitalizace knihoven. Je proto dobře, že byla stavba nové budovy NK zastavena .

Rozhodneme se opravdu pomoci nejširšímu okruhu zájemců k přístupu ke knižním dokumentům ? Potom je třeba urychleně přidat investice na digitalizaci fondů. Místo dnešních několika desítek milionů korun je nutné zvýšit rozpočet nejméně o jeden řád na stamiliony ročně. Zapomeňme na stavbu zbytečné, byť možná z pohledu uměleckého kvalitní architektury, určené pro několik set pražských rezidentů denně. Upřeme všechnu snahu ve prospěch stovek tisíc studujících a badatelů v celé republice, kteří se k dokumentům NK ( ale také například depozitářům Národní galerie, Národního muzea, archivům Českého rozhlasu, České televize a jiných institucí ) budou moci co nejdříve připojit odkudkoliv pomocí internetu.

Ladislav Grőssling