Počasí lze předvídat jen na několik dnů dopředu. Předvídat klima na několik dekád dopředu je těžké, ale ne nemožné. Ale předvídat politické klima, třeba jen na rok dopředu, to prostě nejde.

Na začátku roku v lednu 2009 se zdálo, že cesta do Kodaně bude jasná a slunečná. V Kodani se ve dnech 7. - 18. prosince bude konat OSN konference, která má nahradit Kyoto protokol na snížení emisí CO2 [1]. Nový protokolměl být přísnější a mít zuby - tedy sankce na země, které by nespolupracovali. Kyotské závazky nebyly závazné a některé země, zvláště USA za presidenta Bushe, neslíbily nic. Kyoto ani neratifikovaly.

V lednu vypadalo slibně všechno. Prezident Obama vyhlásil kurs, který se lišil od jeho předchůdce o 180 stupňů [1b]. Česko se ujalo presidentství EU a CERN se chystal spustit LHC - urychlovač, který měl potvrdit existenci elementární
částice, Higgsova bozonu, který (v žargonu fyziků) "Bůh užil ke stvoření všech ostatních částic" [2].

Čísla v hranatých závorkách, tedy [1], [2] .. jsou odkazy na podrobnosti a zdroje sebrané na této stránce

Po lednu se začaly stahovat mraky. Nejprve zkolaboval urychlovač LHC, potom české předsednictví a teď i popularita Obamy v USA klesla z pohodlné většiny skoro jen na polovinu. U toho LHC to byly supravodivé elektromagnety, takové, jaké jsou i nezbytnou částí projektu ITER [3], který má jednou vyrábět čistou energii metodou jaderné fúze.

Obama neztratil podporu svým bojem proti hospodářské krizi, tedy svou "Cestou do pekel" jak to nazval Mirek Topolánek. Spíše ztratil podporu u levice, když místo aby skončil válku v Iráku, rozšířil válku v Afganistanu a u pravice bojem za zdravotní reformu redukcí zbrojení. Jeho 'Cesta do pekel' je jeden z mála trendů, který se vyvíjí slibně. Nicméně, všechny země jsou stále velice opatrné se závazky, které by mohly ohrozit jejich škrábání se z krize ven.

Cílem EU jsou stále 'tři dvacítky': snížit emise oxidu uhlíky o 20% (ve srovnání s rokem 1990) do roku 2020 [4].

V USA se ze svých cílů slevilo.
Kongres, kolísá (z levé úchylky do pravé a zpět): Obamovův původní cíl 14% redukce navýšili na 20% a pak se ustálili na 17% redukcí emisi úrovně roku 2005.

Zákon Waxman-Markeův sotva prošel kongresem a nyní čelí 'živé diskusi' v senátu i v americkém tisku. Obamův ministr pro energii, Steve Chu, doporučuje 'realismus' a podotýká, že Kodaň není poslední konference na toto téma. Obama sám chce, aby kongres vynechal ze zákona cla na dovoz ze zemí, které meze na emise nepřijmou (tedy ty 'zuby'). Považuje to, aby se svět vybředl z hospodářské krize co nejdříve, za důležitější [4].

Pozici České republiky nelze zjistit. Její vnitřní politika je chaotická. Pozice parlamentu a prezidenta liší a není jasné, kdo má konečné slovo o přijetí mezinárodních smluv. [4b].

A co rozvojové země? Indie, Čína? I ty považují CO2 emise za vážný problém, ale jejich postoj závisí na dohodě. Aby mohly splnit očekávané kvóty emisí, budou muset vynaložit €100bn ročně (bn -bilion = E9 = tisíc milionů).

Z toho 22 až 50 bn€ by mohlo přijít z mezinárodní pomoci. Zde se objevují názorové rozdíly. Indie by chtěla dostat víc povolenek, než dnes mohou užít. Ty, které zbudou, mohou prodat. I Česko takového prodeje využilo a z prodeje financuje zateplování domů a solárního ohřívání vody. Pravicové noviny se rozhořčily nad tím, že Indie by chtěla mít násobek své dnešní potřeby. Problém je v tom, že USA užívá už dnes desetkrát víc energie na osobu než Indie nebo Čína.

Představte si obecní rybník do něhož všichni vyhazuji splašky. Obecní úřad serozhodne vybudovat čističku odpadních vod, ale potřebuje na to peníze. Velcí a bohatí statkáři mají víc splašků než drobní rolníci. Je to fér, aby platili stejnou pokutu za kg splašků, ypuštěných do rybníka, jako ti chudší? Nebyl by to socialismus? Těžko říci. Je to otázka politická a mravní, ne otázka přírodních věd, a tak se raději podívejme na pár nesporných fakt.

Kolik energie užíváme teď a kolik budeme potřebovat za dvacet let. Prohlédněte si druhý graf na této stránce .

Ukazuje spotřebu energie v kW na osobu na vodorovné ose. USA vede se spotřebou 11 kW (to znamená 11 kWh každou hodinu, což zahrnuje veškerou energii i v průmyslu a dopravě, přepočtenou na elektřinu, pro srovnání) [5]. Na svislé ose je HNP/na osobu. Japonsko je nejbohatší, podle HNP, užívá energie stejně jako evropské země, jen polovinu toho, co USA. V USA byla energie levná a tak se s ní plýtvalo. To se teď mění. Podle studie Švýcarské university ETH spotřeba ve vyvinutých zemích klesne na 2kW a v rozvojových a skoro vyvinutých zemích (Indie a Čína) stoupne na 2kW. Takže světový průměr zůstane stejný. Přírůstek obyvatel povede ke zvýšené spotřebě. Očekává se, že počet obyvatel vzroste z dnešních sedmi na devět tisíc milionů v roce 2050.

Nad to, a zde je ten hlavní motiv Kodaňské konference, emise CO2 na 1 kWh vzrostou. Světu totiž nedochází totiž fosilní paliva, ale jen 'čistá' fosilní paliva (zemní plyn, nafta). Bez regulace by průmysl sáhnul po nejlevnějším dalším zdroji - hnědém uhlí až ropných píscích (bitumenu) - tedy po 'špinavých' fosilních palivech.

Kritická veličina pro klasifikaci zdrojů energie je EROEI - návratnost energie vložené do těžby a výroby energie. Čistší zdroje mají návratnost až 100 a takových zdrojů je v přírodě méně a méně. Původní poludy s biopalivy měli EROEI asi 1 – jinými slovy, nezískali jste vlastně nic. ové technologie, od sluneční energie až k té fúzi [3] mohou mizející čisté zdroje nahradit. Daň na emise, ETS, má učinit vyvinutí těch nových technologii ekonomičtější, než užívání zdrojů nečistých. [5]

Pokud bude daň na emise schválena, výroba energie se začne urychleně orientovat na zdroje s nízkou emisi . V USA se dani a obchodováním s povolenkami říká 'cap and trade' (omez a obchoduj) a v Evropě ETS (Emission irading Scheme), ale je to celkem totéž . Hlavní trik je v tom, že z počátku se povolenky vydávají štědře a pak se každý rok šroub utahuje. Povolenka na jednu tunu CO2 začala na na 17€ . Každý rok bude povolenek méně a tak se cena každý rok bude zvyšovat a elektrárny, ve vlastním zájmu, budou snižovat emise. Kodaňská konference by toto schema měla uzákonit pro celý svět.

Jak víme, že to bude pracovat?

Nevíme to jistě, ale viděli jsme úspěšné užití této metody již v minulém, století. Trh povolenek, (ETS), s názvem 'cap and trade', byl vynalezen v USA v letech 80tých, pro boj s 'kyselým deštěm' (acid rain). Sazba na SO2 (oxid síry, který zpúsobuje kyselý déšť) je teď přes 1600 dolarů za tunu a to si žádná elektrárnanemůže dovolit. Proto všechny přešly na jiné zdroje než hnědé uhlí, anebo nainstalovaly odsiřovače.

Přesto mnoho ekonomů dává přednost jinému systému- 'uhlíkové dani', tedi daní na dovoz a těžbu fosilních paliv. Řikají, že mezinárodní systém je složitější nezbyla severní amerika, kde se obchos s povolenkamy, ETS, osvědčil.

Prosazení ETS na SO2 v osmdesátých letech v USA se neodehralo bez kontroverzí a sporů v kongresu. Lobbyisté utratili miliony dollarů, aby zabránili uzákonění regulace oxidů síry a dusíku, které způsobují kyselý déšť. Jedna organizace občanů (vytvořená lobbyisty) rozeslala tisíce dopisů, které tvrdily, že regulace zvýší ceny elektřiny o 30% a vyzývaly občany, aby proti "tomuto šílenství" protestovali u svých kongresmanů. Zákon prošel a během několika let koncentrace SO2 klesla na polovinu a náklady na elektřinu vzrostly jen nepatrně. Demokracie kapitalismus to přežil a problém kyselého deště zmizel. [6]

Atmosféra je takový obecní rybník pro celou planetu. Dolní vrstvy atmosféry se promíchají každých 8 dnů. V případě kyselého deště rozsah znečišťování byl jen kontinentální: zasáhl jen několik amerických států a Kanadu. Federální vláda, tedy EPA (ministerstvo životního prostředí), měla dostatečnou autoritu k tomu, aby přinutila elektrárny povolenky užívat. Je možné aby se pohádané lidstvo dohodlo na něčem tak obtížném, jako ochrana atmosféry v globálním rozsahu?

Historie ukazuje [1b], že je to možné, když vědci prokáží, že lidské zdraví je skutečně ohroženo: uprostřed Studené války to byli dva fyzikové, Sacharov a Teller, kteří, spolu se svými kolegy přesvědčili politiky, že jaderné zkoušky otravují atmosféru. Výsledkem byla dohoda o zákazu jaderných testů v atmosféře. 'Test Ban Treaty' stále platí a stále se dodržuje. Nevím, zda Teller se tím zařadil mezi envinronmentalisty.

Ale i kdyby to ETS mohlo fungovat, je dobrý důvod pro omezování emisí?

Petr Frish

(Druhou část textu uveřejníme příští týden, -stk-)