Není cílem tohoto článku řešit a zaujímat stanoviska ke globálnímu oteplování. Od toho je právě probíhající konference v Kodani. Je ale velmi zajímavé pozorovat stanoviska Čechů a Dánů k tomuto problému. Již několik měsíců pečlivě sleduji média, diskuse a blogy v obou zemích a z tohoto pozorování mi vychází závěr, který neilustruje problém globálního oteplování, ale problém zaostalosti a malosti českého myšlení.

Poslední hřebíček do rakve, který mě vedl k napsání toho článku byla informace o účetním triku, kterým vláda hodlá financovat boj proti klimatickým změnám. Jde o převední 12 miliónů euro z prostředků na rozvojovou pomoc na boj s klimatickými změnami. Dánsko s polovičním počtem obyvatel vyčlení 160 miliónů euro. Nových peněz - žádný účetní trik. A já se ptám: jsme snad 26 krát chudší země než Dánsko? Vypouštíme snad méně oxidu uhličitého? Máme neustále zapotřebí hrát chudého a nemohoucího člena jakéhokoliv spolku a přenechávat odpovědnost na ostatních? Při pohledu na tento celosvětový problém jsme velmi bohatá země, jejíž chudoba a nemohoucnost leží jen v myšlení nás Čechů.
Jaký je tedy většinový postoj v těchto dvou zemích k problému globálního oteplování?

Pojmenování problému

Dánsko: Většina vědců v klimatologii se shoduje na tom, že lidská činnost výrazně přispívá ke klimatickým změnám. Jsme vzdělaný národ a víme, že na vědeckých poznatcích je založena naše dnešní společnost. Tyto poznatky úspěšně využíváme a řešíme pomocí nich mnohé naše problémy. Pokud by se vědci přece jen snad v této věci mýlili, tak technologie které zavedeme zlepší naše životní prostředí a učiní nás energeticky nezávislými. Tudíž výrazné omezení skleníkových plynů je smysluplná činnost.

Česká republika: Velká skupina podplacených vědců klimatologů, kterým jde pouze o další granty a lepší živobití se snaží prosadit nějaké svoje teorie, kterým já stejně nevěřím. Grónsko bylo kdysi zelené a pěstovalo se tam víno, takže globální oteplování je nesmysl. Konečně mám svoji svobodu a hojnost a někdo by mi ji chtěl omezovat a brát pod nějakými pseudovědeckými teoriemi o globálním oteplování. Omezování emisí je drahý nesmysl, bude dusit naší ekonomiku a i kdyby to celé byla snad pravda, tak stejně tomu nezabraníme. Příroda byla, je a bude.

Přístup k problému

Dánsko: Pojďme vyvinout výrobky a služby, kde kromě kvality, užitnosti a designu bude velmi důležitý i ekologický aspekt. Využijme toho v čem jsme již dobří a podpořme nové nápady. Díky tomu pro nás nebude změna příkoří, ale možnost vyvinout novou moderní ekonomiku s velkým potenciálem vývozu znalostí, technologií, výrobků a služeb. Máme nejlepší firmy na světě na výrobu větrných elektráren, na zateplení domů či enzymů pro biopaliva a od toho se můžeme odrazit. Zavedli jsme nové obory na univerzitách věnující se klimatickým technologiím, které přilákají nové studenty a vědce. Naše elektrárenské společnosti hledájí nové možnosti úspor a technologií. Naše hlavní město si dalo za cíl do roku 2025 být CO2 neutrální. Naše dánské dráhy mají závazek to stihnout do roku 2030. Zřídili jsme inovační park zaměřený na zelené technologie. Rizikový kapitál je připravený investovat do takových technologií a nápadů.

Česká republika: Ještě že si za ten klimatický nesmysl můžu alespoň zateplit dům. Ničím jsme se o to sice nezasloužili, náš průmysl šel po roce 1990 velmi dolů, ale teď se nám to aspoň hodí a Japonci nám za ty emisní povolenky pěkně platí. Taky by se dalo využít těch solárních kolektorů, kde se zase jednou ten náš hloupý stát netrefil se správným nastavením výkupní ceny. Musím si pospíšit než se to změní. Jen doufám, že zase nebude chtít někdo na těch ekologických technologiích jenom zbohatnout. Stejně je to jenom marketing a bez dotací by se to neuživilo, takže jako daňový poplatník to stejně nakonec zase zaplatím já.

Dánsko je zemí mnoha paradoxů. Navzdory tomu, že tato země má jedny z nejvyšších daní na světě, nejkratší pracovní týden, nejdelší pracovní volno, nejvyšší mzdy na světě, největší podíl státních zaměstnanců a zaměstnanců sdružených v odborech i přesto se tato země objevuje rok co rok mezi zeměmi s nejvyšší konkurenceschopností. Dánové dokážou brát nové věci jako výzvu a impuls ke změně. Jsou velice homogenní národ a politika se zakládá na něčem u nás nevídaném: konsensu. Tam kde většina zemí lpí na starém uspořádání a snaží se chránit před vlivy z vnějšku či třeba problémy bagatelizovat jsou Dánové zvyklí sebevědomě a tvořivě konat. A je úplně jedno zda-li jde o globalizaci či globální oteplování. Až za několik let vyroste v Česku továrna na větrné elektrárny či enzymy na výrobu nějakého biopaliva, potom bychom si měli připomenout, že jsme stáli kdysi na stejné startovní čáře. My jsme se ale vydali cestou, která je nám tak vlastní: zachovat status quo, za vším hledat podvod a vysát všechny možné dotace, které se nám naskytnou.

Ondřej Valina