Vytváření a všeobecné sdílení hodnot v každé společnosti je výslednicí dlouhodobého historického, politicko - hospodářského vývoje a náboženských tradic a postojů. Jeho dotváření trvá generace, avšak jeho zpochybnění a rozbití může nastat během velmi krátké doby. To mají na svědomí především válečné konflikty a nástupy totalitních systémů. Způsob přežití takových událostí pak závisí jen na tom, jak vnitřní systém hodnot každého z nás dokáže vzdorovat oficiální ideologii, podobně jako jsme nedávno vzdorovali ideologii třídní nenávisti.

Nedivme se, že náš hodnotový systém opět znovu budujeme. Masarykovské ideály slušnosti, pravdomluvnosti, cti, odpovědnosti, lásce k vlasti, věrnosti a sociálního cítění byly od roku 1939 mnohokráte zpochybňovány a zlehčovány. V době útlaku nás posilovala filozofie Švejka jak přežít. A díky za ni. V nabyté svobodě však nefunguje, protože postrádá tvůrčí podněty a odpovědnost. Naopak má v sobě velkou moc rozleptávat i ty nejtvrdší mocenské ambice. Co však dnes můžeme rozleptávat, jen sebe sama?

Dvacet let po Sametové revoluci stále ještě nemáme všeobecně jasno v tom, zda-li se poctivost a ostatní masarykovské ideály opravdu v životě vyplácí. Pevně věřím, že nové generace rozpoznají v současných světových hospodářských problémech podíl mravní krize na jejich vzniku (ostatně jak to již ve třicátých letech minulého století vyjádřil Tomáš Baťa).

Dnes můžeme využít všech možností, které poskytuje demokracie. Využíváme je dostatečně? Příliš často o demokracii mluvíme a neuvědomujeme si, že demokracie sama o sobě není pro vytváření lidských hodnot zárukou. Demokracie je především krajně zranitelná a ten moment nastává, když si lid demokraticky zvolí vládu podprůměru, nebo dokonce vládu totalitní. Proto slušnost a korektnost potřebujeme vyhledávat, podporovat a ustálit ve všech složkách politického, hospodářského ba i náboženského života. Podobně jako agrese se ráda sdružuje, tak i slušnost vyhledává a rozvíjí slušnost, nejen proto, že povznáší, ale pro společnost přináší klid, stabilitu, spokojenost a tvůrčí ovzduší spolupráce. To ve svém důsledku podněcuje i dobré hospodářské výsledky, které jsou potom založeny na pevných mravních základech.

V dnešní době je zvláště důležité vybudovat hráz slušnosti k odmítnutí extremizmu.
Měli bychom k tomu využít všech nástrojů, které máme k dispozici. Státní aparát a politický systém by mohl být právě tou záštitou slušnosti a mohl by být založen na důvěře a široké podpoře celé společnosti. Hospodské prognózy a kritiky, ale absence vlastního občanského podílu na správě společnosti, to jsou právě řeči, které tak mistrně pronášel Josef Švejk. Tvrzení, že politika je svinstvo je omezený pohled a znamená, že i my sami máme na tom svinstvu svůj podíl.

Důležitou složkou je zde výchova v rodině a ve všech stupních školství. Je příznačné, že právě vzdělanost je nejvíce vzdálena extremizmu a fundamentalizmu. Mladí by se měli naučit přemýšlet a hodnotit dějiny i současnost a nikoliv přijímat je jen jako fakta. K tomu potřebujeme vzdělané a moudré učitele jako výchovné partnery. Rozumí se samo sebou, že by měli být žákům vzorem a to i v osobním životě. Jistě se mnou budete souhlasit, že opravdových vzorů ve veřejném životě máme dnes poskrovnu. Ptáte se, jaké by ty vzory měly být? Stačí, když to budou slušní, vzdělaní a moudří lidé. Domnívám se, že i dnes takové lidi máme a další se rodí. Vyhledávejme je a podporujme. V úsilí budovat hodnotový systém ve společnosti nám dnes již nikdo nebrání, vše máme ve svých rukou, ale také i vlastní omezenost. Zdá se vám to příliš obtížný úkol? Nebo se snad chcete opět poradit s Josefem Švejkem jak na to?

Ladislav Pivec