Výsledkem listopadových voleb v USA v roce 2008 a jmenováním Obamy do funkce prezidenta bylo rozhodnutí o odchodu cizích vojsk z Iráku. Tento odchod by však byl nelogický, kdyby si Američané předem nezajistili pevnou a významnou pozici v tomto kraji světa. Výsledky letošních březnových voleb v Iráku byly neméně významné jako ty americké.

S parlamentním volbami bylo spojeno i sedmé výročí začátku války v Iráku. Tyto volby měly velký význam v určení směru vývoje pokroku země a zároveň do značné míry rozhodnou o tom, kolik amerických vojáků v Iráku zůstane a jak dlouho. Právě dnes uplynulo sedm let poté, co Američané dobyli Bagdád a svrhli tak režim Saddáma Husajna.

Volební výsledky, které byly zveřejněny až po 14 dnech, v Iráku poněkud vyvolaly pochybnosti. Nicméně výsledek voleb opět poukázal na sílu náboženství v uvažování především kmenových zaostalých občanů, u kterých je náboženství převažující nad reálnými představami řešení palčivých problémů dnešního Iráku. Jinými slovy se výsledky voleb příliš nelišily od výsledků roku 2005.

Parlamentní volby v Iráku vyhrála koalice Národní irácké hnutí (MNI) expremiéra Ajáda Alávího, která podle očekávání velmi těsně porazila volební blok premiéra Núrího Málikího. I když Aláví o sobě tvrdí, že nepodléhá náboženské a sektářské strategii řízení státu, jeho koalice sdružuje nejvíce radikálních muslimů z řad Sunitte .

Alávího blok získal 91 ze 325 křesel a Málikího koalice 89. Na třetí pozici se s počtem 70 křesel umístila koalice náboženských šíitských stran Národní irácké spojenectví (NIA).

Z těchto předběžných čísel se dá vyvodit podstatný závěr, a to, že irácký volič je neustalé ovlivněn sektářským uvažováním a svůj hlas vkládá do uren převážně těm stranám, které jsou blízké jeho náboženské orientaci než stranám s národně sekulárních myšlením, které představují lidé s otevřeným světovým náhledem z řad inteligence.

Volební den se neobešel bez násilí. Zahynulo 38 lidí, největší počet z nich v Bagdádu, zranění utrpělo přes 100 osob. I když je to tragická bilance, nenaplnila obavy, které panovaly před volbami. Tyto volby jen ukazují, že odvážní lidé v Iráku jsou stále ještě přesvědčeni, že systém, v němž hlasují, splní jejich přání, ale ještě chvíli potrvá, než si uvědomí, které jsou ty správné strany, která jim jejich přání naplní - ostatně jako v každé mladé demokracii.

Přes sto tisíc amerických vojáků hlídá bezpečnost a suverenitu země. I když se stáhly skoro ze všech měst, bez jejich přítomnosti by žádná irácká vláda nemohla přežít. To je bohužel skutečnost, kterou potvrdila série výbuchů v posledních dnech.

Osobně si myslím, že bude trvat dlouho, než dokážou ozbrojené síly Iráku patřit státu a nikoliv jednotlivým soutěžícím stranám. Pak se může Američanům naplnit předpověď o předčasném stahování vojsk z Iráku.

"Nestane-li se nějaká katastrofa, není důvod, aby se na tom (tedy na plánu stahování vojsk z Iráku) něco měnilo," řekl podle agentury AP spokojeně tamější americký velitel generál Ray Odierno.


Aladdin Sabih, autor je mluvčí Iráckého fóra v České republice