Hlásí ministr Milan Chovanec splnění úkolu?
Vystajlovaný ministr vnitra na volebním billboardu sděluje, že bezpečnou zemí jsme a budeme. Hezké, jen jestli to není sdělení pro jeho kamarády, kteří nebyli spokojeni s trestuhodně nezávislým přístupem policie k vyšetřování všech nepravostí ve společnosti - necítili se zde bezpečně.
Přesvědčil Chovanec diváky Otázek?
V neděli 1. října v poledních Otázkách Václava Moravce se ministr vnitra Milan Chovanec pokoušel přesvědčit diváky, že je člověkem na svém místě. Je pravděpodobné, že se mu to u některých nepozorných jedinců i povedlo. Jeho PR poradci jej mohou v zásadě pochválit. Pravda je, že působil suverénním dojmem a jeho oponent Jan Ruml se příliš ke slovu nedostal. Pravděpodobně proto, že když on byl v aktivní politice, patřilo skákání do řeči k projevům neomalenosti. Budiž Milanu Chovancovi ke cti, že si sem tam svoje hulvátství uvědomil a pozdě, leč přece, se za ně omluvil. Patrně si vzpomněl na doporučení svých image makerů. Pokud se tedy týče slupky diskuse, zasloužil by si ministr vnitra řekněme dvojku.
Nevinní špióni
Pozoruhodný trestní příkaz vydaný soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 1 Helenou Královou ve věci zneužívání Vojenské zpravodajské služby vyvolává pocit marnosti a beznaděje. Ponechme stranou právnické žvatlání o přítomnosti či absenci subjektivní stránky trestného činu. Ostatně to vypadá, že i soudkyně Králová se takovým rozborům věnovala před vydáním svého příkazu jen velmi povrchně.
Pecina to má blbý
Ministr vnitra v demisi Pecina se chystá vbrzku rozhodnout ve věci Petra Lessyho. Za to je potřeba jej pochválit, protože jak správně říká, je ve věci správním orgánem a jako takový nemá žádný důvod řízení protahovat. Kdyby takto razantně a bez zbytečných průtahů postupovaly všechny správní orgány v naší zemi, žilo by se nám nepochybně lépe. Škoda, že se tato výjimečná odpovědnost správního úředníka týká zrovna věci, jejíž výsledek může být drtivé většině občanů absolutně ukradený.
O autorovi
Dvacet dva let a dvacet dní působil v Policii ČR, nejdéle na pozici ředitele Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie. Nyní je, po krátkém působení v soukromé firmě a marném pokusu uplatnit se v kanceláři ombudsmana MV, nezaměstnaný.
Podílel se na přípravě mnoha norem (novela §88 tr. řádu, §§ 68 a 98 zák. o policii, § 97 zák. o el. komunikacích a další). Příležitostně přednášel na Policejní akademii a Justiční akademii. Je vytrvalým zastáncem důsledného dodržování korektnosti při zásazích do práv a svobod. Absoloval mechanizační fakultu Vysoké školy zemědělské (1979). Do roku 1991 pracoval jako technik v Pražských silničních a vodohospodářských stavbách.