Všechny pravicové strany, a jejich příznivci, už zahájili zuřivý a nekompromisní boj.

A vedou jej bez ohledu na stříkající krev.

Pokud ovšem je to krev je nepřítelova, pokud jde o jejich vlastní, pláčí jako hladová nemluvňata.

Nepřítel musí být zničen, nepřítel je zrádce, je nespolehlivý, je hloupý, je vychytralý, nedá se mu věřit ani "dobrý den", je strůjcem všeho zla, je zloděj, je debil, je senilní spáč, patří za mříže, je cvičená opička, je renegát, který zradil jedinou správnou velkou ideu, hraje si na něco čím není, musí být podupán, pomluven, zesměšněn a zničen.

Jako způsob vedení volební kampaně a politické soutěže vůbec je to primitivní, hloupé a kontraproduktivní. Inteligentní volič něco tak odporného dokonce ani u nás, kde jsme zvyklí na ledacos, neakceptuje.
Politika má být soubojem idejí, nikolv soubojem osočování a vulgarit.
Takhle se se soupeřem v politickém klání vyhrát nedá.

Uff... malý omyl. Není to mířeno proti soupeři vlevo.

Tím největším nepřítelem, proti kterému jsou tato vybraná "inteligentní" slůvka namířena, není levice.
Je to mířeno proti... druhým stranám vpravo od spojené a spolupracující levice.

Jsou jím jediné strany, které dlouhodobě padají do úvahy jako možní povolební partneři.

Jak plná vzájemné důvěry a respektu, jak dobrá a jak trvalá si myslíte, že ta budoucí spolupráce může být?