Po celou dobu svého působení v české politice, jako aktivní politik i jako konsultant, jsem byl zastáncem Václava Klause.

Dostalo se mi té cti, že jsem několik let pracoval jako jeho poradce.
A musím říci, že jsem se nikdy nenaučil tolik, kolik jsem se naučil při spolupráci s ním.
Pracovat pro Václava Klause není právě nejlehčí.. Byl důsledný a důkladný - až do bodu, kdy se dá mluvit o perfekcionismu.
A očekával totéž i od svých spolupracovníků.
Nemluvil do větru, cokoliv řekl, dávalo smysl a měl věci promyšlené několik tahů dopředu.
Spousta mýtů které se o něm šířily a šíří jsou tím, čím jsou - mýty. Nejsou pravdivé.
Nebyl nikdy uzavřený jiným názorům a neobklopoval se jen kývaly, kteří souhlasili s každým jeho slovem.
Dokázal přijmout jiný názor a dokázal diskutovat otevřeně a férově.
To je pravda. Nebo snad to pravda bývala.

A teď najednou jeho kniha a rozhovor pro mfDnes.
Jakoby ji psal jiný Klaus.

Václav Klaus se ale nezměnil přes noc. Pozoruji ten divný posun již několik let.
Byl jednou z příčin, proč jsem opustil Hrad.
Václav Klaus už tehdy přestával být ten Václav Klaus, který pro mně byl přirozenou autoritou a inspirací.

Ale přesto mně to šokuje.

Dokázal bych, i když s těžkostmi, pochopit, kdyby ve volbách podpořil někoho jiného.
Ale vystoupit přímo proti straně, kterou založil, které vtiskl svůj životní názor a která i v době, kdy se strana a její čestný předseda vzájemně rozešli, jej vždy podporovala a dvakrát prosadila jeho zvolení do prezidentského úřadu, to je už trochu moc.

Možná jej ODS zklamala, čekal snad, že na jeho zvolání se ODS seřadí pod jeho vedením a vrátí se o patnáct let zpět?

ODS neopustila Václava Klause, Václav Klaus opustil ODS. A to obrazně i doslova.
To byl důvod, proč jsem odešel z Hradu.

Ne proto, že bych se stal jeho oponentem, odešel jsem proto, že jsem byl a stále jsem jeho stoupencem.
Stoupencem toho Václava Klause, kterého jsem znal tak dlouho.
A kterého jsem i nadále hájil, i když častěji a častěji proti jemu samému.

Což dělám právě teď, tím, že podporuji ODS.