Budu dál varovat před nacistickými silami, které jsme my, Západní spojenci v NATO a Evropské unii, vytáhli z močálu historie, kde měly na věky zůstat.




Jen vrozená slušnost a stranická kolegialita mi překáží v tom, abych článek pana Klusáčka
( http://www.pravybreh.cz/2015/02/11/jan-klusacek-jak-udrzet-rusko-co-nejdal/)
nazval největší pitomostí, která kdy o Ukrajině byla napsána.

"Za pár týdnů uplyne rok od ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí konfliktu na východní Ukrajině. Po několika tisícovkách obětí mezi ukrajinskými vojáky i civilisty a minimálně stovkách mrtvých ruských vojáků se zdá, že konec války stále není v dohledu. Poněkud truchlivou je česká diskuse o adekvátní politice naší vlády, EU a Západu vůbec vůči Ukrajině a Rusku. Tato diskuse se utápí v sentimentu, osciluje od ignorance k překrucování historie, marginálními jevy přehání do dalekosáhlých konsekvencí a zejména naprosto ignoruje odlišné zájmy jednotlivých aktérů a zejména specifické zájmy České republiky."

Těch mrtvých nebyly stovky. Byly jich tisíce a denně jich přibývá po desítkách a někdy i po stovkách. A bylo jich mnoho i mezi Ukrajinskými vojáky jak z ukrajinsky, tak z rusky mluvících oblastí Ukrajiny. Kolik jich bylo mezi ruskými vojáky, nevíme. Možná by pomohlo, kdyby pan Klusáček mohl uvést jediný důkaz, že tam ti ruští vojáci skutečně jsou. Jistě by za to dostal nějaký řád, když ne přímo titul Hrdina Ukrajiny, i když ten byl na nátlak EU, světové židovské komunity a rusky hovořících ukrajinských regionů zrušen, po tom, co se jeho nositelem stal Stepan Bandera a Evropě se to v té době ještě nelíbilo.

Dnes dědictví neonacistů přijímá EU s nadšením a pan Klusáček nám radí, abychom ukrajinský neonacizmus nebrali do úvahy, je to, stejně jako ty již zmíněné tisíce mrtvých a panem Klusáčkem nezmíněných zhruba dva miliony ze svých domovů bombardováním do uprchlických lágrů vyhnaných Ukrajinců, jen marginální jev.

Je to překrucování historie, asi té, kterou EU, Ukrajina, naše media a pan Klusáček s takovými obtížemi právě srovnali.

Pan Klusáček nevnímá, že je to právě to, že ukrajinský nacismus získal na Ukrajině takový vliv a takovou sílu, která dnes má ty "dalekosáhlé konsekvence" - zničenou infrastrukturu východní Ukrajiny, válečnými výdaji ještě hlouběji zadluženou celou Ukrajinu, většina jejíchž dluhů nejde na reformy a záchranu ekonomiky, ale na válečné výdaje a záchranu režimu.

Pan Klusáček nám radí "oprostit se od dumání o Banderovi, přestat na sociálních sítích sdílet fotky mrtvých civilistů (s komentářem o zlé kyjevské vládě, která vraždí vlastní občany raketomety), ukončit zbytečné hádky o tom, kdo vlastně dodal na východní Ukrajinu zbraňové systémy, které nemá ve výzbroji nikdo mimo ruské armády, a vrátit se k základním otázkám: Jaká Ukrajina a jaké Rusko jsou v zájmu České republiky, proč a jak k tomuto cíli dospět?"

Je to rada opravdu moudrá. Říká, že my, kteří jsme hluboce znepokojeni a pobouřeni vzkříšením nacismu na začátku nového století na Ukrajině, máme zapomenout na miliony mrtvých civilistů v druhé světové válce, na miliony padlých spojeneckých vojáků protihitlerovské koalice (a hlavně zapomenout na ty ruské), zapomenout holokaust a obecně zapomenout hrůzy nacismu.

Je to podlé, vzpomenout si na to při pohledu na dnešní ukrajinský nacismus, je jen zbytečné "dumání", to vše je jen marginální zbytečné připomínání něčeho, na co máme zapomenout.

Zapomenout máme (jak šlechetné a velkomyslné) i na hádky o tom, kdo vlastně dodal na východní Ukrajinu zbraně. Jistě to není proto, že ten ruský původ zbraní zatím nikdo nedokázal (ale všichni přeci víme že ...).

O původu zbraní používaných v konfliktu na Ukrajině se můžeme podívat do studie předního britského institutu zabývajícího se otázkami zbrojení, zbraní a munice, ARES Institutu, který problému věnoval rozsáhlou detailní studii. "Report Ares Institutu o zbraních a jejich původu v ukrajinském konfliktu" vyšel před nedávnem, na konci listopadu, můžeme jej považovat za aktuální.

Jeho závěry jsou jednoznačné - "Rusko nedodává těžkou techniku a zda dodává pěchotní a osobní zbraně je těžko prokazatelné. Dodávky zbraní nejsou organizované a ruské zbraně se dostávají na Ukrajinu z různých zdrojů, včetně privátních obchodníků se zbraněmi."
"U těch několika těžkých zbraní (celkem 8 kusů), které se dají identifikovat, a o kterých je známo, že nebyly ve výzbroji Ukrajinské armády, se nedá přesně určit jejich původ."

A poslední citát, ze závěru studie:
"there remains no direct evidence of Russian government complicity in the trafficking of arms into the area"
"Neexistuje přímý důkaz toho, že by Ruská vláda dodávala zbraně do oblasti"

Zatímco dodávky zbraní amerických mají v nejbližší době začít a proto diskuze o zahraničních zbraních začíná být nežádoucí (odkaz na report Ares institutu podávám na konci tohoto textu).

Pro pana Klusáčka je eminentní, že v našem zájmu je, aby se vláda, která stojí na ozbrojené moci nacistických stranických oddílů, ekvivalentních stranickým ozbrojeným SA a SS v Německu, nebo "Lidovým milicím" u nás, udržela ve velké evropské zemi ve vzdálenosti 300 km od naší východní hranice.
Máme se oprostit, říká pan Klusáček nám, kteří jsme dosud byli jeho oponenty, od našich irelevantních, sentimentem nad oběťmi války a obavami z nacismu zkreslených názorů, přestat se s ním a jeho názorovými soudruhy zbytečně hádat a máme se zabývat skutečnou otázkou, "Jaká Ukrajina a jaké Rusko jsou v zájmu České republiky, proč a jak k tomuto cíli dospět?"
"Zabývat se" ovšem v jeho slovníku znamená jedno: přijmout jeho vidění Ukrajiny, Ruska, světa a českého místa v tom správném Klusáčkově světě.

Já už jsem takový kverulant a v mém slovníku "zabývat se něčím", znamená nepřijímat slepě názory založené na jediném argumentu, proslulém "všichni přece víme že ...", a o věcech přemýšlet.

Nemyslím, že zájmem všech, České republiky, Ruska, Ukrajiny, EU, USA, NATO a světa obecně, je pomáhat v Evropě vzniknout státu velikosti Francie, ve kterém, na účet nás všech, budou vládnout neonacisté, oligarchové, soukromé armády neonacistických stran, oligarchů a zkorumpovaných prodejných politiků. Vláda, která je asi i panu Klusáčkovi trochu "eklhaft", když jako jediný zdroj její legitimity dokázal uvést jen to, že je "protiruská" a bombarduje své vlastní občany a radí nám, abychom nepřemýšleli o její mocenské základně a jejích aktivitách a její válce s rusky mluvícími Ukrajinci.

Nemyslím, že je v našem zájmu se snažit za cenu "marginálních ztrát, ovšemže ve spolupráci s dalšími západními státy, zde samotné Česko mnoho nezmůže, oslabovat Rusko podporou vybraných konfliktních oblastí na jeho hranicích."

Pan Klusáček tvrdí, že "Nejde přirozeně o samoúčelné rozdmýchávání konfliktů, jaké Putin předvedl v Donbasu, nýbrž o podporu jeho existujících protivníků ve všech formách."
Za prvé, konflikt v Donbasu nepřivedl Putin - přivedla jej nacionalistickými, necitlivými a hloupými návrhy zákonů kyjevská vláda, která jednala pod silným vlivem neonacistů.

Vzpomeňme si, na návrh zákona, který měl odejmout ruštině, který je jazykem celého území jihovýchodní Ukrajiny, status úředního jazyka. Vzpomeňme si, že vyhnáním - doslova fyzickým - poslanců strany bývalého prezidenta (kterého mimochodem volila celá východní Ukrajina) z parlamentu, zůstaly tyto oblasti, téměř třetina Ukrajiny, bez zastoupení v parlamentu a ve vládě. Vzpomeňme si, že ještě na jaře minulého roku, chtěla tato ruskojazyčná oblast jen autonomii se zárukami jejich jazykových a kulturních práv. Odpovědí bylo vyhlášení "antiteroristických opatření" a vyslání neonacistických stranických brigád a brigád oligarchů, "Národních gard" na východ Ukrajiny. "Opatření" rychle přerostla díky jejich krutosti v občanskou válku, které se ovšem dodnes nesmí na Ukrajině říkat "občanská válka".
Výsledkem jsou ty tisíce mrtvých a miliony vyhnaných, které jsou pro pana Klusáčka "margináliemi".

A za druhé, pro někoho, kdo se snaží budit hrůzu strašením o ruském "rozdmycháváním konfliktů", je trochu divné, chce-li tomu předcházet rozdmycháváním konfliktů, které nebudou samoúčelné, ale budou jen "podporou vybraných konfliktních oblastí na ruských hranicích.

Nemá to logiku, ovšem tu nemá nic z páně Klusáčkova článku.
Tolik o prevenci, nyní k cílům této podivné strategie.

Má jím být "odříznutí Doněcké a Luhaňské oblasti od ukrajinské infrastruktury" (nejste vy, pane Klusáčku, zakukleným separatistou?) a zřízení jakéhosi sanitárního kordonu i za cenu nuceného přesídlování obyvatelstva. Nevím o žádném "sanitárním kordonu", který zastavil animosity a přispěl k míru - viz "demilitarizovanou zónu" mezi Severní a Jižní Koreou, viz Berlínskou zeď a demilitarizované pásmo mezi Egyptem a Izraelem v předvečer války v roce 1967 mezi Izraelem a Egyptem. Zkušenost ukazuje, že toto není řešením, jen to dovoluje animositě narůstat až do bodu, kdy hrozí výbuch.

Jsem přímo zděšen návrhem pana Klusáčka na "permanentní evakuaci většího počtu civilistů " - tady už se musím tázat na stav duševního zdraví pana navrhovatele. Toto je něco, čím chtěl řešit národnostní a politické otázky jen Hitler, který naštěstí včas prohrál válku a Stalin, kterému se to v několika případech "podařilo" s následky, které se projevují, jako v případě Krymských Tatarů, podnes.

Je to ovšem zcela v intencích panem Klusáčkem obdivované kyjevské vlády, která deportaci rusky mluvících obyvatel východní Ukrajiny, potom co budou "filtrováni" v koncentračních "filtrovacích táborech", které je rozdělí na ty, kdo budou "potrestáni" a v táborech zůstanou a ty, kdo budou přesídleni do jiných oblastí Ukrajiny, aby se předešlo vzniku "separatistických enkláv", oznámila ústy ministra obrany Kovala již v létě. Do těch táborů, jak řekl pan ministr, budou poslány celé rodiny, včetně žen a dětí.

A pan Klusáček nám to opakuje a tvrdí, že to je nejvyšším zájmem České republiky. Jen by na rozdíl od ukrajinské vlády odpustil těm, kdo "povstanou a vyženou ruské vojáky a jejich pomahače".
Do té doby máme podporovat rozvoj západní Ukrajiny a udržovat Východ ve stavu bídy a miserie do jaké je přivedla ta vláda, kterou podporujeme.

Ó ano, je to pragmatické a rozumné. A jistě se najde dost takových, kteří vás pochválí.
Vždyť tím, že to budeme financovat, oslabíme Rusko a přivodíme pád jeho fašistického režimu.

Ne, pane Klusáčku, nepřesvědčil jste mne.

Budu dál varovat před nacistickými silami, které jsme my, Západní spojenci v NATO a Evropské unii, vytáhli z močálu historie, kde měly na věky zůstat. A nebudu to zastírat tím, že na původ tohoto hnědého bahna, které zaplavuje Ukrajinu, zapomenu, nebudu zapomínat na tisíce mrtvých a miliony vyhnaných

Ukrajinců jen proto, že mluví rusky.

Nepřesvědčil jste mě, že musíme Rusko zastavit od toho, aby nás "pohltilo" a to tím, že budeme používat metody a praxi Hitlera a Stalina a že se zachráníme tím, že pomůžeme povraždit, pozavírat do lágrů a nuceně přesídlit miliony obyvatel Ukrajiny .
Na to si Ukrajinců, i těch rusky mluvících, příliš vážím a něco tak hrůzného bych jim, na rozdíl od Vás, nepřál.

A vrátím se teď k té stranické kolegialitě. Pokaždé když čtu takovou obhajobu zločinů a zločinců a pokaždé když vidím takové nadšení nad hrůzou a utrpením milionů lidí, pokaždé když si uvědomím, jaké strašné hnědé monstrum jsme na Ukrajině probudili a pomohly mu z močálů historie, do které patří, přemýšlím o tom, jestli mám právo setrvávat v politické straně, která toto podporuje, která se od takových hrůz okamžitě nedistancuje a tam kde je to zjevně trochu příliš, alespoň pokrytecky mlčí. Čekal jsem a několikrát žádal, aby se ODS alespoň distancovala od Ukrajinských nacistů, když už nechce nebo nemůže přestat podporovat Ukrajinskou vládu.

Nedočkal jsem se. A tak mi nezbývá, než zvolit mezi dvěma loyalitami - jednou k památce mé nacisty povražděné rodiny a k principům které jsem celý život ctil a snažil se dodržovat a prosazovat, svobodě a rovných životních šancí nezávislých na rasové, národnostní, jazykové a sociální příslušnosti a druhou loyalitou - k politické straně, která to vše ze zbabělosti, nebo zapomnění co jsou její vlastní principy a zásady, zapomněla a která chce abych zapomněl co je nacismus a která se okamžitě nedistancuje od myšlenek jako je deportace "většího množství civilního obyvatelstva" a podobných zrůdností.

http://armamentresearch.com/Uploads/Research%20Report%20No.%203%20-%20Raising%20Red%20Flags.pdf

Ministr Koval oznamuje plán na zřízení ukrajinských "filtračních táborů" a deportaci rusky mluvících obyvatel Ukrajiny
https://www.youtube.com/watch?v=eGZLUxtUnlQ