Dámy a pánové, Vážení kolegové, zastupitelé hlavního města Prahy,

dovolte, abych vás skrze otevřený dopis takto všechny oslovil. Nemám již dlouho pocit, že naše hlavní město a s ním i celá česká společnost jde tím správným směrem. Dlouho mi však trvalo ujasnit si, z čeho všeho pramení tento můj pocit. Dlouho jsem neuměl rozlišit, zda to náhodou není jen mým osobním pocitem odvozeným z určité nedodělané práce na pražské radnici. A to zejména v oblasti dlouhodobých strategií rozvoje, územního rozvoje a v celkovém fungování města, jeho národním a globálním směrování. Územní a strategický rozvoj jsem však řádně předal a černé svědomí tedy zde mít nemůžu. Získat potřebný odstup, abych tuto mou obavu z příliš subjektivního pohledu odfiltroval, mi ovšem nějakou dobu trvalo. Zatímco se však můj vnitřní pocit změny a uklidnění dočkal, vnější situace se zdá nebýt jiná než před rokem, rokem a půl či dvěma. Nejen já ji pozoruji jako opravdu mnohem a stále horší a horší.

Jak jinak si mám vysvětlit, že jsou vyhazování slušní ředitelé institucí, jejichž vyhazov je účelový, popsaný smyšlenými proviněními. Dokonce ředitelé vybraní touto Radou a vládnoucími politickými stranami. I tito jsou nahrazováni jmenovanými novými zástupci. Proč ale v rozhovorech pro média uvádíte, že netransparentní chování a bez výběrového řízení vybírání ředitelů nebudete tolerovat? Na jedné straně tedy jsou předvybíráni noví kandidáti na ředitelské pozice, kteří mají buďto vyplnit přání vaše či vedení vašich stran a hnutí a tedy upevnit vaši moc. Na druhé straně však ve stejný čas vyhazujete vážené a slušné ředitele jiných institucí, aniž máte připraveny náhrady a aniž máte představu, co bude dál a kam vlastně vy sami směřujete. Je to nějaká porucha vnímání reality? Jakýsi typ stádní schizofrenie? Nebo je to něco jiného, skrytějšího, hlubšího? Samozřejmě, že za toto všechno nemůže jeden z vás, ale je na druhou stranu zřejmé, že k tomu každý tak trochu přispěl a přispívá.

Jak si mám ale také vysvětlit každodenní stížnosti bezpočtu úředníků, že chování některých z vás k nim je na úrovni vztahu pán a podřadný pes. Zaregistroval jsem to již krátce po začátku fungování první Rady, kdy již zvolená primátorka Krnáčová stojíc ve své kanceláři před cedulí s primátory hystericky křičela, že dole pod Svobodou a Hudečkem na seznamu primátorů její jméno nebude. Že je třeba celou ceduli otočit a udělat novou, aby byla ona nahoře. Bral jsem to tehdy jako její slabou chvilku či jako určitou nadsázku běžnou v lidových povídačkách.

Jak si však mám vysvětlit, že se tento typ chování šíří dál a nezůstává pouze v primátorské kanceláři? Co si mám myslet o situaci, kdy na jednání Rady přijde bývalý náměstek Stropnický a skrze pronájem městského bytu začne vydírat zástupce ředitele jedné z městských institucí? Jak si mám dále vysvětlit, že odvoláte ředitele instituce, respektovanou osobnost, v podstatě bez důvodu, protože všechny vámi vytvořené nástrahy – jako různé komise pro dohled nad bůhvíčím, audit ze kterého vyšla téměř vzorná správa Institutu plánování a rozvoje – se minuly účinkem? Jak se někteří z vás členů Rady pak dokážete vydat s úsměvy na tváři na místo, kde probíhá symbolické rozloučení s tímto ředitelem, kde mu jeho zaměstnanci a přátelé vyjadřují díky a podporu? Potom, co jste všichni hlasovali pro jeho bezdůvodné odvolání. Co se to s vámi stalo? To jste takoví opravdu byli vždy?

Jak to, že se v podstatě úplně rozpadla primátorská kancelář? Jak to, že z téměř každé jiné kanceláře tady na magistrátu se ozývá volání úředníků o pomoc? O pomoc proti jak protizákonným manýrám ohledně přímo tematických oblastí – vyvádění IT problematiky a dalších oblastí mimo rámec zákona o veřejných zakázkách, rozhodování o věcech, které nepřísluší kompetenci samosprávy, zasahování do zákonně běžících procesů a mohl bych pokračovat ještě dlouho po bezpočtu rozhovorech, které jsem se zdejšími zaměstnanci vedl a vedu. Stejně tak ale také slyším pravidelné zkazky o děsivém, neslušném až šikanózním zacházení se zaměstnanci, zejména s těmi, s nimiž jste v pravidelném, často denním kontaktu, a kterých jsem pochopil, se zbavit nechcete. Ne, netýká se to všech členů Rady, ale bohužel také ne malé menšiny. My jsme před 5 lety měli původně také extrémní nedůvěru k úředníkům, kteří byli součástí bývalého establishmentu, ale až na výjimky se, pokud je mi známo, nikdo nechoval k lidem jako k odpadu. U vás je naopak slušné chování výjimkou. Netřeba snad ani dodávat, že úředníci vám nejsou podřízení, pouze ředitel magistrátu celé Radě.

Po té, co jsem vyslechl, nepovažuji vůbec za náhodu, že úřednice - mladší dámy s rodinným zázemím - situaci využívají směrem k mateřské dovolené, kterou uvidíte, že do roku 2018 hned tak neukončí. Ovšem i pánové, velké osobnosti, ředitelé firem či institucí (například v oblasti dopravy) po jejich odvolání po krátké chvíli zjišťují, že omezení jejich kontaktu s vámi je pro ně vlastně vysvobozením. I přes možné vysoké odchodné ze svých zaměstnání neodchází. V době dobré ekonomické situace by měli kdekoliv jinde dobré jiné zaměstnání, avšak tito svou práci mají a měli tak rádi, že jim vlastně kombinace její blízkosti a zároveň větší vzdálenosti od vás vyhovuje. Proč se zbavujete takovýchto lidí? Veřejná správa přece nemá žádný jiný zdroj efektivity a energie než je nasazení a motivace lidí.

Jak si ale mám vysvětlit, že tato neuváženost nezůstává jen v samotné Radě, ale šiří se častokrát i do opozičních lavic? Jak to, že tady skupinka mladých kolegů Pirátů tak vehementně prosazuje zveřejnění nedodělaného územního plánu – jednoho ze tří nejdůležitějších dokumentů pro rozvoj města – i když zákon i zdravý rozum jasně velí něco jiného. Projednávání je přitom zákonná další fáze tvorby a všichni se mohou vyjadřovat, a to i několikráte. Jak to, že jste jim v tom jako odpovědní správci města vyhověli? V kombinaci s dnešním úplným rozložením Institutu plánování a rozvoje, která tento plán vypracovává, dnes mezi veřejností leží a bude ležet nedodělaná, a tedy nekompletní verze územního plánu, co má následně jít do projednání a připomínek miliónu lidí a desítek tisíc dalších institucí. Jak to asi může celé dopadnout? Takový územní plán se také nemusí podařit schválit nikdy. Víme už téměř rok, že je to záměrem Zelených, ale proč je to najednou i záměr všech stran v koalici či zastupitelstvu?

Jak si mám vysvětlit, že i pravicová strana - ODS, s jejímž předsedou mám velké sympatie, ale která se podle mne příliš předčasně vidí býti hegemonem české pravicové politiky, nejprve územní plán v r. 2012 podpoří, před půl rokem vystoupí proti němu, aby před 14 dny opět bojovala za tento dokument? Jak přišla i tato slovutná politická síla k nápadu, že volební úspěch ji přinese jednání, které se dá shrnout do věty „uděláme to teď tak, aby bylo vidět, že všechno, co bylo po nás, bylo strašné; jakmile si toho lidé všimnou, tak nás znovu zvolí“. Jak to, že takováto krátkozrakost a nereálné představy zaplaví mysl jinak chytrým, vzdělaným a v běžném životě úspěšným lidem? Volební pool přece není uzavřený a stále nové subjekty povstávají. Kde je aktivita a autenticita, tedy to, co volby vyhrává?

Jak to, že druhý extrémně důležitý celoměstský dokument – strategický plán – jsem dostal do rukou již před několika měsíci, ale na Zastupitelstvu Prahy jsme jej stále ještě neschvalovali? Nejsou snad zastupitelé ti hlavní a také poslední, kteří by tento dokument měli vidět a následně hned po svém vyjádření jej schválit? Kde v důležitosti stojí zastupitelé ve vaše uvažování o městě? Kam se vlastně zatoulala ta poslední verze Strategického plánu, kterou jsem měl možnost číst?

Třetí nejvýznamnější dokument – rozpočet a rozpočtový výhled – vykazuje neproinvestovaných více než 10 miliard korun. Některé zdroje dokonce mluví o 30 mld. na účtu. To snad ani nemůže být možné, ne? Nám na účtu leží ladem tolik peněz? Víte, co z toho plynou za stamiliónové ztráty? Jak to, že toto soudy nepostihují, vždyť to je větší ztráta a tedy zločin než vyvádění peněz do spřízněných firem, tak běžné činnosti v dřívější éře. Přitom mám z Komise Rady pro rozvoj města z období 2012-14 zápisy o tom, že až do konce roku 2014 se na každé z nich řešila rozvojová témata a různé budoucí infrastrukturní i jiné investice. Není tedy možné, že projekty dva roky po té nejsou připravené, jak někteří radní říkají. Ale i kdybychom uvažovali, že opravdu předtím nebyly, tak za dva roky už působí takovéto výmluvy velmi nereálně.

Jak to, že tento nerozum, který prochází od nejnižších pater vašeho působení tady, od mezilidských vztahů, přes procesní a tematické vykonávání vašich funkcí až po strategické a dlouhodobé přemýšlení, záměry a uvažování – jak to, že se tento nerozum tady stává kolektivním? Připadá mi to jako rakovina, která začala od hlavy a skrze obecné principy: chytrý pod hloupým nedělá, pracovitý pod líným nedělá, slušný pod neslušným nedělá – se šíří až k platónskému citátu „Vaším nezájmem o politiku bude docíleno, že vám budou vládnout ti nejhorší a nejhloupější“. Je to jako rakovina, která na nejnižší, morální a lidské úrovni rozežírá podstatu fungování společnosti, města a magistrátu. Je to jako rakovina, která dnes nezasahuje pouze Prahu. Je to ale rakovina, která v Praze bují nejvíce. A je to také věc, kterou ostatní města s jistou škodolibostí velmi kvitují.

Jak to, že jste složili slib zastupitele hlavního města Prahy a přitom tady někteří hájíte zájmy městských částí, občanských sdružení a či aktivistických skupin. Oháníte se někteří slovy o rozvoji Prahy a přitom jediné, co způsobujete, je její ne stagnace, ale přímo zpětný pohyb. Až tu zejména vaší vinou bude nedostatek nově postavených bytů a nájmy pro ty pro město nejcennější a nejinovativnější – mladé lidi, rodiny, střední třídu, lékaře a učitele, ovšem i studenty – bude strašně pozdě. Už se tak navíc děje a vůbec ne v malém rozsahu. Přitom v Praze je v širším centru volného místa pro 400 000 obyvatel, z velké míry v území brownfieldů. Jak si můžete myslet paní Krnáčová, že vám nějaká IT smart služba ve slovech na konferenci či na papíru vyřeší problém s chybějícími fyzickými městskými statky? Dům také stavíte odspodu, střecha sama o sobě nikde nestojí a hlavně levitující fotovoltaické články s nenapojenými dráty vám budou úplně k ničemu.

Vzhledem k této situaci jsem ochoten podpořit jakoukoliv změnu, která odstraní zdroje této rakoviny. Mám silný pocit, že to jde od samotné hlavy, ale již i na mnoha místech celého těla jsou příliš rozsáhlé metastáze. Proto deklaruji (společně s dalšími členy klubu Nezávislých i některými dalšími) ochotu k jednání s tím, kdo přijde s nějakým konceptem změny, který alespoň některé z mých už opravdu velmi špatných pocitů, které jsem vám právě sdělil, bude umět zmírnit. Deklaruji tímto, že jsem ochoten se i na správě města v oblasti územního rozvoje aktivně podílet či alespoň podpořit změnu. Z celého textu snad také dostatečně vyplývá, s kým jednání považuji/považujeme v klubu Nezávislých za bezpředmětná.


S pozdravem

Tomáš Hudeček