Optimismus je opium lidstva, zdravý duch páchne blbostí, ať žije Trockij! napsal hrdina Kunderova Žertu na lístku z vojny v padesátých letech 20. století za nejhrůznější fáze sovětsko-komunistické totality. Tenkrát byl optimismus povinným šklebem v očekávání komunistického ráje na zemi. Doprovázelo ho však peklo.
Dnes už ono náboženství, které se tvářilo jako ateismus, zmizelo v propadlišti dějin. Opravdu zmizelo? V poslední době se čím dál tím víc zjevují přízraky minulosti. Naštěstí už ne tolik u nás jako kolem nás. Východní imperiální mocnost se nehodlá smířit s tím, že se svým významem dostala tam, kam patří, mezi pouhé dodavatele surovin s nerozvinutou ekonomikou.
Opět projevuje světovládné ambice jako v dobách spasitelské komunistické ideologie, kdy jí vyhánění čerta ďáblem pomohlo téměř k vojenskému ovládnutí půlky světa. U nás právě čerta německé nacistické totality tehdy vystřídal ďábel sovětské totality komunistické.