O Turecku se toho v poslední době napsalo a namluvilo hodně. Téměř výhradně v souvislosti se zmařeným pučem a represáliemi, které následovaly. Česko si také zvyklo nazírat Turecko prizmatem hysterického strachu z uprchlíků. Turecko je však i zemí s bohatou kulturou čerpající z domácích i západních tradic. Například jeho moderní, ale i klasická literatura zůstávají bohužel stranou zájmu českých nakladatelů, kteří dávají přednost reklamou prosazovaným literaturám euroatlantického kulturního okruhu, především anglojazyčným.
Studoval jsem ve školním roce 1967-1968 místní jazyk a literaturu v ázerbájdžánském Baku. Bylo to hlavní město jedné z tzv. sovětských socialistických republik, které se tvářily jako samostatné. Měly svá ministerstva, dokonce i ministerstvo zahraničí. Chodíval jsem kolem jeho budovy na fakultu. K čemu ovšem sloužilo mi bylo záhadou. Ázerbájdžán neměl ani loutkovou reprezentaci v OSN jako Ukrajina a Bělorusko.
Podle oficiální turecké verze se o zmařený vojenský puč z 15. července pokusila tzv. Teroristická organizace fethullahovců. (turecká zkratka FETÖ). Tuto nálepku začala vláda a jí poplatná média razit už od korupčního skandálu ve špičkách vládnoucí strany AKP a v samotné Erdoğanově rodině (jeho syn Bilal je momentálně v Itálii vyšetřován kvůli praní špinavých peněz) v prosinci 2013. Teď se však ujal ve všech tureckých médiích, těžko říct, zda ze strachu či z upřímného přesvědčení, že jen stoupenci Fethullaha Gülena stáli za pučem.
Fenomén sítě stoupenců F.G. není nová záležitost. Jejich pronikání do veřejného života a do státních struktur včetně armády se datuje už od vojenského převratu v roce 1980. Tehdejší vojenský režim, nesmiřitelný vůči krajní sekulární levici a v menší míře proti nacionalistické pravici, projevoval značnou toleranci vůči islamistickým elementům. Tehdy vznikla teze o turecko-islámské syntéze, tj.nerozlučného spojení tureckého etnika se (sunnitským) islámem. Tedy ve zkratce: co Turek, to muslim (I když to zdaleka není pravda. Možná víc než dvacet procent Turků jsou alevité, příslušníci synkretického vyznání pocházejícího z druhé hlavní větve islámu, ší´y.)