Náš pan prezident dolních deseti milionů je starý muž. Všichni vidíme, jak nám před očima chřadne. Nicméně svůj bystrý intelekt a vytříbený slovník neztrácí. Vždyť nás všechny, včetně pražské kavárny vyzval, abychom zvedli zadky a šli k volbám. On sám nemusí, stačí že své bonmoty a moudra pronáší z křesla. Kdyby se totiž nechal z křesla zvednout a učinil samostatně několik kroků jako ondyno do ložnice, mohl by opět klopýtnout a utrpět zlomeninu.

A teď si představte , že by 28. října měl být převeden přes celou délku Vladislavského sálu a usazen v čele na prezidentský trůn. Tam by se nad ním nahýbali jeho vybraní obdivovatelé, jimž by díky této jejich nevšední zásluze o náš stát uděloval nejvyšší státní vyznamenání. Funěli by naň přes roušku a kdoví, zda by měli platný test na covid-19. A to ještě musíme vzít v úvahu, že by na pana prezidenta bez patřičného odstupu čučeli a funěli všichni pozvaní hosté. Ne, to nelze dopustit, takovému nebezpečí nelze páně prezidentovu křehkou tělesnou schránu vystavit! Největším státnickým činem ministra-plukovníka Prymuly by hned po jeho statečném boji o senátorské křeslo za páně prezidentovu partaj bylo, aby ceremonii udělování státních vyznamenání zasloužilým obdivovatelům pana prezidenta v zájmu jeho zdraví bez velkých ceremonií nepovolil.