Rád bych využil síly sociálních sítí a médií a oslovil nejen všechny spoluobčany, kteří se ocitli v nouzi v zahraničí v důsledku opatření v boji proti koronaviru, ale také jejich rodiny, přátele a známé.

Hezký den všem,

rád bych využil síly sociálních sítí a médií a oslovil nejen všechny spoluobčany, kteří se ocitli v nouzi v zahraničí v důsledku opatření v boji proti koronaviru, ale také jejich rodiny, přátele a známé. Chtěl bych Vás všechny ujistit, že pracujeme na 100 % ve dne v noci. Tím neříkám, že jsme na MZV bezchybní, to není nikdo. Chápu Vaše obavy, za poslední dny jsem si osobně vyslechl desítky Vašich problémů, moji kolegové pak další stovky. Společně se snažíme naslouchat a pokud možno vše vyřešit. Ne vždy to jde hned.

Jen za dva dny odbavilo call centrum Ministerstva zahraničí několik tisíc hovorů, desítky zaměstnanců pracují v šestihodinových směnách, takže call centrum jede non-stop, další řádově stovky dotazů zodpověděly naše ambasády. Ano, přesto se k nám někdy nedá dovolat, to je v této chvíli zcela přirozené. Stejné či podobné obavy jako Vy, mají tisíce, možná desetitisíce lidí. Proto Vás všechny prosím o pochopení, trpělivost a spolupráci.

Vyjednali jsme výjimku ze zákazu vycestovat, abyste mohli vyzvednout členy svých rodin na letištích v Německu či Rakousku. Využijte ji, pokud můžete!

Z Frankfurtu, Vídně a Mnichova už se vrátily první autobusy s více než 150 lidmi, kteří uvízli na tamních letištích. Autobusy budeme vysílat i v dalších dnech, a to nejen na tato tři mezinárodní letiště.

Připravujeme první spoje do ČR pro naše občany ve Spojeném království, s leteckými společnostmi řešíme možnost přepravy Čechů z Kanárských ostrovů, ambasády kontaktují české studenty, kteří pobývají v zahraničí s možnostmi návratu, asistujeme také skupině Čechů v Egyptě, polovina z nich už se vrátila do ČR, snažíme se zajistit umožnění tranzitu pro české občany přes Polsko – a to jsou jen příklady toho, jak se snažíme být nápomocni.

Jsme v situaci, ve které nikdo z nás nikdy předtím nebyl. Každý se ji snaží zvládnout, jak nejlépe dokáže. To platí pro jednotlivce i státy, včetně nás. Přijměte proto, prosím, nabízenou pomocnou ruku s pochopením, případně s konstruktivní kritikou. Prim by ale měla hrát osobní zodpovědnost každého z nás.

S pozdravem
Váš Tomáš Petříček