Krajanská politika jako most mezi Čechy doma a Čechy v zahraničí
Úspěchy krajanů, tedy Čechů žijících mimo ČR, patří k Česku stejně jako zlaté momenty z Nagana nebo česká vlajka na severním pólu. Ačkoliv nás dělí tisíce kilometrů, jde ve všech případech o součást našeho „češství“, naší národní hrdosti. Úplně stejně jsou hrdí lidé u nás v Rokycanech, odkud pocházím, jako Češi, kteří se z jakéhokoliv důvodu rozhodli žít na Novém Zélandu. Všichni jsme spolutvůrci naší budoucnosti a sdílíme společnou minulost. Názor krajanů nám navíc může pomoci přistupovat s nadhledem ke všemu, co se děje u nás doma. A díky dobrým zkušenostem ze zahraničí nám mohou krajané pomoci v tolik kýženém rozvoji.
Posilování vztahů mezi námi doma a našimi krajanskými komunitami ve světě je proto vítáno a je velmi zapotřebí. Fakt, že v tuto chvíli žijí v zahraničí, krajany nezbavil práva zapojovat se do formování jejich vlasti. Bohužel jsme v posledních letech o tyto vazby možná dostatečně nepečovali.
V zahraničí dnes žije každý šestý Čech. Zatímco totalitní režim nás rozděloval, demokratický režim se od prvních chvil snaží bariéry odstraňovat. Přál bych si, aby naše krajanská politika byla aktivním mostem, který bude Čechy provázet na cestě tam i zpět domů. Chci tento most rekonstruovat, mimo jiné třeba tím, že zavedeme možnost korespondenčního hlasování ve volbách. Vždyť nejen krajané by to zcela jistě uvítali…
Krajanská komunita prochází od roku 1989 zásadními proměnami. Cestování za poznáním a na zkušenou mimo Českou republiku se stalo běžnou součástí našich životů. Konečně (!) dochází v tomto směru k naprosto přirozenému vývoji. Ti, kteří odjeli po roce 1989 za prací, za studiem, či z jiného důvodu, tvoří asi pětinu všech Čechů, kteří žijí trvale v zahraničí. Tato nová generace představuje nedocenitelný zdroj zkušeností, dovedností a znalostí, které ochotně sdílejí se svým domovem. Jsou to také skvělí „ambasadoři“ naší země v různých koutech světa.
Česká diaspora ve své různorodosti představuje nesmírně pestrou škálu témat, námětů na spolupráci a výzev. Příkladem může být úsilí o zachování folklórních a kulturních tradic české komunity v rumunském Banátu. Tyto tradice představují důležitou součást naší kultury a uchovaly se díky Čechům, kteří zde žijí od poloviny 19. století. Jiné potřeby mají naši krajané, kteří se ocitli v krizových situacích na Ukrajině či ve Venezuele. Jsou zde Češi ve Velké Británii, jichž se dotýká brexit. Naši podporu si zaslouží i více než stovka českých škol ve čtyřiceti zemích světa.
V současné době připravujeme atlas krajanských příležitostí. Ten by měl shrnout situaci českých krajanských komunit v celkem 53 zemích, analyzovat jejich složení a potřeby či očekávání směrem k jejich domovině. Díky tomu budeme moci naši spolupráci s krajany ušít „na míru“ konkrétním oblastem.
Cílem je velmi úzká spolupráce ve vědě, výzkumu, vzdělávání, využívání nových technologií, v kultuře i ve sportu. Naopak krajany chceme intenzivněji zapojit do prezentace ČR v jejich novém prostředí. Jsme zemí s neobyčejně bohatou kulturní tradicí a silným národním duchem. Prostřednictvím krajanů, českých ambasadorů, v desítkách zemí světa se můžeme prosadit ještě zřetelněji.
Posilování vztahů mezi námi doma a našimi krajanskými komunitami ve světě je proto vítáno a je velmi zapotřebí. Fakt, že v tuto chvíli žijí v zahraničí, krajany nezbavil práva zapojovat se do formování jejich vlasti. Bohužel jsme v posledních letech o tyto vazby možná dostatečně nepečovali.
V zahraničí dnes žije každý šestý Čech. Zatímco totalitní režim nás rozděloval, demokratický režim se od prvních chvil snaží bariéry odstraňovat. Přál bych si, aby naše krajanská politika byla aktivním mostem, který bude Čechy provázet na cestě tam i zpět domů. Chci tento most rekonstruovat, mimo jiné třeba tím, že zavedeme možnost korespondenčního hlasování ve volbách. Vždyť nejen krajané by to zcela jistě uvítali…
Krajanská komunita prochází od roku 1989 zásadními proměnami. Cestování za poznáním a na zkušenou mimo Českou republiku se stalo běžnou součástí našich životů. Konečně (!) dochází v tomto směru k naprosto přirozenému vývoji. Ti, kteří odjeli po roce 1989 za prací, za studiem, či z jiného důvodu, tvoří asi pětinu všech Čechů, kteří žijí trvale v zahraničí. Tato nová generace představuje nedocenitelný zdroj zkušeností, dovedností a znalostí, které ochotně sdílejí se svým domovem. Jsou to také skvělí „ambasadoři“ naší země v různých koutech světa.
Česká diaspora ve své různorodosti představuje nesmírně pestrou škálu témat, námětů na spolupráci a výzev. Příkladem může být úsilí o zachování folklórních a kulturních tradic české komunity v rumunském Banátu. Tyto tradice představují důležitou součást naší kultury a uchovaly se díky Čechům, kteří zde žijí od poloviny 19. století. Jiné potřeby mají naši krajané, kteří se ocitli v krizových situacích na Ukrajině či ve Venezuele. Jsou zde Češi ve Velké Británii, jichž se dotýká brexit. Naši podporu si zaslouží i více než stovka českých škol ve čtyřiceti zemích světa.
V současné době připravujeme atlas krajanských příležitostí. Ten by měl shrnout situaci českých krajanských komunit v celkem 53 zemích, analyzovat jejich složení a potřeby či očekávání směrem k jejich domovině. Díky tomu budeme moci naši spolupráci s krajany ušít „na míru“ konkrétním oblastem.
Cílem je velmi úzká spolupráce ve vědě, výzkumu, vzdělávání, využívání nových technologií, v kultuře i ve sportu. Naopak krajany chceme intenzivněji zapojit do prezentace ČR v jejich novém prostředí. Jsme zemí s neobyčejně bohatou kulturní tradicí a silným národním duchem. Prostřednictvím krajanů, českých ambasadorů, v desítkách zemí světa se můžeme prosadit ještě zřetelněji.