Na finančních trzích se blýská na lepší časy. Chaos okolo amerických voleb utichá. Progres ve vývoji vakcíny znamená, že se snad dočkáme rychlejšího návratu k normálu. Pozornost investorů se tak obrací k prozaičtějším tématům. Evergreenem posledních čtyř let se stal odchod Spojeného království z Evropské Unie. Brexitová anabáze přinesla řadu zvratů, změn vlád či dokonce předčasných voleb. Přestože Velká Británie formálně Evropskou Unii opustila již v lednu, běží do konce letošního prosince přechodné období. Během něj se Velká Británie i nadále řídí předpisy platnými v EU. S blížícím se ultimátem však na ostrovní království doléhá všeprostupující nejistota.

Britští vyjednavači se snaží udržet optimistický tón a prohlašují, že se finální dohoda blíží. Jejich manévrovací prostor se však každým dnem zužuje. Evropská sedmadvacítka má v jednáních navrch. Spojené království objektivně potřebuje dohodu více než EU. Vyjednávací pozici Borise Johnsona taktéž podrývá nedávné volební vítězství Joea Bidena. Zatímco Donald Trump favorizoval tvrdý brexit a nabízel Britům výhodné podmínky, Biden, který fandí multilaterálním smlouvám, názorově souzní s představiteli EU. Nastupující americký prezident dokonce zmínil, že pokud současné peripetie kolem brexitu povedou k eskalaci napětí v Severním Irsku, nemůže Británie očekávat obchodní dohodu se Spojenými státy.

Hlavním scénářem nyní zůstává, že k uzavření dohody do konce roku dojde. Trh přisuzuje této variantě šanci okolo 75 %. K dokončení jednání však zbývá několik překážek. Jednu z klíčových představuje ekvivalence v oblasti finančních služeb. Pokud nedojde k narovnání podmínek mezi britskými a kontinentálními finančními institucemi, hrozí značný nárůst transakčních nákladů. To by celý finanční sektor negativně ovlivnilo. Mnozí upozorňují na skutečnost, že i při existenci dohody může nastat určité krátkodobé ochlazení obchodní výměny.

Krach negociací by umocnil intenzitu propadu britské ekonomiky, kterou citelně zasáhla pandemie. Došlo by k prudkému oslabení libry, zmenšil by se objem zahraničního obchodu. Méně významné, avšak nikoliv zanedbatelné, utlumení ekonomické aktivity by v případě absence dohody utrpěla i Evropská unie. Došlo by ke zpřetrhání dodavatelsko-odběratelských řetězců a zpomalení post-covidového zotavení na starém kontinentě.

V britských parlamentních kuloárech se občas skloňuje i třetí možnost – prodloužení přechodného období. Většina finančních institucí na tento scénář nesází a Boris Johnson jej odmítá. Přesto však tuto variantu nemůžeme zcela vyloučit. Francouzský prezident Macron již dříve trefně poznamenal, že se brexitová historie nese ve znamení zmeškaných deadlinů.