Blíží se komunální volby – a s nimi přichází čas pro líbivá nefunkční řešení, která možná přinesou nějaké politické body, ale která zároveň půjdou jednoduše obejít a přinesou důsledky, kterým se budou všichni divit. To je stará zákonitost politiky a tentokrát je minimálně v Praze v hledáčku různých předvolebních iniciativ Airbnb.

Hezky znějící návrhy, které ale přinesou jen byrokracii a buzeraci – tak to obvykle končí, když parlamentem nebo městským zastupitelstvem projdou nápady, které nebyly otestovány v podrobné debatě a když ani není shoda na tom, jaký problém vlastně chceme řešit.

Problémů, kde je za jednoho či dokonce jediného viníka označována služba zprostředkovávající ubytování Airbnb, je hodně. Jenže vedle nejznámější firmy Airbnb je tady spousta dalších digitálních platforem, které propojují majitele bytů či domů a cestovatele. Jsou tady různí hostitelé, od těch, co občas pronajmou jeden pokoj až po ty, kteří vlastní několik bytů čistě kvůli pronájmům. Jsou tady firmy, které poskytují služby hostitelům a firmy, které poskytují služby těm, kteří do nové destinace přijíždějí a ubytování si zařídili přes Airbnb, Booking.com či jiné další weby. Je to celý nový ekosystém a pokud chce stát či město něco regulovat, měl by mu nejdřív dobře rozumět. Místo toho politici plní mediální prostor výkřiky o "regulaci Airbnb".

Jakékoliv návrhy na regulaci by navíc měly stát na podrobné analýze přínosů a nákladů, to se ale v Čechách bohužel moc nenosí. Je proto dobře, že alespoň nějaká data publikoval před rokem a půl Úřad vlády a bylo by dobře, kdyby více dat o svém podnikání zveřejnil jak Airbnb, tak i další podobné platformy. Bez ekonomických dat je složité vybrat, na co by se měla efektivní regulace soustředit. Jelikož je ale nemáme, pojďme to prostě vzít popořadě.

Prvním tématem pro stát by měla být otázka daní. A tady jsme docela daleko. Loni v říjnu vydala Finanční správa jasnou metodiku, jak je to s daňovými povinnostmi těch, kteří poskytují ubytování prostřednictvím internetových platforem. Metodika je jasná, povinnosti také, a je na Finanční správě, aby si zkontrolovala, jestli se podle ní hostitelé chovají.

Jednotlivé platformy by měly jasně informovat všechny, kteří je využívají pro nabídku ubytování, jaké jsou jejich povinnosti a bylo by hezké, kdyby jim poskytovaly podklady pro daňová přiznání. Stačí se jen inspirovat třeba v Estonsku, kde se finanční správa dohodla s firmou Uber a díky zjednodušení administrativy několikanásobně vzrost počet daňových přiznání i zdaněných příjmů ze sdílené ekonomiky. Ale nemělo by být rolí platforem, aby předávaly finančním úřadům data o jednotlivých transakcích. Tak, jako nechceme po inzertních novinách, aby hlásily, kdo přes ně co nabídl či prodal, neměli bychom to chtít ani po nových platformách. Regulace by měla být technologicky neutrální a není důvod, proč jeden segment regulovat více než jiný, jen proto, "že to jde".

Měli bychom se také zamyslet, jak vůbec příjmy ze sdílené ekonomiky (a nejen přes Airbnb) danit. Když jsme s Hospodářskou komorou letos v únoru připravovali návrh na regulaci sdílené ekonomiky v ČR, navrhovali jsme, aby existovaly tři skupiny lidí: první s náhodnými příjmy do 30 000 Kč (nebo lépe do trojnásobku minimální mzdy, aby šel limit s dobou a byl flexibilní), jejichž příjem se nedaní. To platí už dnes i pro off-line svět. Druhou skupinou by byli lidé, kteří chtějí aktivně zlepšit svou situaci, dělají něco navíc a stát by měl být rád, že jen nesedí s nataženou rukou. A tito lidé, kteří si přivydělají v průměru méně než minimální mzdu, by měli být daněni velmi mírně (jak to ostatně dělají třeba v Itálii či Belgii, kde jsou rádi, když jsou občané aktivní a starají se o sebe). Třetí skupina, tedy ti, kteří si vydělají více než minimální mzdu, by již měli být bráni jako klasičtí podnikatelé se všemi povinnostmi. Stručně shrnuto: neotravovat lidi s občasným přivýdělkem, ocenit ty, kteří jsou aktivní, a očekávat plnění všech povinností těmi, co se danou věcí živí.

Vedle daní se okolo ubytování řeší různé místní poplatky z ubytování či turistické taxy. Tady by měla Praha i další města využít toho, že Airbnb už tyto poplatky vybírá pro čtyři sta měst po celém světě (a měla by to chtít i po dalších podobných platformách). Plus doufejme, že projde novela zákona o místních poplatcích, kterou připravilo ministerstvo financí, a které zavádí do poplatků za ubytování pořádek.

Určitě by také stálo za to mnohem lépe využívat zpětnou vazbu od zákazníků. Moderní technologie dávají lidem mnohem silnější hlas a rozumná regulace by měla jejich aktivitu podporovat – jsou to nakonec oni, kteří vytvářejí poptávku a pokud budou mít prostor, dokáží svým hlasem dostat z trhu nekvalitní služby mnohem efektivněji než jakákoliv státní nebo městská regulace.

Tím ale smysluplné návrhy končí a můžeme se podívat na hitparádu líbivých nesmyslů. Začněme argumentem, že Airbnb zdražuje ceny bytů v Praze. No možná o něco málo ano, ale opravdu nejsou mnohem výše vlivy jako to, že se v Praze téměř nestaví a řada bytů byla předělána na kanceláře, takže není nabídka, že jsou velmi dostupné hypotéky a lidem se daří, takže je mnohem větší poptávka, že je v Praze spousta pracovních příležitostí, a tak sem přichází spousta nových lidí? Podle demografické prognózy bude Praha do roku 2030 potřebovat 82 400 nových bytů. Každý rok by se tak mělo postavit zhruba 5 500 nových bytů, v posledních letech se ale v průměru v Praze postavilo méně než 4 300 nových bytů ročně a deficit se tak rychle prohlubuje.

Airbnb prý také vyhání lidi z Prahy 1. Zní to jako důležitý argument, ale 81 % pronájmů přes Airbnb v Praze je mimo Prahu 1! Ale jinak ano, pro řadu majitelů bytů je ekonomicky výhodnější je pronajímat krátkodobě než dlouhodobě či v nich sami bydlet. Pokud je to proto, že neplatí daně a poplatky, tak je z nich nekompromisně dostaňme. Ale pokud je to výhodné i když všechno řádně platí? Pak se prostě jen chovají jako řádní správci svého majetku. Nemluvě o tom, že dlouhodobě lidé často v centru Prahy bydlet nechtějí kvůli chybějícím obchodům, službám, zeleni… A mohou to naopak být turisté, kteří do mrtvých center vrací život a vytvářejí nové byznysové příležitosti v gastronomii a službách, tradičních i zcela nových zaměřených právě na servis turistům přijíždějícím přes nabídky sdíleného bydlení.

Měli bychom si také udělat pořádnou analýzu ekonomických přínosů turistiky. Ano, hosté přijíždějící přes Airbnb utratí v průměru o něco méně než hosté, bydlící v hotelech (zejména proto, že hotel je dražší). Ale jen přes Airbnb k nám loni přijel skoro milión turistů, téměř třetina z nich říká, že do Prahy jeli nebo zůstali déle díky zajímavé nabídce na webu Airbnb a odhadem u nás utratili přes dvě miliardy korun. Měli bychom si proto jasně říct, jestli o tuto injekci české ekonomice stojíme nebo ne – a pravidla nastavit podle toho. Pokud Airbnb a podobné platformy příliš omezíme, bez problémů řadu klientů přesměrují někam jinam. Měli bychom proto spíše podporovat ty, se kterými můžeme mluvit, než aby tento segment ovládly různé čínské servery a různé skryté weby.

Nejšílenější nápady na regulaci se ale točí okolo nových pravomocí pro sdružení vlastníků jednotek, které by mohly zakázat majitelům bytů krátkodobě pronajímat své byty přes online platformy. Rozhodně řešme, že krátkodobé pronájmy zvyšují náklady na provoz domu (osvětlení, odpadky, úklid) a někdy způsobují i problémy s hlukem a podobně. Ale stejné a možná ještě větší problémy a náklady přináší třeba využívání bytů jako priváty či pravidelné party v bytě, pronajatém třem studentům, kde se každý víkend sejde několik dalších kamarádů. O čem všem by tedy měli členové SVJ hlasovat – a jak dlouho by trvalo, než Ústavní soud takovou vyhlášku zruší jako protiústavní zásah do práva na majetek?

Rozhodně pojďme řešit problémy – když budeme vědět, jaké doopravdy jsou, budeme to mít podloženo ekonomickou analýzou, budeme měřit všem stejně a budeme umět nová pravidla vymáhat. Minimálně bychom nejdřív měli zkusit samoregulaci. Pokud budou místní samosprávy či poslanci vědět, co doopravdy chtějí, jsem si jistý, že se na řadě z toho dokážou domluvit. A aspoň se tak jasně oddělí zrno firem, které chtějí v ČR působit dlouhodobě, od různých pirátů.

Pokud chcete vědět o mých názorech více, sledujte můj Twitter @ProuzaTomas na adrese https://twitter.com/ProuzaTomas

Psáno pro Hospodářské noviny.