Stát chce dostat pražské taxikáře do 21. století. Tak protestují.
Tuhle dlouholetou vizitku má navíc bohužel oprávněně – kvůli nesmyslnému prodlužování jízdy, násobení ceny či turbotaxametrům a samozřejmě také kvůli „vstřícnosti“, s jakou se svými pasažéry někteří řidiči jednají.
Magistrátní úředníci sice už roky vyráželi na lov nepoctivců, ale ve finále se stejně nic neměnilo. Dokud i do Prahy nedorazilo 21. století. V době, kdy už měla většina lidí v kapse chytrý telefon, přišly možnosti, jak obejít taxikářská turba vcelku přirozeně. Prostě se objevila možnost zavolat si šoféra, který jezdí podle navigace, u kterého už dopředu víte, kolik zaplatíte a kdy moc nehrozí, že se vám řidič někde “zatoulá”.
Zatímco k českým zákazníkům dorazil pokrok, stát spal. Na příchod čehokoliv, co v naší zemi prohlubuje digitalizaci služeb, prostě nebyl připraven a zákony dál řešily taxikaření jako v době, kdy se po Karlově mostě proháněly fiakry. Uživatelský komfort v ulicích se zvyšoval, v zákoně byl na nule. To by se ale mělo změnit.
Právě v těchto dnech vláda konečně řeší novelu silničního zákona, která bude odpovídat realitě. Mimo jiné umožní moderním digitálním službám bez problémů fungovat na českém trhu a zjednodušovat českým zákazníkům život. Jak už to tak ale v Česku bývá, ozvaly se “staré kádry”. Několik taxikářů, kteří se začali šikovat proti tomu, aby se mohlo jezdit podle navigace, aby se účtovalo s využitím GPS místo upravených taxametrů nebo aby se zrušily zkoušky z místopisu.
Argumenty, které tito taxikářští mastodonti používají, nemají žádnou hodnotu už několik let. Bojují jenom za zachování podmínek, ve kterých vyrostli – za zachování podmínek východní Evropy devadesátých let, podmínek, kvůli kterým Praha získala u turistů tu nevalnou vizitku a umístění v žebříčcích.
Hrstka taxikářských kádrů svolává protesty, blokuje silnice, a ještě u toho tvrdí, že veřejnost je na jejich straně. Ve skutečnosti ale žádný přijatelný argument nemají. Kdyby měli, nemuseli by si lidi brát jako rukojmí a komplikovat jim blokádami jejich cestu z práce. Pár ukřičených nepoctivců tím jen kazí jméno slušným taxikářům, kteří místo protestování za středověk vstanou a jdou do práce a dělají všechno pro to, aby se pověst taxikářů zlepšila a lidé se nebáli jejich služeb používat.
Nová pravidla, která se snad blíží, by měla pomoci skoro všem – vyčistí trh od šmelinářů, takže nikdo nebude kazit pověst solidním taxikářům, zákazníkům zajistí širší výběr kvalitnějších služeb a napomůžou tomu, že se do Prahy nebudou někteří bát jezdit kvůli legendární cestě “Staromák-Praha 4” za 12 tisíc. A uškodí jen těm, kterým sázet podobné turbo-taxy nevadí.
Autor je prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu