Svět se mění, všichni to víme, kam se podíváme. Já navíc mám možnost dívat se z odstupu. Koukám z dálky z Tichého oceánu a jmenoval bych věci, které mi utkvěly v mysli ze zpráv o České republice: Češi a uprchlíci. A ČLR na Pražském hradě….

Nikdy by mne taky nenapadlo, že uvidím v novinách v takovém rozsahu fotografie ve mně evokující exodus druhé světové války (a to nemám na mysli psaní čísel fixem, to beru jako přehmat jedinců v konkrétní extrémní situaci…jsou závažnější skutečnosti, které mi ten exodus evokují).
Netroufám si ani odsud zdáli komentovat některé výroky politiků i diskutujících v médiích, z nichž si nejsem jist, zda se hovoří o lidech nebo o dobytku.

Je mi samozřejmě také zřejmé, že s přílivem uprchlíků v Evropě vyvstává možná „hrozba“ islamizace kontinentu, je však zapotřebí vidět, že kolem Evropy zuří válka. A válka vždy přináší podobný exodus. To víme z historie. Argument „ať si to vyřeší ten, kdo to způsobil“, myslím, neobstojí, protože ve velké většině se jedná o státy, které jsme v minulosti internacionálně „bratrsky“ podporovali. S pádem „socialismu“ v Evropě se situace dost radikálně pro tyto státy změnila.
Poukazování na to, že přichází samí mladí muži, je poukazováním, že z oblasti mizí válečný „materiál“. Plně chápu matky a rodiny co prodají, vše co mají a pošlou syna hlavně pryč z oblasti. Vzniká přetlak, který nejsou okolní státy v regionech schopny absorbovat. Všude tam jsou přeplněné uprchlické tábory. Všichni to vědí.
Zatím stále doufám, že lidé z České republiky se v obdobné situaci neocitnou …nejsem si jistý jaká pozice by se jim přiřadila.

Nežijeme v „normální“ situaci. Trošku mi to připomíná můj vlastní příběh, když jsem se ocitl na surfu daleko v moři a nemohl zpátky na břeh. Mou prvotní myšlenkou bylo, že mne to nebaví a že chci zpátky, jenže…. Nejdřív je potřeba zahnat stres a strach – především ze všeho neznámého kolem - a pak začít logicky přemýšlet.

A k druhému tématu:

Po zveřejnění zprávy, že pan prezident jmenoval svým poradcem předsedu představenstva čínské skupiny CEFC… si říkám, kam až se nám to na Hradě posune. Zatím se nám tam, zdá se, „uvelebila“ firma Lukoil a teď tedy do hradního spolku přibyla CEFC. Nemám nic proti tomu, když se expert i třeba zahraniční stává poradcem, nicméně v souvislosti s dalšími kroky Hradu mi to zase tak samozřejmé a obyčejné nepřijde.

Skoro si až nyní spekulativně říkám, zda výroky pana prezidenta na adresu uprchlíků před časem, nebyly mediálním kouřovým dýmem pro překrytí nyní nastupujícího vlivu ČLR v ČR. Já osobně ve stínu uprchlické krize registruji totiž další záblesky oligarchizace České republiky. A to přímo na nejvyšších pozicích. (A to nemám na mysli jen CEFT, ale zmínil bych i rozrůstající se „impérium“ páně ministra financí).

Úmyslně jsem se držel zpátky a nijak nekomentoval přehlídku na krvavé dlažbě v Pekingu. Ani nekomentoval přátelské posezení s panem Putinem. Byť si myslím své. Nechtěl jsem dát další záminku k debatě o virtuální „Lumpenkavárně“ či rozpoutat diskusi o Havlových lavičkách. Naštěstí ve sledu schůzek byla i korejská prezidentka a kambodžský král, s kterými osobně nemám vlastně žádný problém. Tedy se spokojím s hradním konstatováním, že se jednalo o „pouhé“ zdvořilostní bilaterální jednání.. To se mi ulevilo.

Ale je však pro občany České republiky samozřejmé, že prezident vystupuje na podporu jedné skupiny firem a letí pak jejich soukromým tryskáčem? Nepřipomínal bych již tuto „epizodku“ loňského podzimu, kdyby pak „slovy experta“ tatáž společnost neprodávala svůj majetek Číňanům "jako v samoobsluze" a kupec se stal navíc poradcem českého prezidenta…? Pozor! Nikoli neformálním, nýbrž přímo s pověřovacími listinami. Ostatně pověření prý předal šéf Lukoilu pan Nejedlý. Zdá se, že kruh se uzavírá… /Pohybuji se v „čínské“ oblasti již nějaký čas a troufnu si konstatovat, že takovýto bonus „pověřovací listiny českého prezidenta“ je vskutku pro držitele velký kapitál! Byť je funkce nehonorovaná. Jak vidíme, můžeme se domýšlet, že listina má pro držitele vysoce vyčíslitelnou hodnotu. A toto byla jen „drobná víkendová zpráva v médiích“. Jen jaksi mimo řádky…/

Svět se mění a my s ním… Nejsem si jistý zda jsou udržitelné představy, které nám ještě nedávno přišly samozřejmé. A v jejich prospěch stále hlasitěji vystupují i někteří politici. Posilují tak strach ve společnosti. Extremismus. Netroufám si formulovat závěry, kam to spěje a komu to prospěje. Jednu věc však vím zatím až moc dobře - pokud se budeme bát především nás samých - přispějeme tím jen k dalšímu chaosu.

Svět se mění a my s ním…
Mne samotného ostatně nikdy nenapadlo, že budu psát tyto řádky z ostrova v Tichém oceánu…a přemýšlím, do jaké že to České republiky se teď budu vracet… Jak to tenkrát bylo na tom moři? Nejprve zahnat stres a pak začít logicky myslet.

Uvidíme co nám přinese nakonec výsledek hradního studia stabilizace čínské společnosti.
Ale teď mne napadá - možná, že nám jednou významně zasáhne pan poradce nebo nějaký pan poradce pana poradce i do našeho dlouholetého sporu o vlastnictví katedrály sv. Víta – peněz na to, zdá se je dost. Když už je na tom Hradě…