Také máte svého „jmenovce“?
Tak jsem zjistil, že mám diskutujícího „jmenovce“. Máte ho také?
Můj se jmenuje Tomáš Rizek.
Vyměnil jsem před měsícem Tchaj-pej za Prahu a kladu si otázku, do jakého státu jsem se to téměř po roce vrátil…
Zdá se mi, že nálada ve společnosti se hodně změnila. Musím koukat pozorně kolem sebe. A také cosi dlužím jedné paní, co mi pod můj minulý příspěvek na mém blogu napsala, že pokud žiji tak dlouho v zahraničí /pozn. přesně 278 dní/, že nemám právo se vyjadřovat k věcem v České republice – pamatujte na to Vy všichni, co se chystáte například na roční studijní pobyt do zahraničí…
Odkud začít? Snad pro začátek začít hledat to, co je stejné, co je společné….
Všichni máme hlavu, uši, oči, krk, všichni jíme…Většina z nás mluví, chodí, někteří i zpívají. Všichni spíme a probouzíme se. A všichni máme nebo jsme měli nebo budeme mít někoho blízkého.
Já jsem například zjistil, že mám „jmenovce“. Jmenuje se Tomáš Rizek. A je někdy diskutujícím pod články na českém internetu.
Zdá se, že máme toho hodně společného – podobné jméno - zdá se…., pak asi má rád umění (stejně jako já). Do svého profilu měl totiž zapotřebí dát si obraz malíře Gustava Klimta. Třeba to bude také malíř! Minimálně to bude velký fanda do malířství, říkám si… Myslím si o něm tedy, že má určitě dobrý vkus. Obrazy Gustava Klimta i já velmi miluji.
Své příspěvky publikuje prakticky stejně dlouho, jako existuje můj blog na webu „aktuálně“. Zdá se, že máme tedy hodně společného. Já jsem „blogger“ od ledna tohoto roku a on píše své diskusní příspěvky od února tohoto roku. Mám tedy asi jen čtrnáctidenní náskok.
Škoda, že se mi tohoto „jmenovce“ již nedaří nikde na internetu „vygooglit“ jako fyzickou osobu…někde žijící, někde podnikající…někde pracující….
Vždyť dneska jsme všichni někde „dohledatelní“….
Nezbývá, než se tedy spokojit jen s jeho diskusními výroky a hledat další naše „stejnosti“ mezi řádky. Ale ouha! Rozcházíme se však zásadně v názorech!
Jeho diskusní příspěvky jsou plné adorace Putina a jeho politiky, přes pochvalu Randsdorfa a vyjadřují také „jmenovcovy“ sympatie ke KLDR. Zdá se, že významnou měrou čerpá z naprosto opačného názorového spektra, než se pohybují myšlenky v mé hlavě.
Jaká škoda – myslel jsem, že budeme mít více společného.
Zastávám dlouhodobě názor, že by bylo dobré /na základě naší historické zkušenosti/ si zkusit i jinou variantu naší budoucnosti, než variantu, kterou, jak se zdá, považuje za ideální pro Českou republiku náš současný pan prezident a jeho okolí. Neodpustím si zde také poznámku „prezident sjednotitel“. Samozřejmě s uvozovkami. Nenapadlo mne, že to sjednocování společnosti vezme poněkud vizionářsky a z jiného konce. A zavázal se k tomu. Prezident má bezesporu významný vliv na náladu ve společnosti. Například u nás nyní řeční na shromáždění strany či hnutí, vyzývající k náboženské nesnášenlivosti…
Ale cosi se opravdu asi změnilo…
Spousta mých přátel se totiž na mne po mém návratu do ČR obrátilo ve smyslu, že „kdyby náhodou se tu něco ošklivého a dramatického dělo /myšleno válečného/, že rádi i s rodinami zazvoní u mne v Taipei. /samozřejmě nekomentuji kolik raket stále míří z „pevniny“ na tento ostrov…/.
Nechce se mi opravdu věřit, že by se tak změnila za poslední rok nálada u nás ve společnosti… Nakonec si začnu myslet, že jednou zazvoní v Taipei i můj migrující diskutující „jmenovec“…. Otevřu či neotevřu?
Příjmení Řízek by mělo být v republice cca 160. Jaká to vzácnost příjmení... Natož narazit na diskutujícího stejného jména… Takového příjmení Novák - těch je kolem 34 000. To je pak krásné hledání „stejnosti“. Určitě a s neskonale lepším výsledkem.
Nu pro začátek raději jedno doporučení – pro jistotu si také zapátrejte po svých diskutujících „jmenovcích“… žijeme v době, kdy, co je psáno na internetu a v médiích se stává, ač chceme nebo nechceme, odrazem naší osobnosti a jeden tak nikdy neví…
Praha 17. listopadu 2015
Můj se jmenuje Tomáš Rizek.
Vyměnil jsem před měsícem Tchaj-pej za Prahu a kladu si otázku, do jakého státu jsem se to téměř po roce vrátil…
Zdá se mi, že nálada ve společnosti se hodně změnila. Musím koukat pozorně kolem sebe. A také cosi dlužím jedné paní, co mi pod můj minulý příspěvek na mém blogu napsala, že pokud žiji tak dlouho v zahraničí /pozn. přesně 278 dní/, že nemám právo se vyjadřovat k věcem v České republice – pamatujte na to Vy všichni, co se chystáte například na roční studijní pobyt do zahraničí…
Odkud začít? Snad pro začátek začít hledat to, co je stejné, co je společné….
Všichni máme hlavu, uši, oči, krk, všichni jíme…Většina z nás mluví, chodí, někteří i zpívají. Všichni spíme a probouzíme se. A všichni máme nebo jsme měli nebo budeme mít někoho blízkého.
Já jsem například zjistil, že mám „jmenovce“. Jmenuje se Tomáš Rizek. A je někdy diskutujícím pod články na českém internetu.
Zdá se, že máme toho hodně společného – podobné jméno - zdá se…., pak asi má rád umění (stejně jako já). Do svého profilu měl totiž zapotřebí dát si obraz malíře Gustava Klimta. Třeba to bude také malíř! Minimálně to bude velký fanda do malířství, říkám si… Myslím si o něm tedy, že má určitě dobrý vkus. Obrazy Gustava Klimta i já velmi miluji.
Své příspěvky publikuje prakticky stejně dlouho, jako existuje můj blog na webu „aktuálně“. Zdá se, že máme tedy hodně společného. Já jsem „blogger“ od ledna tohoto roku a on píše své diskusní příspěvky od února tohoto roku. Mám tedy asi jen čtrnáctidenní náskok.
Škoda, že se mi tohoto „jmenovce“ již nedaří nikde na internetu „vygooglit“ jako fyzickou osobu…někde žijící, někde podnikající…někde pracující….
Vždyť dneska jsme všichni někde „dohledatelní“….
Nezbývá, než se tedy spokojit jen s jeho diskusními výroky a hledat další naše „stejnosti“ mezi řádky. Ale ouha! Rozcházíme se však zásadně v názorech!
Jeho diskusní příspěvky jsou plné adorace Putina a jeho politiky, přes pochvalu Randsdorfa a vyjadřují také „jmenovcovy“ sympatie ke KLDR. Zdá se, že významnou měrou čerpá z naprosto opačného názorového spektra, než se pohybují myšlenky v mé hlavě.
Jaká škoda – myslel jsem, že budeme mít více společného.
Zastávám dlouhodobě názor, že by bylo dobré /na základě naší historické zkušenosti/ si zkusit i jinou variantu naší budoucnosti, než variantu, kterou, jak se zdá, považuje za ideální pro Českou republiku náš současný pan prezident a jeho okolí. Neodpustím si zde také poznámku „prezident sjednotitel“. Samozřejmě s uvozovkami. Nenapadlo mne, že to sjednocování společnosti vezme poněkud vizionářsky a z jiného konce. A zavázal se k tomu. Prezident má bezesporu významný vliv na náladu ve společnosti. Například u nás nyní řeční na shromáždění strany či hnutí, vyzývající k náboženské nesnášenlivosti…
Ale cosi se opravdu asi změnilo…
Spousta mých přátel se totiž na mne po mém návratu do ČR obrátilo ve smyslu, že „kdyby náhodou se tu něco ošklivého a dramatického dělo /myšleno válečného/, že rádi i s rodinami zazvoní u mne v Taipei. /samozřejmě nekomentuji kolik raket stále míří z „pevniny“ na tento ostrov…/.
Nechce se mi opravdu věřit, že by se tak změnila za poslední rok nálada u nás ve společnosti… Nakonec si začnu myslet, že jednou zazvoní v Taipei i můj migrující diskutující „jmenovec“…. Otevřu či neotevřu?
Příjmení Řízek by mělo být v republice cca 160. Jaká to vzácnost příjmení... Natož narazit na diskutujícího stejného jména… Takového příjmení Novák - těch je kolem 34 000. To je pak krásné hledání „stejnosti“. Určitě a s neskonale lepším výsledkem.
Nu pro začátek raději jedno doporučení – pro jistotu si také zapátrejte po svých diskutujících „jmenovcích“… žijeme v době, kdy, co je psáno na internetu a v médiích se stává, ač chceme nebo nechceme, odrazem naší osobnosti a jeden tak nikdy neví…
Praha 17. listopadu 2015