Ve chvíli kdy píši tento článek, paní Tsai Ing-wen poskytuje tiskovou konferenci novinářům jako vítěz prezidentských voleb na Tchaj-wanu. Zvítězila s drtivou převahou zisku téměř 60 procent hlasů voličů.

Při cestě na snídani jsem minul jako každé ráno chrámek. Dnes před ním stáli dva policisté a u dlouhého stolu seděla volební komise. Voliči přicházeli do chrámu a po registraci vhazovali lístky do velkých krabic před oltářem. Policista se na mne usmál a já věděl, že se nemusím bát fotografovat.

Jak se bude všechno na této ostrovní zemi vyvíjet v budoucnu, tak to se teprve uvidí, nicméně Tchajwanci dali dnes sami sobě i světu najevo, že jsou Tchajwanci. A příští prezidentka této ostrovní země to nezapomněla několikrát, po skončení voleb, pro média zopakovat.



Jedno téma totiž dominovalo a souviselo jednoznačně s volbami – příběh tchajwanské dívky, která v Jižní Koreji na soutěži byla potrestána za zamávání tchajwanskou vlajkou. Musela se veřejně v médiích omluvit a přečíst z papíru připravený text ve smyslu, že existuje jen jedna Čína a ona, že je Číňanka.



Přátelé mi hned řekli, že to je praxe s níž se v zahraničí oni běžně setkávají. Hodně lidí na sociálních sítích mělo proto dnes potřebu dát najevo svoji příslušnost. A dát najevo, že jsou na ni pyšní a odhodlání, že se své příslušnosti nevzdají. Prostě, že jsou Tchajwanci.

Byl jsem se projít dnes v podvečer centrem Tchaj-peje a všude byl normální klid. Zdá se tedy, že voliči splnili to co chtěli splnit a vnímají to jako samozřejmost. Stejný řád jako když se v metru rovnají do fronty a nepředbíhají při nastupování. Zdánlivě bez emocí.

Stejně jako jiný den se noční tmou v parku nedaleko Čankajškova památníku linou tklivé tóny saxofonisty. Studenti jako jindy secvičují své složité taneční choreografie před budovou opery. Dost velký protiklad k celodennímu mediálnímu maratonu v médiích a na sociálních sítích.

Večer jsem šel z nákupu opět kolem chrámu. Již bylo vše uklizeno. Proti mně šla skupinka mladých lidí. A při průchodu kolem chrámu se mu zřetelně uklonila. Že by poděkovali?