Nejprve mne zarazilo tvrzení, že těžař již má vše splněno a jen zbývá jakýsi "hypotetický banální automatický" krok ze strany České báňské správy, jímž bude těžba povolena. To je velmi nebezpečné a hrubě zavádějící tvrzení.

Přemýšlím o blížícím se referendu obyvatel Brniště k záměru těžby kamene na kopci Tlustec (19.6.2020).
Zaregistroval jsem různě v médiích, několik výrazně diskutabilních výroků týkajících se tohoto záměru. Nedá mi to jako předseda našeho Sdružení na záchranu kopce Tlustec se nevyjádřit.

Rád bych upozornil, že všechna podkladová řízení, jsou „jen“ podkladová. Tedy slouží jako podklady pro mnohem závažnější a komplikovanější povolovací řízení, které teprve proběhne u Obvodního báňského úřadu v Liberci. Ovšem, ale až splní vlastník lomu ještě poměrně důležité podmínky.
Divím se, že se Obvodní báňský úřad v Liberci proti těmto tvrzením těžaře nijak neohrazuje. Svádí to pak k domněnkám zpochybňujícím regulérnost celého povolovacího procesu. Když je o těžbě prakticky rozhodnuto a zbývá jen jakási formalita. Tak si lze také překládat vyjádření těžaře.

Těžaři totiž stále chybí velice zásadní dokumenty, aby si vůbec mohl svoji žádost o povolení těžby k tomuto úřadu podat. A nemá je a nejsem si tak docela jistý, zda je kdy získá. Těmito dokumenty je vyřešení střetu zájmů s dalšími obcemi. Ostatní obce kolem Tlustce, stejně jako krajské zastupitelstvo se staví k těžbě zásadně odmítavě a potvrzují to opakovaně nesouhlasnými usneseními svých zastupitelstvech a důrazem na jiné rozvojové priority regionu. Zejména v turistice a zemědělství. A jak jinak rozumět také podnětu k odpisu zásob na Tlustci, který dle usnesení krajského zastupitelstva podal hejtman Libereckého kraje? Nic jiného, než vyjádřený nesouhlas s těžbou na Tlustci to také není. Je tím jasně řečeno, co by se mělo s kamenem na Tlustci udělat. A nevím také, kde jakýsi pisatel hájící těžbu přišel na fakt, že se obce bojí o to, že přijdou o peníze. Které obce? Možná vedení Brniště. To je ale jen jedna obec. Další obce mají jiné priority a o peníze od těžaře nestojí. Ke svým nesouhlasným usnesením jsou obce také vedeni jednoznačnou a přímo doloženou dosavadní negativní zkušeností obyvatel s těžbou kamene v této předmětné lokalitě.

V médiích se objevují proklamace o budoucí mechanické těžbě kameniva na Tlustci. Což by mělo znamenat, že se nebudou používat k dobývání kamene odstřely – trhací práce velkého rozsahu. Čedič je velmi tvrdá skála. Ale prosím, možná technologie postupují. Ale já bych si v této souvislosti dovolil upozornit, že si nevzpomínám, že by se v nějakém z těch podkladových řízení, kterými se těžař nyní chlubí, o tomto způsobu těžby hovořilo. Naopak ve všech řízeních se jako způsob těžby uváděly údajně „šetrnější“ clonové odstřely kamene. Které ovšem, jak víme, napáchaly v minulosti spousty škod.

Nedokáži tedy posoudit kde došlo k této změně projektu. Napadá mne však, že pokud se změnila technologie zamýšlené těžby tak zásadním způsobem, pak by asi bylo spravedlivé a správné, aby záměr těžby kameniva na Tlustci těmito jinými novými technologiemi, které však nebyly předmětem předešlých řízení, byly podrobeny řádným povolovacím procesům dle zákona. Včetně hodnocení všech vlivů v podkladových řízeních, a to včetně hodnocení procesu EIA. Jiné technologie totiž vygenerují přece jiné vlivy, než které byly uváděny v dokumentaci.

Anebo se opět najde nějaký osvícený úředník, který si bude troufat říct, že on ví, že to bude jinou technologií lepší, a že se nic nestane? Jen tak od stolu? Možná se podívá skrz křišťálovou kouli.

Již dlouhý čas poukazujeme na skutečnost, že hodnocení vlivů zamýšlené těžby na životní prostředí na Tlustci je zastaralé a neaktuální. Bezvýsledně. Vida, změnou proklamovaného způsobu těžby je o argument více.

S blížícím se referendem v obci Brniště jsou všechny tyto otázky naléhavější, nicméně my jsme poměrně dost optimističtí v tom, že občané Brniště moc dobře vědí, koho volili v posledních volbách a proč koho volili. A pokud některý ze zastupitelů nyní koná něco, co se jim nelíbí a k čemu nemá podle nich mandát – pak je zde právě ono referendum. Rozhoduje se o osudu obce na dlouhá léta dopředu.

Naše sdružení disponuje názory odborníků, že podepsaná smlouva s astronomickou cifrou pro obec Brniště sice vypadá pro laika finančně možná lákavě, ale je nutno dodat, že je prakticky a reálně nevypověditelná. Obec se v ní zavazuje k neúměrně podřízené roli. Zavazuje se, že neudělá nic proti těžaři. Že bude mlčet, ať se děje, co se ze strany těžaře děje. Zjednodušeně řečeno! To opravdu nevím, komu se může líbit. Úsudek ať si opět učiní každý sám. (Myslím, že smlouva je veřejně přístupná. Nebo by měla být). A je pak jen logické a podle mne i správné, pokud v současnosti vše směřuje k přešetření správnosti postupu vedení obce soudem. Jiné cesty není.

Jako arogantní vůči obyvatelům mi přijdou výroky, že se referendum mělo uskutečnit dříve a kdesi cosi. Jak dříve? A proč? To právě zastupitelstvo a vedení obce změnilo radikálně situaci, a to před velice krátkým časem! Vždyť donedávna měla obec Brniště nesouhlasné usnesení s těžbou.

Je otázka zda k něčemu tak zásadnímu měli zastupitelé vůbec mandát od voličů? Usnesení nesouhlasu s těžbou se velice rychle změnilo na souhlas. Bez nějaké širší veřejné diskuse. Obtížně se domýšlet co se stalo, že došlo k takovému zásadnímu obratu u vedení obce. Ale stalo se. Celá situace je velmi vážná a nebezpečná. A jakékoliv verbální útoky na petiční výbor a jednotlivé aktéry odporu těžby jsou pak takto rány podpásovky. Nepřehlednost pro veřejnost vyvolalo samo vedení obce rychlou změnou dlouhotrvajícího postoje obce. V České republice si dovedu i představit situaci, že bude smlouva s obcí zrušena nakonec soudem. S několikaletými lhůtami možná bude hypoteticky záměr těžby, proti vůli obyvatel regionu, prosazen a obec nedostane nakonec ze všech slibovaných milionů nic. Opět, proto je zde nyní toto referendum. A výsledek referenda bude pro obec závazný.

Dokonce jsem zaregistroval v nějakém článku zpochybňování našeho tvrzení poklesu cen hodnoty nemovitostí pod Tlustcem o dvacet procent. Pokud by někdo měl zájem, je možné velice snadno doložit. Nemovitosti poškozené dřívější těžbou v dosahu aktivního kamenolomu, je totiž nutno opravovat častěji. Přičemž mnohé opravy jsou možné bohužel opravami pouhými kosmetickými.

A neodvažuji se ani uvažovat o diskuzích, ve smyslu, jaká poškození způsobil předchozí vlastník lomu a jaká současný. Náklady na prokazování viníka budou pravděpodobně velmi vysoké. Pro těžaře možná zanedbatelná částka v jeho celkových nákladech, ovšem obyvatelům obcí kolem kopce Tlustec pravděpodobně zbydou nakonec jen oči pro pláč.

Nevím také o ničem, že by zástavba v lokalitě kolem Tlustce reflektovala existenci lomu. Co je to za nesmysl? Mnohé domy jsou staré téměř dvě stě let. Možná některé i více. V té době sice byly na kopci Tlustec místní malé lomy, ovšem to s tímto záměrem velkolomu současného vlastníka nejde vůbec nijak srovnávat.
Rád bych si dovolil připomenout, že ke škodám v minulosti došlo clonovými odstřely nejen na starých chatrných budovách stejně jako na nových objektech. A opravdu v hojné míře.

Navíc v případě Jablonného v Podještědí vystupuje město proti těžbě opakovaně nejen svými usneseními, ale i přímo aktivně – podanou žalobou na jedno z podkladových rozhodnutí pro rozhodování báňského úřadu o povolování těžby. Na rozhodnutí o udělení výjimky z ochrany chráněných druhů rostlin a živočichů.
Město Jablonné v Podještědí s těžbou, či záměrem těžby nesouhlasí opakovaně již téměř dvacet let. Ve všech možných povolebních koalicích na radnici i v zastupitelstvu vždy byla a je jasná shoda. Netěžit!

Příroda a krajina dostala na Tlustci nebývale závažný zásah, viditelný z dalekého okolí. Další zásahy se odehrávají potichu a skrytě, vlivy na rostliny a živočichy. A v případě povolení těžby dojde, dle našeho názoru k jejich nevratné devastaci. Ještě se to ale dá zastavit a zachránit! Fauna a flóra na kopci Tlustec je opravdu unikátní a zaslouží si pečlivou ochranu. Její kvality jsou popsány v mnoha odborných textech. Jsme přesvědčeni, že svojí hodnotou vysoce přesahuje celý region. Opravdu toto nikdo nevidí?

Samostatnou kapitolou je pak ničení majetků obyvatel clonovými odstřely. Ano právě těmi odstřely, které těžař uváděl jako těžební technologie ve všech řízeních předcházejícím tomu hlavnímu, které těžaře teprve čeká. Divil bych se proto, kdyby v tomto řízení u Obvodního báňského úřadu v Liberci byl těžařem uveden nějaký jiný způsob těžby než clonovými odstřely. V opačném případě by se totiž těžař dostal mimo všechny již získané podkladové materiály.

A není také pravda, že těžba byla ukončena před dvaceti lety! Poslední clonové odstřely se na kopci Tlustci odehrály před podstatně kratší dobou. Ta historie zastavené těžby je poměrně krátká. Před dvaceti lety se na Tlustci prováděly odstřely komorovými odstřely, což ale byla úplně jiná kapitola. Clonové odstřely se na Tlustci prováděly ještě celkem relativně v nedávné minulosti a jejich škodlivé účinky jsou velice podrobně popsány a zdokumentovány. Současný pan těžař o tom moc dobře ví, prováděl totiž měření jejich účinků na domy v okolí Tlustce. Takže moc dobře ví, jaké škody napáchaly.

Často se také píše o krizi v nedostatku kameniva. Ale těžko může někdo očekávat od vlastníka dosavadní těžbou poničené nemovitosti, že akceptuje a skousne budoucí těžbu s vidinou celospolečenského zájmu zásobováním kameniva, a navíc se ziskem pro ryze soukromou společnost.

Poukázal bych na skutečnost, že podle odborníků se stále ještě nevyužívá potenciál recyklace kameniva. Možnosti produkce kameniva v Libereckém kraji je dle nich dostatečný. Nicméně to by se nesmělo kamenivem plýtvat. Dle všeho se zatím jeví, že ten právě tak údajně vysoce kvalitní čedič z Tlustce zmizí naprosto nehospodárným způsobem v běžných stavbách, betonu a zásypech, kde lze použít nižší kvalitu kameniva, kterého je zdá se v Libereckém kraji dostatek. Je to jednoduchá úvaha, neboť v okolí se žádná velká strategická stavba, která vyžaduje takto vysoce kvalitně certifikovaný kámen, zdá se, neplánuje. Takže stále nerozumíme, v čem je ten deklarovaný převažující veřejný zájem těžit čedič na Tlustci. Ale to ostatně nyní posuzuje soud.

Je možné a i pravděpodobné, že kámen z Tlustce by v budoucnu opět mohl zmizet i v zahraničí (proti tomuto riziku neexistují žádné ochranné mechanismy). Tak jako se tomu dosud stalo u kamene z mnoha lomů v příhraniční oblasti v nedávné minulosti. Kdy se kvalitní ložiska surovin pro vidinu rychlého zisku vydrancovala naprosto nehorázným způsobem.

Dále se argumentuje dopravou železnicí. Dovolil bych si zopakovat, že byť se často uvádí dopravní podíly 90% po železnici a 10% po silnici, tak k tomuto těžaře bohužel nic nezavazuje. Dle stanoviska hodnocení vlivu EIA je povinen vést pouhou evidenci poměru obou způsobů dopravy, případně tuto evidenci dát obcím k nahlédnutí. Pokud o to požádají. Co když poměr silniční a železniční dopravy nedodrží? Co se stane? S tak úžasnou smlouvou s Brništěm, podle které nesmí nijak vystoupit proti těžaři. Navíc u železniční dopravy budou muset vzniknout jakési skládky kamene někde jinde, tedy problém se přenese jen někam jinam. Určitě se mají obyvatelé v okolí těchto budoucích skládek na co se také těšit. Na dopravní zátěž, prach, hluk. Řeší toto někdo vůbec?

Další otázkou je také, jaká je kapacita dopravy po železnici v Brništi? Kolik vlaků bude možné z kapacitních důvodů denně po železnici vypravit? Jaký to bude hluk? A zda to vůbec bude možné? Kolik času stráví obyvatelé obce Brniště (a Luhova) při čekání u železničního přejezdu? Jelikož, lze předpokládat časté čekání u zavřených závor, pro zvýšený podíl posunování vagonů na nádraží. Bude třeba obrnit se trpělivostí.

Všichni si pamatujeme doby, kdy se strojvůdci báli projíždět Brništěm, jelikož pro prašnost nebylo vidět na semafory.

Při těžbě by se mělo používat vodní skrápění. Vypadá to jako záslužná ochrana přírody, ale podle nás by to mohlo spíše vypadat jako další ekologickou zátěž pro region! V dnešní době, kdy se řeší nedostatek vody v krajině, nám najednou tady vzniká potenciální velký odběratel vody na Tlustci. Měl by snad vzniknout vrt. A že to bude hodně vody. V záměru těžby je uvedeno opravdu velké množství kamene určené k vydobytí na Tlustci.

Takže závěrem mé úvahy bych si dovolil úspěšně pochybovat o tvrzení, že má vlastník lomu všechny potřebné podkladové materiály připraveny a jen zbývá ten drobný automatický administrativní úkon, kterým Obvodní báňský úřad v Liberci otiskne jedno povolovací razítko na jakýsi formulář. A těžba bude moci začít… Předpokládám, že jednání v rámci řízení na Obvodním báňském úřadu v Liberci budou tvrdá, tak jako byla vždy dříve v minulosti, při všech předchozích povolovacích řízeních. Alespoň pokud vím z mé vlastní zkušenosti. Těžař musí počítat, že odpůrci těžby kamene na Tlustci opět využijí všech maximálních možností, které jim umožňuje použít legislativa. Opravdu se mi nechce věřit, že by proces povolování těžby na Obvodním báňském úřadu byla jen taková fraška jak se nyní uvádí.

Minulé dopady těžby kamene na Tlustci byly jednoznačně hrozivé. A to mám na mysli jak dopady na přírodu a krajinu, tak na domovy obyvatel. Opravdu chceme, aby se to opakovalo?

Jsem výtvarník, a proto mi to celé připomíná známou pohádku o Smolíčkovi a Jezinkách: „Jen dva prstíčky strčíme …“ Aktéry si prosím dosaďte sami.

Všichni víme, jak dopadl nedaleký Tachovský vrch.

Referendum v Brništi je velice důležité!

15.6.2020