Tak se nazývá nyní Tchaj-wan. Díky COVID 19 si mohu vyzkoušet i sám.

Patřím také k těm jedincům, kteří se ne vlastní vinou „zasekli“ kdesi mimo domov. S ohledem na všechna opatření nedávné doby, kdy vše zbortilo většinu pracovních i osobních plánů. Všechno je jinak. Navíc mi přišlo správné omezit dálkové přesuny na minimum. Samozřejmě s ohledem na minimalizace rizika přenosu infekce. Nerad bych sám přispěl mojí maličkostí k vývinu dalšího virového "supermutanta". Pokud neuvažujeme takové ty další "jiné" konspirace.

(Z tohoto pohledu nejsem schopný pochopit davy turistů směřujících na Jadran, děj se, co děj.)

Díky včasným opatřením běžný život Tchajwanců se příliš nezměnil. Pozitivních testů místních obyvatel bylo poskrovnu, případně se vyskytly v počtech jednotlivých případů, či dokonce leckdy i v počtu nula po dobu několika týdnů. Život plynul prakticky normálně, byť za cenu přijatých sofistikovaných opatření.

To se však nutně změnilo letos v květnu, kdy čísla pozitivně testovaných rapidně vzrostla a bylo nutno přistoupit k zásadním opatřením. Též vzrostl velmi významně počet covidových úmrtí.

Jako nositeli infekce byli v tomto případě označeni piloti, kteří zřejmě až zas tak úplně nedodržovali zavedené předpisy (ukolébáni nízkými počty pozitivně testovaných). A pravděpodobně asi zcela jistě své způsobil také výskyt agresivnějších mutací COVID 19.

V současnosti je zde v Tchaj-peji prakticky reálný lockdown. Zavedlo se důsledné testování ve větším měřítku, ale hlavně trasování občanů. Též se zavedla příslušná hygienická doporučení, včetně povinnosti nosit roušku mimo domov. Prakticky při příchodu do jakéhokoliv zařízení, budovy, obchodu, je nutno se zaregistrovat. Restaurace některé mají zavřeno, jiné se zařídily podle situace a zavedla příslušná hygienická opatření a je nutno se také registrovat po příchodu.

(Mimochodem, obtížně se mi z mysli vytěsňují ti všichni buřiči v České republice. Mávajícími svobodami kolem sebe. Zde je tato věc předmětem jednoznačného konsensu a nemyslím, že by měl Tchaj-wan problém s hájením svobod občanské společnosti).

Současně byl vytyčen nový další směr v boji s COVID 19 – očkování obyvatelstva. Zároveň byly na to vyčleněny prostředky i kapacity. Tchaj-wan je na cestě ke své vlastní vakcíně. Ta by měla být k dispozici již během tohoto léta. A samozřejmě se pokouší obstarat stávající vakcíny kde se dá (i přes různé překážky kladené mu do cesty).

Před krátkým časem navíc obdržel významné dary téměř dvou milionů vakcín z Japonska a Spojených států amerických. Tyto zásilky vakcín přijímali Tchajwanci opravdu s velkým dojetím.

Opatření trvají již druhým měsícem a čísla pozitivních případů směřují dolů. Již několikátý den v řadě za sebou denní počet nepřekročil 200 pozitivních nálezů.
Nepozoroval jsem kolem sebe jakékoliv protesty proti těmto přijatým opatřením. Parky kdysi plné lidí jsou prázdné. A tak jak to sám vnímám, tak si Tchajwanci věří, že se s nepříznivými čísly úspěšně poperou.

Tento článek jsem začal zmínkou o sudu s prachem. Samozřejmě, že pozadím k tomuto všemu, co jsem popsal, jsou „oceloví ptáci“ nejmenované permanentně rozvíjející se světové velmoci, a permanentně narušující tchajwanský vzdušný prostor. Tento týden jich bylo téměř třicet během jednoho dne!

„Vaňku, jsou to ale paradoxy…“